Korupce v nemocnicích: proč padají zakázky za stamiliony

Příbramská nemocnice: zakázky za 280 milionů pod lupou NCOZ

Oblastní nemocnice Příbram odvolala 5. května 2026 ředitele Stanislava Holobradu poté, co NCOZ obvinila šest fyzických a tři právnické osoby z manipulace veřejných zakázek za 280 milionů korun. Případ dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

Čtyřicet dva domovních prohlídek ve třech krajích, dvanáct zadržených, hodnota ovlivněných zakázek přes 280 milionů korun. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) z 28. dubna 2026 v příbramské nemocnici odkryl rozsáhlou síť manipulace veřejných zakázek — a zdaleka nejde o ojedinělý případ.

Představenstvo nemocnice svolalo mimořádné zasedání a 5. května 2026 odvolalo předsedu představenstva Stanislava Holobradu. Novým předsedou se stal Vít Rosenbaum, nemocnici manažersky řídí náměstek Vladimír Dvořák.

Jak funguje manipulace nemocničních zakázek

Manipulace veřejných zakázek v českých nemocnicích probíhá třemi hlavními metodami: předvýběrem dodavatele, úpravou zadávací dokumentace na míru a nelegálním přístupem ke konkurenčním nabídkám. Úplatky se vyplácejí přes fiktivní faktury za neexistující služby.

Kauza Příbram není izolovaný incident — je učebnicovým příkladem mechanismů, které EPPO a NCOZ odhalují v českém zdravotnictví opakovaně. Od roku 2023 zaměstnanci a manažeři příbramské nemocnice nezákonně ovlivňovali zadávací řízení ve prospěch předem vybraných dodavatelů. Holobrada je stíhán za tři konkrétní skutky: stavební zakázku na rekonstrukci vjezdu do nemocnice, přípravu stavby nového stacionáře a pořízení operačního stolu na gynekologii.

V kauze FN Motol (únor 2025) EPPO odhalilo ještě sofistikovanější systém: privilegovaní uchazeči měli přístup k systému řízení zakázek a mohli porovnávat a upravovat své nabídky před přidělením kontraktu. V kauze zdravotnických dodávek (2024) organizovaná skupina systematicky manipulovala zakázky na operační stoly, defibrilátory, chirurgické vrtačky a ventilátory.

Úplatky se pohybují kolem 10 % z ceny zakázky. Vyplacení probíhá přes fiktivní faktury za neexistující služby, poté v hotovosti. Při zakázce za 280 milionů to teoreticky znamená úplatky kolem 28 milionů korun — to je přibližně cena dvaceti nových sanitních vozů.

Proč jsou krajské nemocnice zvlášť zranitelné

Krajské nemocnice fungují jako akciové společnosti s politicky nominovaným vedením a bez dostatečných kontrolních mechanismů. Na rozdíl od univerzitních nemocnic pod přímým řízením ministerstva zdravotnictví jsou závislé na rozhodnutích krajských politiků.

Průměrný počet nabídek v soutěžích českého zdravotního sektoru se pohybuje kolem dvou. Akademická analýza přisuzuje tento stav systémové koluzi — tajné dohodě mezi zadavatelem a dodavateli — nikoli objektivním tržním faktorům. Minimální konkurence umožňuje manipulaci zůstat dlouho skrytou.

Příbram je v tom symptomatická: Holobrada vedl nemocnici od roku 2008, kdy ho dosadil tehdejší středočeský hejtman David Rath — sám později odsouzený za korupci. Osmnáct let ve vedení bez střídání vytváří prostředí, kde se osobní vazby proměňují v korupční struktury.

Hlavní případy korupce v českých nemocnicích za období 2024–2026 tvoří alarmující řadu: FN Motol (16 obviněných, ředitel Miloslav Ludvík odvolán po 25 letech ve vedení), Krajská zdravotní a Nemocnice Jihlava (3 ve vazbě), A Pharm (42 zakázek za 175 milionů), Nemocnice Na Homolce (Dbalý odsouzen na 10 let a propadnutí majetku) a nyní Příbram. Celková hodnota podvodů odhalených EPPO v českém zdravotnictví přesahuje 4 miliardy korun.

Co říká obviněný a co na to zákon

Stanislav Holobrada obvinění odmítá a tvrdí, že nikdo se neobohatil a nikomu nevznikla škoda. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek z března 2026 má posílit kontrolu a zrychlit přezkum postupů zadavatelů.

„Nikdo se neobohatil, škoda nikomu nevznikla a nedošlo k žádnému zneužití finančních prostředků," prohlásil Holobrada pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) po sdělení obvinění 30. dubna 2026. Obviněným přitom hrozí až 8 let vězení za trestné činy dotační podvod (§212) a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky (§256).

Transparency International dlouhodobě upozorňuje, že nekontrolovaná moc předsedy Antimonopolního úřadu a nedostatečný dohled činí zadávací řízení zranitelnými vůči manipulaci. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ÚOHS, březen 2026) má za cíl posílení akceptace prvoinstančních rozhodnutí a zrychlení přezkumu. Vláda rovněž přijala změnu, podle které se firmy pravomocně odsouzené za korupci nemohou účastnit veřejných zakázek.

Co to znamená pro české zdravotnictví

Korupce v nemocničních zakázkách se přímo promítá do kvality péče. Peníze, které odtečou přes předražené zakázky, chybí na modernizaci přístrojů, platy zdravotníků a kapacity lůžek.

Podle průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) považuje 73 % českých občanů korupci za rozšířenou. V kontextu nemocničních zakázek to znamená narušenou důvěru pacientů v systém, který by měl sloužit především jim. Případ Příbram ilustruje, proč reformy zadávacích řízení nestačí bez změny governance krajských nemocnic — dokud politici jmenují vedení bez nezávislé kontroly, systém zůstane zranitelný.

Zajímá vás, jak vlastně funguje dohled nad veřejnými zakázkami ve vaší krajské nemocnici — a kdo konkrétně kontroluje, že zakázky za stamiliony proběhly férově?