Větrné elektrárny v Česku 2026: co změní akcelerační zóny

72 větrníků u Blovic: jiskra celostátní debaty

Na jižním Plzeňsku má ve čtyřech akceleračních zónách vyrůst až 72 větrných elektráren vysokých 250 metrů. Občané Blovicka zaplnili sál Lidového domu a stovky podepsaly otevřený dopis premiérovi Babišovi — případ odráží celostátní střet mezi závazky vůči EU a odporem obcí.

Jedenáctého března 2026 se v blovickém Lidovém domě konalo informativní setkání, kde občané poprvé uslyšeli konkrétní detaily o plánovaných akceleračních zónách. Plzeňský kraj v únoru 2026 zveřejnil územní studii identifikující 37 lokalit vhodných pro větrné elektrárny — čtyři z nich leží přímo u Blovic: Blovice-východ, Netunice-Střížovice, Osek-Háje a Řenče-Libákovice.

„Takové obří větrné turbíny nepatří do naší historicky cenné kulturní krajiny s vysokou hustotou osídlení," stojí v otevřeném dopise premiérovi, který podepsaly stovky obyvatel. Projekt se dotýká krajiny s hrady Radyně a Vlčtejn a zámkem Kozel — kastelán zámku Nebílovy Milan Fiala upozorňuje: „Jedna turbína trvale naruší hierarchii krajiny a zničí tisíciletí dědictví."

Akcelerační zóny: jak fungují a proč vznikají

Akcelerační zóny jsou územně vymezené oblasti s předem stanovenými podmínkami pro umisťování obnovitelných zdrojů energie. Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) se provádí při vymezení zóny, nikoli u jednotlivých projektů — proto se povolování zkracuje z dosavadních 7–10 let na 12 měsíců.

Zákon č. 249/2025 Sb. transponuje evropskou směrnici RED III, která od členských států požaduje vytvoření těchto zón. Stavba obnovitelných zdrojů je nově považována za „převažující veřejný zájem". Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo interaktivní mapu konfliktních zón: zelená (vhodné pro akcelerační zóny), žlutá (individuální posouzení), červená (nevhodné). Území Natura 2000, národní parky a I.–II. zóna chráněných krajinných oblastí (CHKO) jsou automaticky vyloučena.

Minimální odstup větrníku od zastavěného území je podle současné legislativy 500 metrů. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (Motoristé sobě) chce vzdálenost zvýšit na 700 až 1 000 metrů. Podle odborníků by při odstupu 1,5 km Česko nesplnilo podmínky pro čerpání evropských peněz.

Česko a vítr v číslech: chvost Evropy

Česko má instalovaný výkon větrných elektráren 371 MW a vítr pokrývá pouhé 1 % výroby elektřiny. Je to méně než kdekoli jinde v EU s výjimkou Slovinska, Slovenska a Kypru — průměr EU je přitom 19 %.

Polsko za stejné období zvýšilo podíl větrné energie z 8 na 14 %. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa to komentuje lapidárně: Polsko instaluje za týden tolik výkonu, kolik Česko za celý rok. Mezi lety 2014–2016 a 2019–2020 nebyla v Česku postavena žádná nová větrná elektrárna. V roce 2024 přibylo jen 15,8 MW nového výkonu.

Země	Podíl větru na spotřebě	Instalovaný výkon
Dánsko	56 %	7,6 GW
Německo	30 %	72,6 GW
Polsko	14 %	10,7 GW
Rakousko	12 %	4,1 GW
Průměr EU	19 %	285 GW
Česko	1 %	0,37 GW

Přitom potenciál existuje. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Komory OZE by z větru mohlo v Česku do roku 2040 pocházet 6,2 TWh elektřiny — asi 10 % spotřeby. Potenciál je srovnatelný s jižním Německem a Rakouskem. Distributorům se navíc sešly žádosti o připojení větrných elektráren o celkovém výkonu 3 804 MW — přibližně 1,75násobek instalovaného výkonu jaderné elektrárny Temelín.

25 miliard na vážkách: vládní paradox

Vláda Andreje Babiše se v rámci Národního plánu obnovy zavázala vymezit akcelerační zóny do srpna 2026. Při nesplnění hrozí ztráta až 25 miliard Kč z evropských fondů. Současně ale vládní představitelé veřejně slibují, že větrníkům zabrání.

„Občané žádné větrníky nechtějí, my tady nejsme na moři," prohlásil premiér Babiš. Vládní zmocněnec Filip Turek jde ještě dál: „Měl jsem na toto téma už téměř 20 schůzek a postaví se jen přes mou mrtvolu! Stavme větrné parky tam, kde opravdu nikomu nevadí, ne 500 metrů od obydlí!" Ministr průmyslu Karel Havlíček označil přípravu akceleračních zón za „neskutečně nešťastně připraveny" bývalou vládou.

Analytik Petr Vidomus z projektu evidence.ninja však upozorňuje: „Buduje se morální panika před něčím, co ještě vůbec není hotové." Příprava zón podle něj vypadá „velmi konzervativně". Štěpán Chalupa pak zdůrazňuje, že klíčové je zkrácení povolování plošně: „Pokud stát dokáže zajistit, že povolení mimo akcelerační zóny nebude trvat deset let, ale maximálně dva, pak akcelerační zóny nejsou existenční otázkou."

Termín	Milník	Důsledek nesplnění
Srpen 2026	Vymezení akceleračních zón pro OZE	Ztráta až 25 mld. Kč z NPO
Září 2026	Poslední žádost o výplatu z NPO	Propadnutí zbývajících fondů
2030	Podíl OZE 30 % + výkon VTE 1 500 MW	Nesplnění Národního plánu
2030	Stavební povolení pro plynové zdroje	Ztráta udržitelného financování
2035	Přechod plynových elektráren na vodík	Vyřazení z taxonomie

O nezájmu samospráv svědčí i čísla: dotace MŽP na vymezení akceleračních zón (kraje až 8 mil. Kč, obce až 1,5 mil. Kč) s uzávěrkou 30. ledna 2026 přilákaly pouze dvě žádosti za celkem 2 miliony korun.

Druhá strana mince: jádro, plyn a vyjednávání s Bruselem

Česko v EU prosazuje revizi taxonomie pro jádro a plyn, ale současně blokuje rozvoj větrné energetiky — jediného obnovitelného zdroje, kde má prostor pro rychlý růst. To oslabuje jeho vyjednávací pozici.

EU taxonomie z roku 2022 zařadila jádro a plyn jako „přechodné" zdroje s podmínkami: plynové elektrárny musí přejít na vodík do roku 2035, nové jaderné bloky potřebují povolení do roku 2045. Havlíček to odmítá: „Plná náhrada zemního plynu vodíkem je úplný nesmysl." Svaz energetiky ČR žádá posun termínů pro jádro o 20 let.

Výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba varuje: „Zatímco uzavírání uhelných elektráren v Česku nabírá na rychlosti, jejich nízkoemisní náhrada je stále pouze ve stádiu příprav." Provozovatel přenosové soustavy ČEPS odhaduje, že po roce 2026 může Česko ztratit energetickou soběstačnost a stát se čistým dovozcem elektřiny. Blokování větrníků při současném požadavku na ústupky od EU v oblasti jádra staví Česko do slepé uličky.

Kde už větrníky přijali

Ne všechny obce větrné elektrárny odmítají. V Jarově na jižním Plzeňsku občané v referendu výstavbu schválili, stejně jako v Domašově u Šternberka. Ve Vlčtejně se obec dohodla s investorem na podmínkách spolupráce.

Studie Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) „Proti větru" z roku 2026 ukazuje, že odpor nelze vysvětlit jen legitimními obavami — téma si osvojují populistické subjekty a lokální iniciativy se profesionalizují. Investoři mezitím objíždějí obce a majitele pozemků s nabídkami na pronájem. Starosta Blovic Robert Zelenka upozorňuje na netransparentní proces a rostoucí tlak.

Klíčových pět měsíců rozhodne. Do srpna 2026 musí Česko akcelerační zóny vymezit — nebo přijít o miliardy z evropských fondů. Mezitím energetický mix země závisí z 36 % na uhlí, jehož útlum se zrychluje. Cíl 1 500 MW instalovaného výkonu ve větru do roku 2030 znamená čtyřnásobné navýšení za čtyři roky. Při současném tempu 15,8 MW ročně je to matematicky nemožné.

Zajímá vás, jak vlastně probíhá povolování větrné elektrárny od první žádosti po zapojení do sítě — a proč v Česku trvá desetkrát déle než v sousedním Německu?