Wall Street Journal 11. května 2026 odhalil, že Spojené arabské emiráty tajně provedly vojenské údery na íránské území — včetně útoku na rafinérii na ostrově Láván, která zpracovávala 55 000 barelů ropy denně. Útok proběhl 8. dubna 2026 stíhačkami Mirage 2000-9 francouzské výroby, jen hodiny po křehkém příměří zprostředkovaném USA. SAE operaci veřejně nepotvrdily.
Emiráty se tím staly prvním arabským státem Perského zálivu, který přímo zaútočil na íránské území. „Je významné, že se arabský stát Zálivu stal válčící stranou, která přímo udeřila na Írán. Teherán se nyní pokusí ještě více rozdělit SAE od ostatních arabských států Zálivu, které se snaží zprostředkovat konec války," komentovala analytička Dina Esfandiary.
Co SAE udělaly a proč to zůstalo tajné
Spojené arabské emiráty tajně provedly vojenské údery na Írán pomocí stíhaček Mirage 2000-9 francouzské výroby. Nejzávažnější útok zasáhl rafinérii na ostrově Láván 8. dubna 2026, způsobil rozsáhlý požár a vyřadil většinu kapacity na měsíce. SAE operaci oficiálně nepotvrdily, ale deklarovaly právo na sebeobranu.
Válka v Íránu začala 28. února 2026, kdy USA a Izrael zahájily koordinované letecké údery na vojenská, jaderná a vládní zařízení Íránu v rámci operace Epic Fury. Při útocích byl zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Írán odpověděl masivní odvetou — celkem 8 695 raketových a dronových útoků v osmi zemích regionu.
SAE přitom čelily 42,8 % všech íránských útoků — více než dvojnásobku izraelského podílu (20,1 %). K 9. dubnu 2026 zachytily 537 balistických raket, 2 256 dronů a 26 řízených střel. Útoky zabily 13 lidí a zranily 224. Prezident SAE Muhammad bin Zajd Ál Nahján při návštěvě nemocnice se zraněnými civilisty prohlásil: „SAE mají tvrdou kůži a hořké maso, nejsme snadná kořist."
Proč se Emiráty pustily do války s Íránem
SAE se rozhodly zaútočit po měsících masivních íránských útoků na své území, které poškodily infrastrukturu včetně letišť a datových center. Přestože se obě země v letech 2022–2025 pokoušely o diplomatické sblížení, válka tento proces zcela zničila.
Ještě v červenci 2024 navštívil šéf emirátské diplomacie Abdulláh bin Zajd Teherán a jednal s prezidentem Pezeškjánem. Dubaj fungoval jako obchodní okno Íránu do světa — obě země měly společné ekonomické zájmy. Válka tento rapprochement zcela zničila a oživila i padesátiletý územní spor o ostrovy Abú Músá, Velký Tunb a Malý Tunb, které Írán obsadil v listopadu 1971.
Ministr zahraničí SAE Abdulláh bin Zajd Ál Nahján po 18 dnech nepřetržitých íránských útoků prohlásil: „SAE nebudou vydírány teroristy. Vyhrazujeme si plné právo na sebeobranu." Washington emirátské údery tajně uvítal — podle zdrojů WSJ by americká administrativa přivítala i zapojení dalších států Perského zálivu.
Strategický posun SAE podtrhuje i odchod z OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) oznámený 28. dubna 2026 po šesti dekádách členství. Organizace tím přišla o kapacitu 4,8 milionu barelů denně. Současně se prohlubuje bezpečnostní spolupráce s Izraelem — premiér Netanjahu vedl s prezidentem MBZ vzácný telefonát, čímž se Abrahamovské dohody (normalizační smlouvy mezi Izraelem a arabskými státy z roku 2020) posunuly od diplomacie ke skutečné vojenské alianci. Analytici z Atlantic Council konstatovali, že údery znamenají „trvalý zlom ve strategických předpokladech SAE".
Hormuzský průliv — ropná tepna světa
Hormuzským průlivem proudilo před válkou průměrně 20 milionů barelů ropy denně — asi 25 % světového námořního obchodu s ropou. Po íránské blokádě z 28. února 2026 tok klesl na přibližně 2 miliony barelů denně. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) to označila za „největší narušení dodávek v historii".
Průlivem procházelo také 19 % světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), včetně 93 % katarského a 96 % emirátského exportu. Cena ropy Brent vzrostla z přibližně 75 USD na více než 105 USD za barel k 11. květnu 2026. Goldman Sachs prognózoval, že při pokračující blokádě mohou ceny překonat rekord z roku 2008 — tehdy se barel vyšplhal téměř na 150 USD. Cena zemního plynu v Evropě vzrostla z 30 na 53 EUR/MWh.
| Země | Podíl na tocích ropy (Q1 2025) |
|---|---|
| Saúdská Arábie | 37,2 % |
| Irák | 22,8 % |
| SAE | 12,9 % |
| Írán | 10,6 % |
| Kuvajt | 10,1 % |
Většina ropy z Hormuzského průlivu míří do Asie — Čína odebírá 37,7 %, Indie 14,7 %, Jižní Korea 12 % a Japonsko 10,9 %. Asie celkem představuje 89,2 % příjemců, což znamená, že narušení toků zasahuje celou globální ekonomiku, ne jen region Blízkého východu.
| Země | Podíl na příjmu ropy (Q1 2025) |
|---|---|
| Čína | 37,7 % |
| Indie | 14,7 % |
| Jižní Korea | 12,0 % |
| Japonsko | 10,9 % |
| Asie celkem | 89,2 % |
Co to znamená pro Česko a ceny benzínu
Česko sice neodebírá ropu přímo z Hormuzského průlivu, ale světové ceny ropy se plně promítají do tuzemských cen pohonných hmot. Benzín zdražil z 33,61 Kč/l na více než 40 Kč/l za tři týdny, nafta dosáhla 44,62 Kč/l k 21. březnu 2026.
Podle makroekonomických modelů Ministerstva financí ČR každý trvalý nárůst ceny ropy o 10 USD sníží růst českého HDP o 0,2 procentního bodu v následujícím roce. Při současném nárůstu o více než 30 USD za barel to může znamenat zpomalení ekonomiky o půl procentního bodu — to je rozdíl mezi růstem a stagnací.
Ministr průmyslu Karel Havlíček připravil tři krizové scénáře — od rychlého konce konfliktu po plnou energetickou krizi. „Skutečně hrozí nedostatek energií. Vláda připravuje scénáře, jak zabezpečit energie na měsíce, možná i roky dopředu," uvedl Havlíček. Česko jedná o alternativních dodavatelích energie z USA, Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Alžírska. V krajním případě může vláda zastropovat ceny energií.
Zajímá vás, jak vlastně funguje cenotvorba benzínu — proč se válka tisíce kilometrů daleko promítne do ceny na české pumpě během několika dní?
Často kladené otázky
Proč SAE zaútočily na Írán?
Spojené arabské emiráty čelily 42,8 % všech íránských raketových a dronových útoků — více než dvojnásobek izraelského podílu. Po měsících bombardování svého území, které zabilo 13 lidí a zranilo 224, se rozhodly pro vojenskou odpověď pomocí stíhaček Mirage 2000-9. SAE útok na Írán veřejně nepotvrdily, ale deklarovaly právo na sebeobranu.
Jak útoky SAE na Írán ovlivňují ceny ropy?
Tok ropy Hormuzským průlivem klesl o 90 % po íránské blokádě z 28. února 2026. Cena ropy Brent vzrostla z přibližně 75 USD na více než 105 USD za barel. V Česku benzín překročil 40 Kč za litr a analytici varují, že ceny mohou stoupat až na 50–60 Kč/l při pokračující blokádě.
Hrozí Česku nedostatek energie kvůli válce v Íránu?
Ministr průmyslu Havlíček připravil tři krizové scénáře a jedná o alternativních dodavatelích. Makroekonomické modely Ministerstva financí ČR ukazují, že každý trvalý nárůst ceny ropy o 10 USD sníží růst českého HDP o 0,2 procentního bodu. V krajním případě může vláda zastropovat ceny energií.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.