Pět obviněných z terorismu a skupina bez minulosti
Žhářský útok na pardubickou zbrojovku LPP Holding z 20. března 2026 vedl k obvinění pěti osob z terorismu ve třech zemích. Americká občanka zadržená na Slovensku souhlasila s vydáním do Česka. Vyšetřovatelé prověřují, zda propalestinský motiv skupiny Earthquake Faction není falešnou vlajkou zastírající operaci cizí zpravodajské služby.
Ve 4:21 ráno 20. března 2026 vypukl požár v areálu LPP Holding v Pardubicích. Zasahovalo deset hasičských jednotek ve druhém stupni poplachu. Oheň zničil výrobní halu a vážně poškodil administrativní budovu. Nebyl to ale běžný požár — policie záhy obvinila pět osob z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Podle Národního centra proti terorismu (NCTEKK) skupina čítala přibližně deset osob a bezpečnostní složky věří, že identifikovaly všechny členy.
K útoku se přihlásila skupina The Earthquake Faction, která se prohlásila za „internacionalistickou podzemní síť" cílící na „klíčová místa kritická pro sionistickou entitu". Jenže její webová doména byla registrována teprve den před útokem. Žádné dřívější komuniké, žádná aktivita na sociálních sítích, žádná zmínka zpravodajských služeb. Pro teroristickou skupinu je to bezprecedentní.
Mezi zadrženými je Youssef Moursi, student Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy s americkým a egyptským občanstvím — aktivista, DJ a fotograf, který ve svých textech pro feministický časopis Druhá směna diskutoval o „legitimnosti ozbrojeného odporu". Česká studentka Anežka Brahová se účastnila propalestinských protestů u britské ambasády. Třetí podezřelá — Američanka — byla zadržena na Slovensku a stáhla odvolání proti uvalení vazby, čímž souhlasila s vydáním do České republiky. V Polsku polská kontrarozvědka ABW (Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego) obvinila další dva podezřelé — Aleksandru Ż. (23) a Filipa B. (22) — z napomáhání teroristickému činu. Oba popřeli vinu, hrozí jim až 15 let vězení.
Falešná vlajka, nebo ideologický útok?
Na videu z útoku pachatelé před zapálením shromažďují technickou dokumentaci z areálu — chování nekonzistentní s ideologickým protestem, ale odpovídající zpravodajskému sběru. Vyšetřovatelé nevylučují, že aktivisté byli navedeni cizí zpravodajskou službou.
Klíčový detail, který vyšetřovatele zaujal: na záběrech z útoku pachatelé systematicky shromažďují technickou dokumentaci. „Nic podobného se předtím v Česku nestalo," shodují se bezpečnostní analytici. Policejní prezident Vondrášek potvrdil čtyři vyšetřovací verze, všechny s podezřením na úmyslné zavinění. Na vyšetřování spolupracují NCTEKK, Bezpečnostní informační službu (BIS) a Vojenské zpravodajství.
Mluvčí LPP Holding Martina Tauberová odmítla tvrzení útočníků: „V závodě nikdy nebyly vyráběny žádné izraelské drony." Plánovaná spolupráce s izraelskou firmou Elbit Systems nebyla realizována — ministerstvo obrany příslušnou zakázku zrušilo. Premiér Babiš po mimořádném zasedání Bezpečnostní rady státu prohlásil, že „ví, kdo stojí za útokem", ale kritizoval zabezpečení areálu jako nedostatečné. LPP Holding toto tvrzení odmítla.
Proč právě české zbrojovky: od garážových firem ke globálním dodavatelům
Český export vojenského materiálu vzrostl z 34 miliard Kč v roce 2022 na rekordních 94 miliard v roce 2024 — šestinásobný nárůst za tři roky. Přibližně 70–75 % směřuje přímo či nepřímo na Ukrajinu. Česko se stalo 17. největším exportérem zbraní na světě.
Napadená LPP Holding vyrábí rodinu útočných dronů MTS s potvrzenými nasazeními na Ukrajině a vyvíjí řízenou střelu Narwhal s doletem až 680 km — její sériová výroba měla začít právě v březnu 2026. Útok ji zastavil. V pardubickém závodě navíc sídlí výroba termovizního zaměřovače AT-300, hlavní termální optiky pro protitankový systém Stugna-P používaný ukrajinskými ozbrojenými silami. Výrobu sem po ruské invazi v roce 2022 přesunula ukrajinská firma Archer.
A není to jen Pardubice. V Kolíně sídlí pobočka ukrajinské firmy DeViRo s 750 zaměstnanci a měsíční kapacitou 500 útočných dronů Bulava. Česká muniční iniciativa zajistila v roce 2025 přibližně dva miliony kusů velkokalibrové munice pro Ukrajinu — 48 % veškerých těchto dodávek. Poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček v lednu 2026 předpověděl, že obranný průmysl pravděpodobně letos nahradí automobilový jako hlavní sektor české ekonomiky. Každá koruna investovaná do tohoto sektoru přitom generuje podle studie KPMG 3–4 koruny pro ekonomiku.
| Rok | Export (mld. Kč) | Meziroční změna |
|---|---|---|
| 2022 | 34 | – |
| 2023 | 50 | +47 % |
| 2024 | 94 | +88 % |
Medveděvův seznam a hybridní válka proti evropským zbrojovkám
Šest dní po útoku na LPP Holding zveřejnil Dmitrij Medveděv seznam evropských výrobců dronů jako „potenciální cíle ruských ozbrojených sil". V celé EU bylo od roku 2025 zaznamenáno přes 150 případů hybridní sabotáže spojované s Ruskem, pětina cílila na obranný průmysl.
Časová souslednost je výmluvná: útok 20. března 2026, Medveděvův seznam 26. března. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že evropské dodávky dronů vedou k „postupné transformaci evropských zemí na strategické zázemí Ukrajiny". Na seznamu byly firmy z osmi evropských zemí včetně dvou českých. České zbrojařské firmy přitom nikdy neskrývaly spolupráci s Ukrajinou a aktivně ji prezentovaly na mezinárodních veletrzích — Medveděvův seznam tak neodhaluje nic nového, ale představuje přímou výhružku.
Pardubický útok nezůstává osamocený. V červnu 2025 byly v německém Erfurtu zapáleny vojenské kamiony firmy Rheinmetall v podezřelé sabotáži připisované ruským operativcům. Zahraniční analytici z bezpečnostního think-tanku GLOBSEC a S&P Global zasazují incident do kontextu eskalující ruské hybridní kampaně proti evropské obranné infrastruktuře. Defence Matters a Euromaidan Press přímo poukazují na operaci pod falešnou vlajkou — propalestinský motiv jako krytí pro ruskou sabotáž.
Jak se Česko brání
Stát po útoku zvýšil dozor nad zabezpečením 428 firem s licencí na výrobu a export zbraní a chystá legislativu umožňující zbrojovkám ozbrojenou ostrahu a systémy rozpoznávání obličejů.
V Česku působí přes 400 firem v obranném a bezpečnostním sektoru s celkovým obratem přesahujícím 140 miliard korun. Po útoku v Pardubicích stát zpřísnil dozor nad všemi 428 firmami s licencí a vláda slíbila legislativní změny. Český obranný průmysl ale naráží na paradox: roste rychleji, než se stíhá zabezpečit. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a problémy v dodavatelském řetězci brzdí expanzi — a zároveň se z něj stává stále atraktivnější terč.
Říkali jste si někdy, jak je možné, že se z Česka — země s armádou menší než pražská městská policie — stal jeden z klíčových dodavatelů zbraní pro Ukrajinu?
Často kladené otázky
Co vyráběla napadená zbrojovka v Pardubicích?
LPP Holding v Pardubicích vyráběla útočné drony řady MTS pro Ukrajinu, termovizní zaměřovače AT-300 pro protitankové systémy Stugna-P a vyvíjela řízenou střelu Narwhal s doletem až 680 km. Plánovaná spolupráce s izraelskou firmou Elbit Systems na výrobě dronů nebyla realizována.
Kdo jsou obvinění z teroristického útoku na pardubickou zbrojovku?
Policie obvinila pět osob z terorismu ve třech zemích. V Česku byli zadrženi americko-egyptský student Youssef Moursi a česká studentka Anežka Brahová. Na Slovensku Američanka, která souhlasila s vydáním do ČR. V Polsku dva polští občané obvinění z napomáhání.
Hrozí českým zbrojovkám další sabotáže?
Bezpečnostní analytici varují před eskalací ruské hybridní války v Evropě — od roku 2025 bylo zaznamenáno přes 150 podezřelých případů sabotáže, z nichž pětina cílila na obranný průmysl. Stát zpřísnil dozor nad 428 zbrojařskými firmami a chystá legislativu umožňující ozbrojenou ostrahu areálů.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.