Válka s Íránem 2026: průvodce konfliktem a dopady na Česko

Benzín Natural 95 zdražil za tři dny o 1,24 Kč na litr. Z Blízkého východu se armádními letadly vracejí stovky evakuovaných Čechů. Nad Perským zálivem létají stovky raket a dronů. Od 28. února 2026 vedou USA a Izrael vojenskou operaci proti Íránu — největší americkou vojenskou akci od invaze do Iráku v roce 2003. Tento průvodce vysvětluje, jak k válce s Íránem došlo, co se děje na bojišti, jak konflikt dopadá na českou ekonomiku a co čekat v nejbližších týdnech.

Přehled: válka, která změnila Blízký východ

Konflikt USA a Izraele s Íránem je nejrozsáhlejší vojenskou operací na Blízkém východě od roku 2003. Za devět dní si vyžádal přes 1 500 obětí, ochromil leteckou dopravu v celém Perském zálivu a vyvolal prudký růst cen ropy — v Česku zdražil benzín o více než korunu za litr za pouhé tři dny.

Článek pokrývá celý konflikt: od kořenů sahajících k roku 2018, přes průběh operace Epic Fury, klíčové aktéry na obou stranách, až po konkrétní dopady na Česko — evakuaci občanů, ceny pohonných hmot a ekonomické vyhlídky. Na konci najdete odpovědi na nejčastější otázky o válce s Íránem.

Od jaderné dohody k válce: jak k tomu došlo

Kořeny konfliktu sahají k roku 2018, kdy Donald Trump vypověděl íránskou jadernou dohodu (JCPOA). Po osmi letech eskalací — íránského obohacování uranu, protestů, dvanáctidenní války v červnu 2025 a ztroskotání ženevských jednání — zahájily USA a Izrael 28. února 2026 koordinovaný útok pod kódovým názvem Operation Epic Fury.

V červnu 2025 proběhla dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, při které USA zasáhly íránské jaderné komplexy Natanz, Fordow a Isfahán. Příměří zprostředkované Washingtonem vydrželo jen několik měsíců. Od prosince 2025 zachvátily Írán masové protesty vyvolané kolapsem riálu a inflací přes 42 % — režim je potlačil za cenu více než 5 000 mrtvých a dvoutýdenního výpadku internetu.

Poslední pokus o diplomacii proběhl v únoru 2026 v Ženevě. Omán zprostředkoval nepřímá jednání a 27. února oznámil průlom: Írán souhlasil s degradací jaderných zásob. O den později začaly letecké údery. Americký senátor Tim Kaine řekl: „Ani v utajovaném prostředí administrativa nedokázala předložit žádný důkaz, že USA čelily bezprostřední hrozbě útoku z Íránu." Český premiér Andrej Babiš ještě v sobotu dopoledne 28. února sdílel fotky z tenisového tréninku — o 6 700 Češích, kteří se v tu chvíli nacházeli na Blízkém východě, se válka s Íránem začala týkat okamžitě.

Následující časová osa zachycuje klíčové milníky od prvních eskalací v roce 2025 po devátý den konfliktu.

Datum	Událost
Červen 2025	12denní válka Izrael–Írán; USA zasáhly Natanz, Fordow, Isfahán
24. 6. 2025	Příměří zprostředkované USA
28. 12. 2025	Protesty v Íránu — kolaps riálu, inflace 42 %
8. 1. 2026	Írán vypnul internet na 2+ týdny
13. 1. 2026	Trump: „Pokračujte v protestech, pomoc je na cestě"
6.–27. 2. 2026	Nepřímá jednání USA–Írán v Ženevě (mediace Ománu)
24. 2. 2026	Trump ve State of the Union obvinil Írán z vývoje jaderné zbraně
27. 2. 2026	Omán: Írán souhlasil s degradací jaderných zásob
28. 2. 2026	USA a Izrael zahájily Operation Epic Fury — zabit Chameneí
1. 3. 2026	Írán spustil odvetu Skutečný slib 4 — rakety na 9 zemí
2. 3. 2026	Hizballáh zaútočil na Izrael; Izrael bombarduje Bejrút
5. 3. 2026	Sněmovna USA zamítla rezoluci o válečných pravomocích (219:212)
6. 3. 2026	Trump požaduje „bezpodmínečnou kapitulaci" — OSN vyhlásila humanitární krizi
8. 3. 2026	Mojtaba Chameneí zvolen novým nejvyšším vůdcem
9. 3. 2026	Den 9: 3 000+ zasažených cílů, 1 332+ mrtvých v Íránu

Devět dní operace Epic Fury

K 9. březnu 2026 americké síly zasáhly přes 3 000 cílů v Íránu, zničily 43 válečných lodí a zabily nejméně 1 332 lidí včetně nejvyššího vůdce Chameneího. Írán v odvetě odpálil přes 500 balistických raket a téměř 2 000 dronů. Operace stojí USA přibližně 891 milionů dolarů denně.

Při prvních úderech 28. února zahynul ajatolláh Alí Chameneí, velitel Íránských revolučních gard (IRGC) generál Pakpúr i bývalý prezident Ahmadínežád. Při útoku přišla o život i Chameneího manželka, dcera a sestra — syn Mojtaba přežil, protože nebyl přítomen. Íránská odvetná akce Skutečný slib 4 zaměřila 40 % palby na Izrael a 60 % na americké cíle v devíti zemích regionu, včetně států Zálivu, které s konfliktem neměly nic společného.

Donald Trump 6. března požadoval od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci". Kongres se pokusil válku zastavit — Sněmovna těsně zamítla rezoluci o válečných pravomocích poměrem 219:212, Senát selhal procedurálně 47:53. Válku podporuje jen asi 20 % Američanů. Člen Kongresu Gregory Meeks reagoval: „Donald Trump není král, a pokud věří, že válka s Íránem je v našem národním zájmu, musí přijít do Kongresu a argumentovat."

Think-tank Stimson Center shrnul: „Letecké útoky samy o sobě nemohou svrhnout vládu — Írán v roce 2026 pravděpodobně vyjde pobitý, ale nezlomený." Americká rozvědka v tajné zprávě varuje, že ani rozsáhlá válka pravděpodobně nepovede ke svržení režimu. Gerald Feierstein, bývalý vysoký americký představitel, označil celou operaci za „úplnou improvizaci".

Následující přehled zachycuje oběti konfliktu k devátému dni. Nejvíce zasažen je samotný Írán, kde útoky zasáhly i civilní cíle včetně školy v Minab.

Strana / Region	Počet mrtvých	Poznámka
Írán	1 332+	Civilisté i vojenské cíle, včetně školy v Minab
USA	7	Vojáci — Camp Arifjan (Kuvajt), základna v Bahrajnu
Izrael	11	Íránské raketové a dronové útoky
Libanon	200+	Izraelské údery na cíle Hizballáhu, včetně 3 libanonských vojáků
Státy Zálivu	11+	Bahrajn, SAE — íránské drony a rakety

Náklady americké operace rostou závratným tempem. Podle analýzy CSIS stály prvních 100 hodin 3,7 až 5,82 miliardy dolarů. Při pětitýdenní kampani — kterou Bílý dům původně předpokládal — by celkové náklady přesáhly 25 miliard USD.

Období	Odhadované náklady	Zdroj
Prvních 24 hodin	779 mil. USD	Anadolu Agency
Prvních 100 hodin	3,7–5,82 mld. USD	CSIS / Anadolu
Denní průměr	~891 mil. USD	CSIS
Projekce 5 týdnů	25+ mld. USD	Odhad na základě denního průměru
Ztráty materiálu (íránská odveta)	~2,52 mld. USD	Anadolu / Military.com

Kdo stojí za konfliktem

Na jedné straně stojí americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu jako iniciátoři operace. Na druhé nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí — syn zabitého ajatolláha, zvolený 8. března 2026 pod tlakem Revolučních gard. Klíčovou roli hrají i státy Zálivu vtažené do konfliktu íránskou odvetou.

Mojtaba Chameneí nikdy nezastával volený úřad, ale roky budoval vliv z otcova úřadu, zejména v IRGC. Má pouze hodnost hodžatoleslám — ne ajatolláh — a jeho náboženská legitimita je zpochybňována. Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil: „Mediace by se měla zaměřit na ty, kdo podcenili íránský lid a rozpoutali tento konflikt."

Trump 7. března salutoval u rakví šesti padlých amerických vojáků na letecké základně Dover — den po tom, co odmítl jakákoli jednání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval: „Tato akce riskuje, že rozpoutá řetězec událostí, které nikdo nedokáže kontrolovat." NATO se konfliktu neúčastní — generální tajemník Mark Rutte prohlásil, že jde o kampaň USA a Izraele.

V české politice se otevřela trhlina. Premiér Andrej Babiš (ANO) koordinuje evakuaci, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl pro útok pochopení a prohlásil: „Během 48 hodin se buď ten režim rozpadne, nebo ho převezmou revoluční gardy." Tomio Okamura (SPD), koaliční partner vlády, naopak mluví o porušení mezinárodního práva. Expremiér Petr Fiala (ODS) doufá v pád režimu, ale upozornil: „Vyslat rakety na Írán k tomuto cíli automaticky nevede."

Jak válka dopadá na Česko

Konflikt s Íránem přímo zasáhl české občany i ekonomiku. V regionu bylo registrováno 6 700 Čechů v systému DROZD, přes 935 z nich evakuovaly armáda a Smartwings. Benzín zdražil za tři dny o 1,24 Kč na litr, nafta o 3 Kč — ministerstvo financí zahájilo monitoring marží čerpacích stanic.

Smartwings přivezly z regionu přes 760 lidí čtyřmi letadly, armáda dalších 175+ z Jordánska, Egypta a Ománu. Z letiště Václava Havla bylo zrušeno přes 32 letů směřujících přes Dubaj — íránské rakety zasáhly tamní letiště a uzavřely ho. Celkem na sedmi hlavních letištích Zálivu vypadlo 21 300 spojů, což představuje největší omezení letecké dopravy od pandemie covidu-19 v roce 2020.

Analytici varují, že při ceně ropy nad 100 USD za barel mohou ceny benzínu v Česku stoupnout o dalších 4 až 6 Kč na litr. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity upozorňuje, že íránský režim se nemusí rozpadnout — může se proměnit v ještě tužší vojenskou diktaturu, což by konflikt protáhlo a ekonomické dopady prohloubilo.

Přehled hlavních ekonomických ukazatelů ukazuje, jak rychle se válka promítla do českých cen.

Ukazatel	Před konfliktem	Aktuálně (9. 3.)	Změna
Benzín Natural 95 (Kč/l)	34,68	35,92	+1,24 Kč (+3,6 %)
Nafta (Kč/l)	35,01	38,01	+3,00 Kč (+8,6 %)
Ropa Brent (USD/barel)	~70	110+	+57 %+
Zrušené lety z/do Prahy přes Dubaj	0	32+	Uzavření letiště DXB

Hormuzský průliv a globální ekonomika

Hormuzským průlivem prochází 20 % světových dodávek ropy. Průliv není fyzicky zablokován, ale skokové zdražení pojištění tankerů ho fakticky ochromilo. Cena ropy Brent vzrostla z přibližně 70 na přes 110 USD za barel — nárůst o více než 55 % za devět dní konfliktu.

Pro Česko to má přímý dopad: rafinérské společnosti nakupují surovinu za světové ceny, které se promítají do cen na čerpacích stanicích s dvou- až třítýdenním zpožděním. Oslabení koruny vůči dolaru zdražování pohonných hmot ještě umocňuje. Při ropě nad 100 USD analytici předpovídají benzín přes 40 Kč za litr v Česku.

Íránská odveta strategicky zasáhla státy Zálivu — Bahrajn, Kuvajt, SAE, Katar i Saúdskou Arábii — které s konfliktem původně neměly nic společného. Bývalý ředitel CIA David Petraeus to označil za strategickou chybu Teheránu, protože přiměla tyto státy podpořit americké útoky. Na libanonské frontě 2. března Hizballáh zaútočil na sever Izraele jako odvetu za Chameneího smrt a porušil příměří z listopadu 2024. Libanonská vláda bezprecedentně rozhodla o zákazu vojenských aktivit Hizballáhu a armáda začala zatýkat jeho členy.

Co to znamená pro vás

Válka s Íránem se českých občanů dotýká ve třech rovinách. Bezpečnostní: pokud máte v regionu příbuzné nebo plánujete cestu na Blízký východ, registrujte se v systému DROZD na stránkách ministerstva zahraničí — na jeho základě se koordinují evakuace. Ekonomické: připravte se na další zdražování pohonných hmot, zejména nafty, která už zdražila o 8,6 %. Informační: v krizích se dezinformace šíří rychleji — ověřujte zprávy u důvěryhodných zdrojů jako ČT, iROZHLAS nebo ČTK.

NATO se konfliktu neúčastní a Česko není v dosahu íránských raket — přímé vojenské ohrožení nehrozí. Hlavní rizika jsou ekonomická: zdražování energií, pohonných hmot a potenciálně i potravin, pokud se konflikt protáhne za horizont týdnů na měsíce.