České Švýcarsko znovu hoří: 100 hektarů a 64 jednotek v akci

Zvláštní stupeň poplachu a 64 jednotek proti plamenům

V Národním parku České Švýcarsko u Rynartic vypukl 2. května 2026 rozsáhlý lesní požár, který zasáhl přibližně 100 hektarů. Hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu — nejvyšší možný — a nasadili 64 jednotek a čtyři vrtulníky.

Čtyři roky po nejničivějším lesním požáru v novodobé historii Česka hoří České Švýcarsko znovu. V sobotu odpoledne 2. května 2026 vzplanul les u Rynartic v obci Jetřichovice na Děčínsku. Zasažená plocha rychle narostla na přibližně 100 hektarů — zhruba jeden čtvereční kilometr.

Hasiči reagovali razantně. Ve 21:00 zasahovalo 64 jednotek, požár byl rozdělen do tří operačních úseků s vlastními veliteli. Dva úseky se podařilo dostat pod kontrolu ještě během večera. Na hašení nasadili čtyři vrtulníky — dva policejní a dva armádní —, které využívaly poslední denní světlo. Jejich provoz mohl být obnoven v neděli ráno.

Terén komplikuje pozemní zásah. Hoří stromy včetně korun i hrabanka — rozložená vrstva jehličí a listí. Požár se navíc šíří pod zemí, na zasažené ploše je několik ohnisek.

Přírodní vznik vyloučen — vyšetřování probíhá

Mluvčí Správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov vyloučil přírodní příčinu požáru. Ministerstvo životního prostředí monitoruje situaci a je připraveno svolat krizový štáb.

„S ohledem na počasí posledních dnů můžeme vyloučit přirozený vznik požáru," řekl Tomáš Salov, mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko. Vyšetřování příčiny probíhá.

Ministr životního prostředí Igor Červený potvrdil, že ministerstvo je v kontaktu s hasiči i vedením parku. „Komunikujeme se všemi složkami integrovaného záchranného systému a průběžně vyhodnocujeme situaci. Současné informace nasvědčují, že požár je zvládnutelný, ale jsme připraveni okamžitě svolat krizový štáb, pokud se situace zhorší," uvedl Červený v tiskové zprávě MŽP.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před požáry pro 11 krajů včetně Ústeckého a Libereckého, platnou do pondělní půlnoci. Počátkem pracovního týdne se očekává déšť, který by mohl situaci zmírnit.

Rok 2022: 1 060 hektarů, 21 dní, 270 milionů škod

Požár v roce 2022 zasáhl v Českém Švýcarsku více než 1 060 hektarů a trval 21 dní. Nyní hasiči zareagovali rychleji — zvláštní stupeň poplachu vyhlásili ještě v den vzniku požáru.

Srovnání s rokem 2022 nabízí důležitý kontext. Tehdy požár trval od 23. července do 12. srpna, zasáhl přes 1 060 hektarů a nasazeno bylo asi 6 000 hasičů s 400 kusy techniky, 9 vrtulníky a 5 letadly. Evakuováno bylo 532 lidí, škody dosáhly přibližně 270 milionů korun.

Tentokrát hasiči reagovali výrazně rychleji — zvláštní stupeň poplachu vyhlásili ještě v den vzniku požáru, nikoliv až po několika dnech jako v roce 2022. Současných 100 hektarů je desetinou tehdejší zasažené plochy, ale vývoj závisí na počasí a úspěšnosti nočního hašení.

Po požáru v roce 2022 čelila správa parku kritice za ponechávání kůrovcového dřeva v lese — odpůrci tvrdí, že suché dřevo funguje jako palivo. Správa NP argumentuje, že ani intenzivní kácení do roku 2019 kůrovce nezastavilo. Kontroverzní zůstává i přístup k obnově lesa: místní obyvatelé požadují aktivní výsadbu, správa preferuje přirozenou sukcesi.

Připomeňme, že bývalý dobrovolný strážce parku obžalovaný ze založení požáru v roce 2022 byl v lednu 2025 Krajským soudem v Ústí nad Labem zproštěn obžaloby z tohoto činu. Soud ho však uznal vinným z menších požárů na Děčínsku a uložil mu dvouletý trest. Rozsudek není pravomocný.

Požáry hořely i jinde v Česku

Ve stejný den jako v Českém Švýcarsku hořelo i na Třebíčsku u Želetavy a v Kryštofově údolí na Liberecku. ČHMÚ varuje před zvýšeným rizikem požárů v 11 krajích.

České Švýcarsko nebylo 2. května 2026 jediným ohniskem. Podle hasičů na Třebíčsku u Želetavy zasahovalo 10 jednotek s druhým stupněm poplachu. V Kryštofově údolí na Liberecku hořelo 25 hektarů, požár měly pod kontrolou odpoledne za pomoci 15 jednotek. Sucho, které ČHMÚ označil za nejhorší v postižených oblastech, zvyšuje riziko dalších požárů.

Vědci po požáru v roce 2022 konstatovali, že hlavní příčinou rychlého šíření byla kombinace vysoké rychlosti větru, nízké vlhkosti vegetace a půdy a vysoké teploty. Klimatická změna podle odborníků zvyšuje riziko lesních požárů i v oblastech, kde dříve nebyly běžné.