Maďarsko tajně pomáhalo Íránu: co to znamená pro EU

Tajný telefonát, který otřásl Evropou

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tajně nabídl Íránu sdílení zpravodajských informací o vyšetřování útoku pagery na Hizballáh v září 2024. Přepis hovoru zveřejnil Washington Post 8. dubna 2026 — tři dny před maďarskými volbami.

Když v září 2024 explodovaly pagery v rukou členů Hizballáhu v Libanonu a Sýrii — zabily 12 lidí a zranily přibližně 2 800 dalších —, svět hledal odpověď na otázku, kdo za útokem stojí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó mezitím zvedl telefon a zavolal íránskému kolegovi Abbásu Arakčímu. Ne proto, aby protestoval. Aby nabídl pomoc.

„Naše tajná služba už kontaktovala vaše služby a sdělíme vám veškeré informace, které jsme během vyšetřování shromáždili. Veškeré dokumenty budou sdíleny s vašimi službami," řekl Szijjártó podle přepisu, který 8. dubna 2026 zveřejnil Washington Post. A dodal: „Pokud budete potřebovat další informace nebo mě budete chtít kontaktovat, jsem vám vždy k službám."

Proč Szijjártó volal zrovna Íránu

Pagery, které explodovaly v rukou členů Hizballáhu, dodávala firma BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Maďarsko se ocitlo pod drobnohledem — a Szijjártó se rozhodl situaci „řešit" nabídkou zpravodajské spolupráce Teheránu.

Útok pagery byl připsán izraelské rozvědce. Pagery dodávala firma BAC Consulting se sídlem v Budapešti, která působila jako obchodní prostředník. Szijjártó svou nabídku hájí tím, že hovor byl nutný k objasnění, že Maďarsko se na útoku nepodílelo: „Byli jsme velmi blízko tomu, aby se Maďarsko stalo cílem teroristických útoků."

Nabídka sdílení „veškerých dokumentů" z vyšetřování íránskému ministrovi — v době, kdy Írán je strategickým spojencem Hizballáhu — však přesahuje rámec diplomatického vysvětlování. Analytik Dalibor Rohac z American Enterprise Institute argumentuje, že Orbánova politika odráží „sázku na postamerický svět a iluzi, že s ním budou revizionisté v Moskvě, Pekingu a Teheránu jednat jako s rovným".

Horká linka do Kremlu

Investigativní konsorcium OCCRP odhalilo, že Szijjártó pravidelně telefonoval ruskému ministru Lavrovovi během přestávek na jednáních EU a předával mu průběžné informace — fakticky tak Moskvě umožnil sedět u jednacího stolu.

Telefonát s Íránem není ojedinělý případ. Nahrávky zveřejněné konsorciem OCCRP zachycují, jak Szijjártó v období 2023–2025 pravidelně informoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o průběhu jednání EU. Jeden evropský bezpečnostní činitel to shrnul: „Prakticky u každého jednání EU léta seděla za stolem i Moskva."

V jednom z hovorů Szijjártó Lavrovovi přiznal: „Ze seznamu jsem už odstranil 72 subjektů, ale bylo jich 128. Snažím se pokračovat." Pomáhal také s vyškrtnutím sestry oligarchy Ališera Usmanova ze sankčních seznamů — společně se Slováky předkládal EU návrh na její vyřazení. V únoru 2026 Maďarsko vetovalo celý 20. balík sankcí EU proti Rusku — poprvé v historii kompletní blokáda sankčního balíku ze strany Budapešti.

Orbánova hra na obě strany

Orbánova vláda současně silně podporuje Izrael — vystoupila z Mezinárodního trestního soudu a blokovala rezoluce EU k Gaze —, zatímco tajně nabízí pomoc Íránu, strategickému nepříteli Izraele. Před volbami navíc čelí obviněním z financování ruskou mafií.

Orbánova zahraniční politika vytváří paradoxy, které zahraniční analytici označují za hru na obě strany. V dubnu 2025 se Maďarsko stáhlo z Mezinárodního trestního soudu během návštěvy premiéra Netanjahua a blokovalo rezoluce Rady EU vyzývající k příměří v Gaze. Současně Orbán navštívil Teherán v roce 2015, setkal se s ajatolláhem Chameneím a v roce 2017 nabídlo Maďarsko Íránu vládní úvěrovou linku ve výši 85 milionů eur. Na maďarských univerzitách studuje přibližně 2 000 íránských studentů na stipendiích.

Zveřejnění íránského telefonátu přišlo v den příjezdu amerického viceprezidenta JD Vance do Budapešti na předvolební podporu Orbána. „Musíme znovu zvolit Viktora Orbána premiérem Maďarska," prohlásil Vance na mítinku na fotbalovém stadionu — zatímco Washington Post právě odhalil, že Orbánův ministr nabízel pomoc zemi, se kterou Trumpova administrativa současně jedná o křehkém příměří.

Předvolební období přineslo i další skandál. Bývalý člen budapešťské mafie László Kovács svědčil pro investigativní médium The Insider (publikováno 1. dubna 2026), že od roku 1997 nosil kufry peněz od sítě ruského mafiána Semjona Mogilevičeho přímo Orbánovi. Částky postupně rostly — 300 000 dolarů, 500 000 dolarů, jednou sportovní taška s milionem dolarů. Mogilevič Orbánovi říkal „Vitva". Svědectví nezávisle potvrdil německý občan Dietmar Clodo. Orbánova vláda obvinění nekomentovala — podle zdrojů ale musel Mogilevič jako podmínku propuštění z vězení předat Kremlu kompromitující materiály na Orbána, což naznačuje, že Rusko může mít na maďarského premiéra páku.

Jak reaguje Evropa — a co to znamená pro Česko

EU v březnu 2026 omezila přístup Maďarska k důvěrným jednáním a utajovaným informacím. Klíčová jednání se přesunula do menších formátů bez maďarské účasti. Český prezident Pavel vyzval k přehodnocení sdílení informací s Budapeští.

Důsledky jsou konkrétní. EU v březnu 2026 omezila Maďarsku přístup k důvěrným jednáním a utajovaným informacím. Klíčová jednání se přesunula do menších formátů — E3, E4, Výmarský trojúhelník, Seversko-baltická osmička — bez maďarské účasti. Maďarsko a Rusko mezitím podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování v oblastech ekonomiky, energetiky a kultury.

Český prezident Petr Pavel vyzval k přehodnocení vztahů s Maďarskem: „Pokud členský stát EU sdílí citlivé informace s Moskvou, ohrožuje to tuzemskou bezpečnost." Předseda Senátu Miloš Vystrčil se ke kritice připojil. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka označil úniky za „fake news určené ke snížení preferencí vládní strany před volbami".

Orbán přitom čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za 16 let. Opoziční strana Tisza Pétera Magyara — formace, která se ze zcela neznámé stala za necelý rok nejpopulárnější v Maďarsku — vede v průzkumech 56 % proti 37 % mezi rozhodnutými voliči. Volby se konají 12. dubna 2026, tři dny po zveřejnění telefonátu.

Zajímá vás, jak vlastně funguje sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy EU — a co se stane, když jeden z nich tato pravidla systematicky porušuje?