Česko v roce 2024 vypustilo 40,9 milionu tun CO2 — o 13 % méně než rok předtím — více než dvojnásobek evropského průměru poklesu. Za tímto číslem stojí Zelená dohoda pro Evropu, tedy Green Deal: nejambicióznější klimatická strategie v dějinách EU, která pro Česko znamená transformaci odhadovanou na 500 miliard až bilion korun.
Co je vlastně Green Deal
Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) je komplexní strategie EU představená v prosinci 2019, která cílí na snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 a na dosažení klimatické neutrality celé Unie do roku 2050. Pro Česko stanoví specifický cíl — snížení emisí o 26 % do roku 2030 oproti roku 2005.
Nejde o jeden zákon, ale o balíček desítek nařízení a směrnic známý jako Fit for 55. Zasahuje do energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství i bydlení. V roce 2021 ho právně ukotvil Evropský klimatický zákon — a právě proto ho nelze jednoduše „zrušit", jak někteří čeští politici požadují.
Česko má v porovnání s ostatními zeměmi EU měkčí cíl. Zatímco Dánsko, Německo nebo Švédsko musí snížit emise o 50 %, Česko „jen" o 26 %. Důvod je pragmatický: EU zohledňuje ekonomickou úroveň členských států a jejich závislost na fosilních palivech.
Jak Green Deal funguje v praxi
Green Deal funguje přes tři hlavní nástroje: systém emisních povolenek (ETS), regulaci automobilů a budov a přerozdělování financí do zelené transformace. Od roku 2027 se přidá ETS2, který zdraží vytápění a dopravu — ale zároveň vznikne Sociální klimatický fond na ochranu domácností.
Základem je systém emisních povolenek EU ETS, který funguje od roku 2005. Továrny a elektrárny musí za každou tunu vypuštěného CO2 zaplatit. Čím méně povolenek EU vydá, tím dražší jsou — a tím větší motivaci mají firmy emise snižovat. České elektrárny a průmyslové podniky do tohoto systému již spadají.
Od roku 2027 přibude ETS2, který rozšíří systém i na budovy a silniční dopravu. V praxi to znamená, že dodavatelé paliv a topných olejů budou platit za emise — a část nákladů přenesou na zákazníky. Právě kvůli tomu ministr financí Stanjura v únoru 2025 prohlásil: „Green Deal se musí změnit. Měli bychom zrušit zákaz spalovacích motorů nebo ho minimálně odsunout a pak zrušit ETS II."
Třetí klíčový nástroj je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM, tzv. uhlíkové clo), který je plně operační od roku 2026. Dovozci oceli, hliníku, cementu nebo hnojiv ze zemí bez emisních pravidel musí zaplatit poplatek odpovídající ceně evropské emisní povolenky. Cílem je zabránit tomu, aby evropské firmy přesouvaly výrobu do zemí s volnějšími pravidly.
Kolik peněz Česko dostane — a kolik zaplatí
Česko má do roku 2030 k dispozici přes 1 200 miliard Kč na zelenou transformaci z evropských fondů. Z toho 42,7 miliardy Kč směřují přímo do uhelných regionů — Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje — z Fondu pro spravedlivou transformaci.
V letech 2026–2032 přibude Sociální klimatický fond, ze kterého Česko získá až 50 miliard Kč. Ty jsou určeny na ochranu zranitelných domácností před zdražováním z ETS2 — tedy na zateplení domů, výměnu kotlů a podporu čisté dopravy pro nízkopříjmové rodiny.
Na druhé straně Svaz průmyslu a dopravy odhaduje náklady zelené transformace pro Česko na 500 miliard až 1 bilion Kč. Jde o investice do modernizace továren, přestavby energetiky a nové infrastruktury. Česko v roce 2024 vyrábělo 50 % elektřiny z uhlí a plynu, 37 % z jádra a pouhých 13 % z obnovitelných zdrojů — na přechod k čisté energetice zbývá obrovský kus cesty.
Od roku 1990 se celkové emise Česka snížily o 47 %, poprvé pod hranici 100 milionů tun CO2 ročně. Český průmysl sám snížil emise o 17 % mezi lety 2020 a 2023 a plánuje další pokles o 25 % do roku 2026. Čísla ukazují, že transformace probíhá — otázka je, jestli dostatečně rychle a za přijatelnou cenu.
Co Green Deal znamená pro české domácnosti
Pro běžné české domácnosti Green Deal přinese postupné zdražení fosilních paliv a vytápění, ale zároveň dotace na zateplení, výměnu kotlů a nákup elektromobilů. Od roku 2026 jsou dotace v Česku dostupné pouze na elektromobily, nikoliv na plug-in hybridy.
Doprava se změní nejviditelněji. EU původně plánovala absolutní zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Pod tlakem zemí včetně Česka se cíl změkčil na snížení emisí CO2 nových aut o 90 % oproti roku 2021. Zajímavý paradox: zatímco česká vláda na změkčení aktivně tlačila, Škoda Auto — největší soukromý zaměstnavatel v zemi — původní přísnější cíl měnit nechtěla.
Energie zdraží tam, kde domácnost topí uhlím nebo plynem. S nástupem ETS2 v roce 2027 se cena fosilních paliv zvýší. Naopak investice do tepelných čerpadel, solárních panelů nebo zateplení se budou vyplácet rychleji díky dotačním programům. Sociální klimatický fond má zajistit, aby na přechod dosáhly i rodiny s nižšími příjmy.
Bydlení čeká vlna renovací. EU požaduje postupné snižování energetické náročnosti budov. Pro majitele starších domů to znamená zateplení, výměnu oken a modernizaci vytápění. Dotace existují — ale administrativa je složitá a čekací doby dlouhé.
Proč se o Green Deal tolik bojuje
Green Deal rozděluje českou politickou scénu i podnikatelský sektor. Hospodářská komora ČR tvrdí, že emisní cíle roku 2040 „reálně zabíjí průmysl v Česku", zatímco ekologické organizace upozorňují, že legislativa je právně závazná a snahy o zrušení jsou slepou uličkou.
Kritici — Hospodářská komora, Svaz průmyslu, ODS — argumentují, že Green Deal zvyšuje náklady bez ekonomické návratnosti a Evropa si sama omezuje konkurenceschopnost vůči Číně a USA. Ministr financí Stanjura v únoru 2025 řekl: „Když ideologie zvítězí nad přirozenými inovacemi, nevyhnutelně to špatně dopadne." Podle něj reformu Green Dealu podporuje zhruba polovina ministrů financí v EU.
Zastánci naopak upozorňují, že Evropský klimatický zákon z roku 2021 je právně závazný — jednoduše ho nelze ignorovat. Analytici z bruselského think-tanku Bruegel navíc varují, že po skončení Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) v roce 2026 vznikne v EU mezera ve financování zelené transformace kolem 180 miliard eur ročně. Odložit investice dnes může znamenat dražší dohánění zítra.
Rok 2026 je přitom klíčový: startuje Sociální klimatický fond, CBAM je plně operační, končí Recovery and Resilience Facility a pod kyperským předsednictvím EU probíhá přezkum pravidel pro spalovací motory. Výsledky letošních jednání určí, jak přísná bude realita Green Dealu pro Česko v příštím desetiletí.
Zajímavý je i vnitřní rozpor české pozice. Z 21 českých europoslanců jich 14 uvedlo, že by se EU neměla držet cílů Green Dealu. Přesto Škoda Auto — klíčový hráč české ekonomiky — nechce měnit cíl roku 2035 pro konec spalovacích motorů. Politická rétorika a průmyslová realita jdou proti sobě.
Zajímá vás, jak konkrétně vypadá přechod od uhlí v Ústeckém nebo Karlovarském kraji — a kam směřují miliardy z Fondu spravedlivé transformace?
Často kladené otázky
Co přesně je Green Deal a kdy začal platit?
Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) je strategie EU představená v prosinci 2019. Právně závazným se stal přijetím Evropského klimatického zákona v roce 2021, který stanovil cíl klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí o 55 % do roku 2030.
Jaký má Green Deal vliv na ceny energií v Česku?
Green Deal postupně zdražuje fosilní paliva přes systém emisních povolenek. Od roku 2027 se přidá ETS2 pro budovy a dopravu. Současně ale Česko dostane až 50 miliard Kč ze Sociálního klimatického fondu na ochranu domácností před zdražováním — například na zateplení nebo výměnu kotlů.
Kolik peněz Česko z Green Dealu dostane?
Česko má k dispozici přes 1 200 miliard Kč do roku 2030 na zelenou transformaci. Z toho 42,7 miliardy Kč směřují do uhelných regionů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj) a dalších až 50 miliard Kč přijde ze Sociálního klimatického fondu v letech 2026–2032.
Zakáže Green Deal spalovací motory?
Původní plán počítal s úplným zákazem prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Pod tlakem zemí včetně Česka EU zmírnila cíl na snížení emisí nových aut o 90 % oproti roku 2021. Definitivní podoba pravidel se řeší během roku 2026 pod kyperským předsednictvím EU.
Může Česko Green Deal odmítnout?
Ne jednostranně. Evropský klimatický zákon z roku 2021 je právně závazný pro všechny členské státy. Česko může vyjednávat o úpravách jednotlivých nařízení v Radě EU, ale nemůže celou legislativu ignorovat. Případné změny vyžadují souhlas většiny členských zemí a Evropského parlamentu.
Jak si Česko v plnění Green Dealu stojí?
Podle dat OTE-CR z roku 2024 klesly emise Česka na 40,9 milionu tun CO2 ročně — pokles o 47 % od roku 1990. Meziroční pokles o 13 % v roce 2024 byl více než dvojnásobkem evropského průměru (5 %). Česko mělo v roce 2024 stále 50 % elektřiny z uhlí a plynu, což je v EU nadprůměr.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.