Na seznamu z 18. dubna 1945 je přesně 1 098 jmen — 801 mužů a 297 žen. A paradox: muž, jehož jménem seznam nese, ho sám nikdy nesepsal. Vysílání Schindlerova seznamu na Nova Cinema 3. května 2026 přitáhlo pozornost k příběhu, který je daleko složitější než sedm Oscarů a tři hodiny černobílého filmu.
Od sudetského „gaunera" k agentovi Abwehru
Oskar Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách v rodině drobného podnikatele. Už jako student dostal přezdívku „Schindler-gauner". Od roku 1936 pracoval jako agent německé vojenské rozvědky Abwehr — sám přiznal, že se ke zpravodajské službě přidal z finančních důvodů. V roce 1938 ho československé úřady zatkly za špionáž a odsoudily k smrti.
Mnichovská dohoda mu zachránila život — po odstoupení Sudet byl amnestován. V roce 1939 získal kontrolu nad továrnou Deutsche Emailwarenfabrik v krakovském Zabłocie, kde vyráběl smaltované nádobí. Zaměstnával židovské nucené pracovníky z krakovského ghetta a tábora Plaszow. Miloval ženy, bezstarostný život, auta a rychlé motocykly. Byl členem NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) a válečným profitérem.
Historik David Crowe, autor nejrozsáhlejší akademické monografie o Schindlerovi, to shrnul: „Schindlerovy počáteční motivace byly ekonomické, ale hrůza blížící se likvidace probudila svědomí pohřbené pod vrstvami vlastního prospěchu."
Kdo seznam skutečně sepsal
Slavný „Schindlerův seznam" ve skutečnosti sestavil Marcel Goldberg, židovský vězeňský funkcionář, který při výběru jmen bral úplatky. Podle amerického Muzea holokaustu (USHMM) Schindler sám seznam nevytvořil — existovaly oddělené seznamy pro muže a ženy přesouvané z tábora Plaszow do Brněnce.
Během války vzniklo celkem sedm seznamů, zachovaly se pouze čtyři. Na tom posledním z dubna 1945 figuruje 1 098 jmen. Kdo se na seznam dostal a kdo ne, záviselo do značné míry na Goldbergových rozhodnutích — a na tom, kdo měl čím zaplatit.
Itzhak Stern, Schindlerův účetní a nejbližší spolupracovník, mu přitom citoval talmudský verš: „Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět." Právě Stern Schindlerovi radil, aby továrnu přímo koupil místo správcovství — to mu dalo svobodu zaměstnávat více Židů.
Emilie Schindlerová: zapomenutá hrdinka
Emilie Schindlerová, rozená Pelzlová, hrála v záchranné akci klíčovou roli, kterou Spielbergův film výrazně minimalizoval. Provozovala tajný ošetřovatelský pokoj v Brněnci, nakupovala léky na černém trhu a osobně zachránila 107 polozamrzlých vězňů z transportu, který uvízl na nádraží ve Svitavách.
Prodala vlastní šperky, aby nakoupila jídlo a léky pro vězně. Sňatek uzavřeli 6. března 1928 — ale Oskar ji v roce 1958 opustil a vrátil se do Německa. Emilie v roce 2001 uvedla, že její muž byl „amorální sukničkář", který jí odmítl přiznat podíl na záchranné akci. Oskar Schindler byl uznán Spravedlivým mezi národy již v roce 1962, Emilie samostatně v roce 1994.
Co film nezachytil
Spielbergův film získal v roce 1994 sedm Oscarů z dvanácti nominací, ale několik klíčových aspektů příběhu vynechal nebo změnil. Slavná filmová scéna, kdy Schindler pronáší emocionální rozlučkový projev, je zcela fiktivní — Schindler ve skutečnosti žádný takový proslov nepronesl.
Česká historička Jitka Gruntová ve studii „Oskar Schindler: legenda a fakta" z roku 1997 argumentuje, že motivací přesunu továrny do Brněnce nebyla záchrana Židů, ale potřeba levné a nenahraditelné pracovní síly v roce 1944. Film také ukazuje holokaust z perspektivy pachatelů, ne obětí — kritici jako Liel Leibovitz namítají, že židovské postavy nemají vlastní jednání a příběh se soustředí na „spásu skrze árijce".
Místní obyvatelé Brněnce to vidí pragmaticky: „Schindlerův seznam je jen americký film s půlkou pravdy."
Po válce Schindler opakovaně podnikatelsky zkrachoval. Emigroval s Emilií do Argentiny v roce 1949, ale neuspěl. V roce 1958 manželku opustil a vrátil se do Německa, kde ho finančně podporovali zachránění Židé. Zemřel 9. října 1974 na selhání jater. Je pohřben na protestantském hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě.
Schindlerova stopa v Česku
V Česku jsou se Schindlerovým příběhem spojená dvě klíčová místa: Svitavy, kde se narodil, a Brněnec, kde stála jeho továrna. Obě nabízejí stálé expozice přístupné veřejnosti.
Ve Svitavách najdete v městském muzeu stálou expozici „Hledání Davidovy hvězdy — Oskar Schindler — Spravedlivý mezi národy" s 90 fotografiemi, mapami a dokumenty v češtině a němčině. Dne 10. května 2025 bylo v areálu bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci otevřeno Muzeum přeživších. Iniciátorem je Daniel Löw-Beer, vnuk posledního židovského vlastníka továrny, který zchátralý areál odkoupil a založil nadaci Archa v roce 2019.
Film Schindlerův seznam je dostupný na Netflixu. Na Nova Cinema byl vysílán 3. května 2026 ve 20:00 — vychází z románu „Schindlerova archa" australského spisovatele Thomase Keneallyho z roku 1982, založeného na výpovědích přeživších.
Říkali jste si někdy, jak se liší filmový obraz historických událostí od toho, co se skutečně stalo? A kolik příběhů jako Schindlerův ještě čeká na to, až je někdo vypráví?
Často kladené otázky
Kdo byl Oskar Schindler a odkud pocházel?
Oskar Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách na Moravě. Byl sudetský Němec, člen NSDAP a agent vojenské rozvědky Abwehr, který během holokaustu zachránil přes 1 000 židovských vězňů tím, že je zaměstnal ve svých továrnách v Krakově a Brněnci.
Kdo skutečně sestavil Schindlerův seznam?
Transferové seznamy sestavil Marcel Goldberg, židovský vězeňský funkcionář, který při výběru jmen bral úplatky. Schindler sám seznam nevytvořil. Na posledním seznamu z dubna 1945 figuruje 1 098 jmen — 801 mužů a 297 žen.
Kde v Česku najdu místa spojená se Schindlerem?
Ve Svitavách je v městském muzeu stálá expozice o Schindlerovi. V Brněnci bylo v květnu 2025 otevřeno Muzeum přeživších v areálu bývalé Schindlerovy továrny. Obě místa jsou veřejně přístupná a nabízejí dokumenty, fotografie a historický kontext.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.