Co Česko slíbilo NATO a proč výdaje na obranu klesají

Rutte míří do Prahy v napjatém období

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek 17. dubna 2026 navštíví Prahu a setká se s premiérem Babišem. Návštěva přichází v době, kdy Česko snížilo obranné výdaje z 2,08 % HDP na 1,7 % a Babiš se s prezidentem Pavlem přou o zastoupení na summitu NATO v Ankaře.

Ještě v roce 2024 patřilo Česko mezi vzorné spojence — poprvé v historii utratilo za obranu přes 2 % HDP a vyskočilo na 16. místo z 32 členských zemí NATO. O dva roky později vláda Andreje Babiše škrtla jádrové obranné výdaje o 21 miliard korun. Když teď Rutte přijíždí do Prahy, povede rozhovor s premiérem, jehož rozpočet NATO pravděpodobně neuzná.

Od vzorného spojence k rozpočtovému triku s dálnicemi

Česko v roce 2024 vydalo na obranu 2,08 % HDP (166,8 miliardy Kč) a splnilo závazek poprvé od vstupu do NATO v roce 1999. Rozpočet na rok 2026 ale počítá jen s 1,7 % HDP na jádrové obranné výdaje — vláda tvrdí, že s výdaji na silnice a železnice dosáhne 2,07 %.

Cíl 2 % HDP na obranu stanovili spojenci na summitu ve Walesu v roce 2014, po ruské anexi Krymu. Tehdy ho plnily pouhé tři země. V roce 2025 poprvé všichni vojensky vybavení spojenci cíl splnili — průměrné výdaje evropských spojenců a Kanady dosáhly 2,3 % HDP.

Česko se k tomuto trendu přidalo za Fialovy vlády. Parlament v dubnu 2023 schválil zákon stanovující 2 % HDP jako minimum. Jenže Babišova třetí vláda, která nastoupila v říjnu 2025, trend obrátila: na ministerstvo obrany vyčlenila 154,8 miliardy korun — o 21 miliard méně, než plánovala předchozí vláda.

Kontroverzní je způsob, jakým vláda čísla prezentuje. Do obranných výdajů zahrnula 20 miliard korun na silnice a železnice s argumentem, že jsou strategicky důležité. S nimi deklaruje 2,07 % HDP. Bez nich je to 1,7 %. „Výdaje, které Česká republika letos vynaloží na obranu, jsou za současné situace maximem možného," uvedl Babiš. NATO ale civilní dopravní výdaje pravděpodobně neuzná — konečné slovo alianční centrály padne retrospektivně v roce 2027.

České obranné výdaje — vývoj od roku 2021 do roku 2026

Česko prošlo za pět let dramatickým vývojem: od 1,4 % HDP v roce 2021 přes historické maximum 2,08 % v roce 2024 zpět k 1,7 % v rozpočtu na rok 2026. Pro srovnání — v čele NATO je Polsko s 4,48 % HDP.

Rok	% HDP	Poznámka
2021	1,40 %	Před ruskou invazí
2023	1,50 %	Odhad NATO
2024	2,08 %	Poprvé nad 2 %, 16. místo v NATO
2025	2,09 %	Fialova vláda — zákon o 2 % minimu
2026	1,70 %	Rozpočet MO (vláda tvrdí 2,07 % s dalšími kapitolami)

Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se spojenci dohodli na novém cíli: 5 % HDP do roku 2035, z toho 3,5 % na jádrové obranné výdaje. Babiš otevřeně řekl: „Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP." V žebříčku NATO za rok 2025 vede Polsko (4,48 %), následuje Litva (4 %) a Lotyšsko (3,73 %).

Proč Rutte přijíždí právě teď

Rutteho návštěva Prahy je součástí předsummitové diplomacie před summitem NATO v Ankaře 7.–8. července 2026. Řeší se složení delegací i plnění obranných závazků — a Česko má v obou oblastech problém.

Rutte naposledy navštívil Česko v září 2025, kdy se setkal s tehdejším premiérem Fialou a ocenil českou muniční iniciativu pro Ukrajinu — přes 3 miliony kusů munice. „Vaše obranná průmyslová základna je velmi silná, diskutujeme o tom, jak tyto kapacity ještě zvýšit," řekl tehdy. Od té doby se ale politická situace v Praze změnila.

Návštěva přichází po Rutteho účasti na ministerském jednání UDCG (kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny) v Berlíně a po konferenci Bilderberg ve Washingtonu. Kontext dokresluje i Turecko, hostitel červencového summitu, které vyzývá NATO k přípravě na sníženou roli USA v alianci.

Rutte v lednu 2026 v Evropském parlamentu varoval: „Začněte víc zbrojit, nebo se učte rusky." Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker zase veřejně zkritizoval Česko za nedostatečné výdaje: „Žádné výmluvy, žádné výjimky."

Babiš versus Pavel: kdo pojede na summit do Ankary

Premiér Babiš odmítá účast prezidenta Pavla na summitu NATO v Ankaře. Pavel trvá na tom, že jako hlava státu má právo vést delegaci — tak jako na všech třech předchozích summitech od nástupu do funkce v roce 2023.

Pavel — bývalý generál a předseda Vojenského výboru NATO v letech 2015–2018 — v dopise Babišovi uvedl, že hodlá stát v čele české delegace s odkazem na ústavní pravomoc prezidenta zastupovat stát navenek. Babiš reagoval: „Co by tam dělal?" Na summit podle něj pojede vládní delegace ve složení Babiš, ministr zahraničí Macinka a ministr obrany Zůna.

Spor není jen o protokol. Kořenem je Pavlovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem v lednu 2026, které spustilo širší konflikt mezi Hradem a vládou. Ministr zahraničí Macinka otevřeně říká, že Pavlovu cestu na summit nedoporučí. Politický analytik Strejček k tomu poznamenal, že obě strany „zbytečně eskalují, zbytečně nekomunikují a zbytečně si navzájem škodí".

Pavel přitom zdůrazňuje: „Dnes neexistuje jediný ospravedlnitelný důvod, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Evropa čelí nejzávažnějšímu vojenskému konfliktu za 80 let."

Macinkova mise v Izraeli — další vlna české obranné diplomacie

Ministr zahraničí Macinka 14. dubna 2026 podepsal v Jeruzalémě deklaraci o společné komisi pro spolupráci s Izraelem. Česko by mohlo sloužit jako brána pro izraelské obranné firmy na evropské trhy — součást předsummitové obranné diplomacie.

Macinka jednal s premiérem Netanjahuem i prezidentem Herzogem o spolupráci v obranném průmyslu a účasti Česka na proměně Gazy. Netanjahu uvedl, že Izrael chce posunout partnerství s ČR na vyšší úroveň. Cesta je součástí stejné vlny české obranné diplomacie — Macinka v lednu 2026 jednal s Ruttem v Bruselu o českých prioritách v NATO.

Návštěva je ovšem kontroverzní v evropském kontextu. Například Itálie pozastavila vojenskou spolupráci s Izraelem. Macinkův úřad cestu do poslední chvíle tajil.

Zajímá vás, jak vlastně NATO počítá obranné výdaje jednotlivých zemí a proč se státy přou o to, co se do nich smí zahrnout?