Hantavirus z lodi u Tenerife: co to je a hrozí pandemie?

Sdílet:

Co se stalo na lodi MV Hondius

Výletní loď MV Hondius vyplula 1. dubna 2026 z argentinského Ushuaie na expedici k Antarktidě se zhruba 150 cestujícími z 23 zemí. Na palubě propukla nákaza hantavirem Andes — osm lidí onemocnělo, tři zemřeli. Loď 10. května dorazila na Tenerife, kde probíhá evakuace 94 osob.

Sedmdesátiletý Nizozemec, první nakažený, dostal příznaky 6. dubna a zemřel o pět dní později na palubě. Jeho manželka vystoupila s tělem na ostrově Svatá Helena — a sama zemřela 26. dubna v nemocnici v Johannesburgu. Třetí obětí byla německá cestující. Čest jejich památce.

WHO vyslala na Tenerife generálního ředitele Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který osobně koordinuje evakuaci spolu se třemi španělskými ministry. Organizace doporučila 42denní karanténu pro vysoce rizikové kontakty. Kanárské ostrovy zpočátku odmítly loď přijmout — rozhodnutí nakonec padlo na úrovni centrální španělské vlády.

Co je hantavirus a jak se přenáší

Hantaviry patří do čeledi Hantaviridae a přirozeně se vyskytují u hlodavců. Na člověka se přenášejí vdechnutím částic moči, trusu nebo slin infikovaných hlodavců. Existují desítky variant — některé způsobují plicní selhání s letalitou až 40 %, jiné poškozují ledviny.

V Americe způsobují hantaviry hantavirový plicní syndrom (HPS) s letalitou 20–40 %. V Evropě a Asii jde o hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS), kde letalita zůstává pod 15 %. Na lodi MV Hondius zemřeli tři z osmi nakažených — letalita 38 %, což odpovídá nejzávažnějšímu průběhu HPS.

Inkubační doba trvá 1 až 8 týdnů. První příznaky snadno zaměníte s chřipkou: horečka, bolesti hlavy, únava, nevolnost. Pak může přijít rychlý přechod k plicnímu selhání nebo selhání ledvin. Na hantavirus neexistuje specifický lék ani schválená vakcína — léčba je čistě podpůrná: infuze, dialýza, intenzivní péče. Včasná hospitalizace ale výrazně zlepšuje prognózu.

Proč odborníci pandemii vylučují

WHO i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se shodují, že hantavirus nepředstavuje pandemickou hrozbu. Virus Andes je sice jediný hantavirus schopný přenosu z člověka na člověka, ale vyžaduje těsný a dlouhodobý kontakt — nešíří se vzduchem jako chřipka nebo koronavirus.

„Toto není další COVID. Ale je to závažné infekční onemocnění. Hantaviry tu jsou už dlouho. Známe tento virus. Nešíří se stejným způsobem jako koronaviry," uvedla Maria Van Kerkhoveová, vedoucí epidemické a pandemické připravenosti WHO.

Jay Bhattacharya, úřadující ředitel amerického CDC, doplnil: „Nechceme to léčit jako covid. Nechceme vyvolávat paniku veřejnosti."

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) hodnotí riziko pro evropskou populaci jako velmi nízké. Přirozený rezervoár viru Andes — jihoamerický hlodavec — se v Evropě nevyskytuje a trvalý komunitní přenos je nepravděpodobný. Analýza argentinského ohniska navíc ukazuje, že virus rychle nemutuje, na rozdíl od respiračních virů jako SARS-CoV-2.

Kontext pomáhá: při ohnisko v argentinské provincii Chubut v letech 2018–2019 se nakazilo 34 osob a 11 zemřelo. Klíčovou roli sehrál super-spreader na pohřebním obřadu. I tehdy nákaza zůstala lokální. Argentina sice v aktuální sezóně (od června 2025) zaznamenala téměř dvojnásobný nárůst případů — 101 oproti 57 v předchozí sezóně — ale odborníci to spojují se změnami klimatu ovlivňujícími populace hlodavců, nikoli s novým typem přenosu.

Hantavirus v Česku: 71 případů, žádné úmrtí

V České republice se hantaviry vyskytují běžně. Od roku 2018 do května 2026 hygienici zaznamenali 71 případů HFRS a 2 případy HPS. Nikdo na hantavirus v Česku nezemřel. Ročně se objeví 10 až 15 případů, nejvíce v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.

V Česku kolují varianty Puumala (přenášená norníkem rudým — mírnější průběh), Dobrava (letalita 10–12 %) a Tula (hraboš polní, jehož až 10 % populace je infikováno). S virem Andes z lodi MV Hondius se ale česká situace nedá srovnávat — jde o zcela jiný kmen s odlišným průběhem.

Virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze analyzoval pravděpodobný původ nákazy na lodi: „Pokud se na palubě lodi nenacházeli hlodavci nebo kontaminované předměty, je toto nejpravděpodobnější možné místo původu nákazy." Stopa vede do Ohňové země, odkud loď vyplula — oblast s dokumentovaným výskytem viru Andes.

Prevence je přímočará: hubení hlodavců, utěsnění otvorů v budovách, větrání prostor před vstupem a rukavice s respirátorem při úklidu kontaminovaných prostor.

Říkali jste si někdy, jak je možné, že virus přenášený hlodavci propukne zrovna na výletní lodi uprostřed oceánu?

Často kladené otázky

Co je hantavirus a jak se projevuje?

Hantavirus je skupina virů přenášených hlodavci, které způsobují dvě hlavní onemocnění: hantavirový plicní syndrom (HPS) a hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS). Příznaky začínají jako chřipka — horečka, bolesti hlavy a únava — a mohou přejít v plicní nebo ledvinové selhání.

Hrozí kvůli hantaviru pandemie?

Podle WHO i CDC pandemie nehrozí. Hantaviry se nešíří vzduchem jako koronaviry nebo chřipka. Virus Andes je jediný s prokázaným přenosem mezi lidmi, ale vyžaduje těsný a dlouhodobý kontakt. ECDC hodnotí riziko pro Evropu jako velmi nízké.

Vyskytuje se hantavirus v Česku?

Ano, hantaviry se v Česku vyskytují běžně. Od roku 2018 bylo hlášeno 71 případů HFRS a 2 případy HPS, nikdo nezemřel. Nejčastější variantou je Puumala přenášená norníkem rudým. Nejvíce případů zaznamenávají v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.

Zdroje

Při přípravě tohoto článku byly využity nástroje umělé inteligence. Obsah prošel redakční kontrolou a ověřením faktů.

Sdílet:

Komentáře

Sdílejte svůj pohled na toto téma.

Napište komentář

0 / 1000