Americké základny v Evropě: proč Trump hrozí stažením vojáků

Trump chce stáhnout vojáky z Itálie a Španělska

Americký prezident Donald Trump 30. dubna 2026 prohlásil, že „pravděpodobně" stáhne tisíce vojáků z Itálie a Španělska. Důvodem je odmítnutí obou zemí podpořit válku USA proti Íránu. Realizaci ale brání zákonný limit Kongresu i strategická závislost USA na evropských základnách.

„Proč bych neměl? Pravděpodobně ano," odpověděl Trump novinářům v Bílém domě na otázku, zda zváží stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Den předtím přitom pohrozil totéž Německu. Ze tří největších spojenců v západní Evropě tak během 48 hodin udělal terče — a důvod je pokaždé stejný: odmítli podpořit jeho válku s Íránem.

„Itálie nám nijak nepomohla a Španělsko bylo příšerné, naprosto příšerné," dodal Trump. V Itálii přitom slouží přes 12 600 amerických vojáků, ve Španělsku 3 800. Dohromady jde o více než pětinu celé americké vojenské přítomnosti v Evropě.

Kde v Evropě slouží američtí vojáci

V Evropě slouží přibližně 80 000 až 90 000 amerických vojáků v aktivní službě. Největší kontingent je v Německu (36 436), následuje Itálie (12 600+) a Spojené království (9 000+). USA mají v Evropě 31 stálých základen a přístup k dalším 18 vojenským areálům.

Země	Počet vojáků v aktivní službě	Klíčové základny
Německo	36 436	Ramstein, Spangdahlem, Stuttgart (EUCOM HQ)
Itálie	12 600+	Aviano, Sigonella, Neapol (6. flotila)
Spojené království	9 000+	Lakenheath, Mildenhall
Polsko	~10 000 (rotační)	Poznaň, Řešov
Španělsko	3 800+	Rota (námořní), Morón (letecká)
Rumunsko	~3 000 (rotační)	Deveselu (protiraketová obrana)

Německo funguje jako velitelství Evropského velení USA (EUCOM) — základna Ramstein slouží jako přestupní stanice pro operace na Blízkém východě i v Africe. Italské základny Aviano a Sigonella patří mezi nejaktivnější americké instalace ve Středomoří. Španělské Rota a Morón jsou klíčovým přístupovým bodem pro operace v Africe.

Proč Trump hrozí odchodem

Trump hrozí stažením vojáků jako odplatu za odmítnutí evropských spojenců podpořit válku USA a Izraele proti Íránu, která začala 28. února 2026. Španělsko uzavřelo vzdušný prostor pro americká letadla a Itálie odmítla přístup na základnu Sigonella.

Válka USA a Izraele proti Íránu začala 28. února 2026 leteckými útoky a atentátem na ajatolláha Chameneího. Írán od té doby blokuje lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což vyhnalo cenu ropy Brent o 55 % za jediný měsíc — největší skok od roku 1988.

Trump požadoval od spojenců vojenskou pomoc v průlivu. Většina odmítla. Španělský premiér Pedro Sánchez v březnu 2026 uzavřel vzdušný prostor pro americká letadla účastnící se války a označil ji za „nezákonnou, bezohlednou a nespravedlivou". Italský ministr obrany Guido Crosetto odmítl přistání amerických bombardérů na sicilské základně Sigonella, protože USA nepožádaly o autorizaci.

O italské premiérce Giorgii Meloni Trump řekl: „Jsem z ní v šoku. Myslel jsem, že má odvahu, ale mýlil jsem se." Italský ministr zahraničí Antonio Tajani reagoval: „Jsme a zůstáváme pevnými zastánci západní jednoty a oddanými spojenci Spojených států, ale tato jednota je postavena na vzájemné loajalitě, respektu a upřímnosti."

Může Trump vojáky skutečně stáhnout?

Analytici označují Trumpovy hrozby za politický nátlak, nikoli reálný záměr. Americký Kongres v prosinci 2025 zákonem zakázal snížení počtu vojáků v Evropě pod 76 000 a v roce 2020 bipartisánně zablokoval totožný Trumpův plán stažení z Německa.

Historie mluví jasně. V roce 2020 Trump oznámil stažení 12 000 vojáků z Německa. Kongres plán zablokoval v rámci zákona o obraně (NDAA) a Biden ho po nástupu zrušil. V prosinci 2025 Kongres přidal další pojistku — zakázal snížení americké přítomnosti v Evropě pod 76 000 vojáků na dobu delší než 45 dnů.

Analytici navíc upozorňují, že stažení by poškodilo především samotné USA. David Cattler, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro zpravodajství, shrnul: „Skutečná otázka není, zda USA opustí NATO, ale zda spojenci budou nadále věřit, že je USA povedou." Analytik britského Královského institutu obranných studií (RUSI) označil hrozbu stažením z Německa za „nejpravděpodobněji blufování" — Ramstein je klíčový pro logistiku amerických operací na Blízkém východě.

Uniklý e-mail z Pentagonu z dubna 2026 naznačuje, že USA zvažují i suspendování Španělska z NATO. Generální tajemník NATO Mark Rutte ale označil spekulace o odchodu USA z aliance za „nepodložené".

Širší kontext: Německo, Ukrajina a cena ropy

Trumpovy hrozby stažením vojáků jsou součástí širšího zahraničněpolitického obratu — od sporu s německým kancléřem Merzem přes jednání s Putinem o příměří na Ukrajině až po ekonomické dopady blokády Hormuzského průlivu.

Hrozba Itálii a Španělsku přišla den poté, co Trump pohrozil totéž Německu po sporu s kancléřem Friedrichem Merzem. V Německu slouží 36 436 amerických vojáků — zdaleka největší kontingent v Evropě. Merz kritizoval americkou strategii v Íránu slovy: „Íránci jsou zjevně silnější, než se myslelo, a Američané zjevně také nemají opravdu přesvědčivou strategii ve vyjednáváních." Německý ministr zahraničí Wadephul sdělil, že Berlín je na případné snížení „připraven".

Souběžně Trump jedná s Putinem o příměří na Ukrajině — telefonát trval přes 90 minut a Putin nabídl příměří během oslav Dne vítězství 9. května 2026. Tlak na evropské spojence v NATO tak probíhá na více frontách současně.

Podle Německého ekonomického institutu by Evropě trvalo minimálně 10–12 let, než nahradí americké konvenční síly v klíčových oblastech. Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že Evropa má zásoby leteckého paliva jen na přibližně 6 týdnů.

Co to znamená pro Česko

Česko nemá na svém území stálé americké základny, ale v roce 2023 ratifikovalo bilaterální obrannou dohodu s USA umožňující americkým silám přístup k českým vojenským zařízením. Oslabení americké přítomnosti v Evropě by zvýšilo tlak na vlastní obranné schopnosti.

Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999 a spoléhá na kolektivní obranu aliance. Pokud by Trump skutečně stáhl vojáky z klíčových základen v Německu, Itálii nebo Španělsku, logistická síť NATO by se oslabila — a to by se dotklo i zemí bez amerických základen, včetně Česka. Pentagon by totiž přišel o přestupní body pro operace, které zajišťují bezpečnost celé aliance.

Říkali jste si někdy, proč má vlastně Evropa po osmdesáti letech od konce druhé světové války stále desítky tisíc amerických vojáků na svém území? A co by se stalo, kdyby odešli?