Bitcoinová kauza: jak stát přišel o miliardy korun

Tejc podává trestní oznámení: co audit odhalil

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc 17. dubna 2026 oznámil podání trestního oznámení na základě interního auditu bitcoinové kauzy. Podezření míří na zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku — dvě trestní kvalifikace, které se dotýkají bývalého vedení ministerstva.

Peněženka obsahovala podle blockchainové analýzy (Arkham, Walletexplorer) až 5 366 bitcoinů v hodnotě přibližně 12,5 miliardy korun. Stát z toho získal aukčním prodejem 956,8 milionu Kč — a na celé kauze prodělal přes 53 milionů na nákladech a odškodněních. Tejc na tiskové konferenci řekl: „Ministerstvo nefungovalo dobře, nebyly nastaveny základní kontrolní mechanismy."

Jak darknetový dealer nabídl státu miliardu

Tomáš Jiřikovský, odsouzený provozovatel darknetového tržiště Sheep Marketplace, nabídl ministerstvu spravedlnosti 30 % obsahu bitcoinové peněženky výměnou za pomoc s jejím otevřením. Stát dar v březnu 2025 přijal — bez předběžné compliance kontroly.

Jiřikovský spustil v roce 2013 darknetové tržiště Sheep Marketplace, kde se prodávaly drogy a zbraně. V roce 2017 ho Krajský soud v Brně odsoudil na 9 let za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po odpykání poloviny trestu byl v roce 2021 propuštěn za dobré chování — a získal zpět zabavenou elektroniku. Hodnota bitcoinů na ní za dobu jeho uvěznění mnohonásobně vzrostla.

Mechanismus daru vypadal takto: Jiřikovského tým 30 hodin pracoval na počítačích ministerstva, pravděpodobně přesouvali prostředky z více peněženek napojených na tržiště Sheep a Nucleus Marketplace. Teprve poté přišel notář. Dvě advokátní kanceláře později identifikovaly darknetová tržiště jako zdroj bitcoinů — pseudonymní povaha bitcoinu komplikuje ověřování původu prostředků státními institucemi. Ministerstvo přitom o Jiřikovského kriminální minulosti vědělo od roku 2018.

36 dní, které mohly dar zastavit

Filip Benda, šéf kabinetu ministra financí Stanjury, zadržel 36 dní právní varování, které mohlo přijetí daru zastavit. Ministryně financí Schillerová ho označila za symbol nepotismu při obsazování státních funkcí.

Právní sekce ministerstva financí vypracovala 13. února 2025 stanovisko upozorňující na významná rizika přijetí daru. Filip Benda — ředitel kabinetu ministra Stanjury a bratr poslance Marka Bendy (ODS) — jej ministru Stanjurovi nepředal 36 dní. Stanjura stanovisko četl až 25. března 2025, přičemž darovací smlouva byla podepsána už 7. března.

Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci 17. dubna 2026 ukázala přímo na Bendu: „Došlo k závažným porušením pracovních povinností, interních směrnic a faktickému neplnění podstaty role. Tristní selhání kvůli nepotismu." Další Bendův bratr přitom pracoval jako poradce premiéra Fialy. Marek Benda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS připustil, že bratr Filip „také udělal chybu". Stanjura Bendu pouze napomenul „žlutou kartou", ale ponechal ho na pozici.

Kde stát ztratil peníze

Audit zjistil pochybení na třech úrovních: před přijetím daru (ignorování právních varování), při prodeji bitcoinů (snížení minimální ceny o 10 %) a při vyjednávání o narovnání s kupci. Celkové náklady kauzy přesáhly 53 milionů korun.

Ministerstvo prodalo darované bitcoiny v 78 elektronických aukcích a získalo 956,8 milionu Kč. Audit ale zjistil, že stát při aukcích snížil nejnižší možnou cenu bitcoinů o 10 %, čímž přišel o přibližně 13 milionů Kč. Neexistují záznamy ze schůzek s kupci při vyjednávání o zpětném odkupu — stát vyplatil o 45 milionů více kvůli tržní hodnotě. Téměř 8 milionů zaplatilo ministerstvo za právní posudky a analýzy.

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) odmítá, že by došlo k trestnému činu: „Rozhodně nedošlo k žádnému trestnému činu. Ani k ničemu, co by stát jakýmkoliv způsobem poškodilo." Vnímá Tejcovy kroky jako „nutnou potřebu pokračovat v politizaci kauzy". Bývalý ministr Blažek, který dar v březnu 2025 přijal a 30. května rezignoval, trvá na zákonnosti: „Stát má z darovaných bitcoinů miliardu, já demisi."

Co se mění: nová pravidla pro stát a kryptoměny

Kauza vyvolala legislativní reakci: Sněmovna vytvořila podvýbor pro kryptoměny a připravuje novelu registru smluv. Tejc navíc navrhuje novou inspekci státních zástupců — žalobci podle něj nemají vyšetřovat sami sebe.

Bezpečnostní rada státu byla svolána k posouzení možných vazeb na organizovaný zločin. Sněmovna vytvořila podvýbor pro kryptoměny a připravuje novelu registru smluv, aby významné majetkové transakce s fyzickými osobami nezůstaly mimo veřejnou kontrolu. V březnu 2026 Tejc navrhl zřízení nové inspekce pro kontrolu státních zástupců — poté, co Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pozvala žalobce v bitcoinové kauze na podání vysvětlení kvůli rozpuštění olomouckého vyšetřovacího týmu.

Jiřikovský byl v srpnu 2025 zatčen a vzat do vazby. Je obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti. V březnu 2026 bylo obvinění rozšířeno o provozování darknetového tržiště Nucleus. Hrozí mu až 30 let vězení. Premiér Fiala připustil: „Chápu obavy veřejnosti, že stát mohl být zneužit k legalizaci zisků z trestné činnosti."

Říkali jste si někdy, jak vlastně stát nakládá se zabaveným nebo darovaným majetkem? A kdo kontroluje, jestli to dělá správně?