Skupina Bilderberg: tajný klub elit, který formuje Západ

128 lidí za zavřenými dveřmi: co řešil Bilderberg 2026

Skupina Bilderberg je soukromé fórum propojující politické a ekonomické elity Evropy a Severní Ameriky. Na 72. konferenci v dubnu 2026 ve Washingtonu jednalo 128 účastníků z 23 zemí o AI, Íránu, Ukrajině a budoucnosti NATO — opět bez jediného českého zástupce.

Každý prezident Evropské centrální banky se před svým jmenováním zúčastnil alespoň jedné konference Bilderberg. Ursula von der Leyenová navštívila čtyři, než se stala předsedkyní Evropské komise. A přesto většina Čechů o této skupině nikdy neslyšela — nebo ji zná jen z konspiračních teorií. Dubnový ročník 2026 v hotelu Salamander ve Washingtonu přitáhl pozornost díky načasování: konal se uprostřed amerického vojenského konfliktu s Íránem a rostoucího napětí kolem evropských obranných výdajů.

Co je Bilderberg a jak vznikl

Bilderberg je neformální každoroční konference založená v roce 1954 v nizozemském Oosterbeeku z iniciativy prince Bernharda. Cílem bylo posílit dialog mezi Evropou a Severní Amerikou v poválečném období. Jednání se řídí Chatham House Rule — účastníci mohou informace využívat, ale nesmí prozradit, kdo co řekl.

Název pochází od hotelu De Bilderberg, kde se v roce 1954 sešlo první setkání. Za vznikem stál princ Bernhard Nizozemský — manžel královny Juliány, který po korupčním skandálu s firmou Lockheed v roce 1976 rezignoval na předsednictví skupiny — a polský diplomat Józef Retinger. Původní motivace byla konkrétní: zabránit další světové válce posílením transatlantické spolupráce.

Každoročně se účastní 120 až 150 osob vybraných řídícím výborem. Přibližně dvě třetiny pocházejí z Evropy, třetina ze Severní Ameriky. Čtvrtina delegátů je z politiky a vládního sektoru, zbytek z průmyslu, financí, médií a akademické sféry. Většina se každý rok mění. Po konferenci se rozesílá soukromá zpráva pouze minulým a současným účastníkům, kde jsou řečníci identifikováni pouze podle země — ne jménem.

Proč Bilderberg skutečně ovlivňuje evropskou politiku

Akademický výzkum Georgetown University prokázal vzorec, kdy účast na Bilderbergu předchází jmenování do vysokých mezinárodních funkcí — včetně šéfů NATO, ECB a Evropské komise. Bývalý předseda skupiny Etienne Davignon veřejně přiznal vliv na vznik eura.

Kritici zleva i zprava zpochybňují legitimitu neveřejných jednání elit, která mohou ovlivňovat politiku bez demokratické kontroly. Obhájci naopak tvrdí, že důvěrnost umožňuje upřímnou diskusi — a že se na Bilderbergu nic formálně nerozhoduje. Kde je pravda?

Výzkumník Lukas Kantor z Georgetown University to shrnul: „Nechci Bilderberg démonizovat… Ale ani ho nechci bílit." Upozorňuje na konkrétní vzorec: každý prezident ECB se před svým jmenováním zúčastnil alespoň jedné konference. První prezident ECB Wim Duisenberg byl členem řídícího výboru jako pokladník. Architekt eura Tommaso Padoa-Schioppa byl rovněž členem výboru. A sám Davignon — jako jediný insider — veřejně přiznal, že setkání Bilderberg usnadnila vznik společné evropské měny.

Podobný vzorec platí i pro NATO a Evropskou komisi. Ursula von der Leyenová se zúčastnila čtyř konferencí před svým zvolením předsedkyní Komise v roce 2019. Server Politico tehdy poznamenal, že si „v tichosti vybudovala rozsáhlou mezinárodní síť" právě prostřednictvím Bilderbergu, Davosu a Mnichova.

Ročník 2026: AI, Írán a budoucnost válek

Dubnová konference v hotelu Salamander ve Washingtonu měla 13 bodů programu včetně umělé inteligence, arktické bezpečnosti, Číny, digitálních financí a transatlantického obranně-průmyslového vztahu. Mezi účastníky byli šéf NATO Mark Rutte, technologičtí lídři Eric Schmidt, Demis Hassabis a Mira Murati.

Konference se konala 9. až 12. dubna 2026 — v době, kdy USA vedly vojenskou operaci proti Íránu. Generální tajemník NATO Mark Rutte využil washingtonskou návštěvu k jednání s prezidentem Trumpem a ministrem zahraničí Rubiem o transatlantické bezpečnosti a zvyšování evropských obranných výdajů. Na programu bylo 13 témat: AI, arktická bezpečnost, Čína, digitální finance, energetická diverzifikace, Evropa, globální obchod, Blízký východ, Rusko, transatlantický obranně-průmyslový vztah, Ukrajina, USA a budoucnost válek.

Zvláštní pozornost si zaslouží sekce o umělé inteligenci. Za zavřenými dveřmi o ní jednali bývalý CEO Google Eric Schmidt, spoluzakladatel DeepMind Demis Hassabis a Mira Murati, bývalá technická ředitelka (CTO) OpenAI a zakladatelka startupu Thinking Machines Lab — tedy lidé, kteří AI systémy přímo vytvářejí. Hlavní média o konferenci téměř neinformují, přestože se jí účastní premiéři, šéfové tajných služeb a technologičtí miliardáři. Důvodem může být i to, že novináři z předních médií — jako Fareed Zakaria nebo šéfredaktorka The Economist Zanny Minton Beddoesová — sami patří mezi účastníky.

Proč tam nejezdí Češi

Za celou 72letou historii Bilderbergu bylo pozváno pouze pět Čechů: Vladimír Dlouhý, Karel Kovanda, Michael Žantovský, Jiří Pehe a Karel Schwarzenberg. Politolog Pehe vysvětluje absenci tím, že Česko je pro skupinu relativně nezajímavé.

Karel Schwarzenberg, jediný český politik, který o své účasti otevřeně hovořil, navštívil konferenci v roce 2008 ve Virginii. Potkal tam Davida Rockefellera a tehdejší ministryni zahraničí USA Condoleezzu Riceovou. Konspirační teorie o skupině označil za „volovinu" a dodal: „Zajímavé přednášky dost známých osobností. Nejde o to, jestli se tam něco rozhoduje. Nic se tam nerozhoduje. Je to pouze diskuze na nejvyšší úrovni."

Politolog Jiří Pehe vysvětluje absenci Čechů tím, že Česko je relativně nezajímavé a málo iniciativní v EU a NATO — chová se pasivně — jako „černý pasažér" čerpá výhody členství, aniž by přispívalo k agendě. Spolupředsedkyně řídícího výboru Marie-Josée Kravisová — kanadská ekonomka, nositelka Řádu Kanady a francouzské Čestné legie, která se konferencí účastní od roku 1989 — vybírá delegáty ze zemí, které aktivně formují transatlantickou agendu. Česko mezi ně dlouhodobě nepatří.

Informační asymetrie: kdo ví víc

Bilderberg vytváří dvoustupňový informační systém: účastníci mohou získané informace využívat pro svá rozhodování, zatímco veřejnost operuje s neúplnými informacemi. Od roku 2010 skupina zveřejňuje seznamy účastníků a témata — obsah jednání ale zůstává tajný.

Krok směrem k transparentnosti z roku 2010 reagoval na desetiletí kritiky za naprostou tajnost. Dnes na webu bilderbergmeetings.org najdete jména účastníků i body programu. Co se ale za zavřenými dveřmi skutečně řekne, se veřejnost nedozví. Účastníci — politici, bankéři, technologičtí šéfové — tak disponují informacemi, které ostatní nemají. To vyvolává otázky o férové hospodářské soutěži, demokratické legitimitě a nezávislosti médií.

Říkali jste si někdy, jak velký vliv mají neformální setkání elit na rozhodnutí, která se pak oficiálně přijímají v parlamentech a na summitech?