Každý měsíc odchází z účtů necelých tří milionů českých domácností 205 korun — 150 Kč za televizi a 55 Kč za rozhlas. Od května 2025 navíc poplatky platí i majitelé smartphonů a tabletů připojených k internetu. Jenže poplatky, které právě poprvé od roku 2008 zdražily, mají paradoxně nejkratší životnost v historii: vláda Andreje Babiše chce koncesionářské poplatky od ledna 2027 úplně zrušit.
Co jsou koncesionářské poplatky a kolik stojí
Koncesionářské poplatky jsou zákonem stanovené měsíční platby, kterými české domácnosti financují veřejnoprávní média — Českou televizi a Český rozhlas. Od května 2025 činí 150 Kč za televizi a 55 Kč za rozhlas, celkem 205 Kč měsíčně na domácnost.
Poplatky upravuje zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Šestnáct let se jejich výše neměnila — od roku 2008 do roku 2024 to bylo 135 Kč za televizi a 45 Kč za rozhlas. Novela účinná od 1. května 2025 přinesla první zvýšení a zároveň rozšířila povinnost platit na vlastníky chytrých zařízení připojených k internetu.
Pro Českou televizi tvoří poplatky přibližně 90 % příjmů. To z nich dělá životně důležitý zdroj — a zároveň vysvětluje, proč jakákoli změna financování vyvolává tak ostrou debatu.
Proč vláda poplatky ruší
Vláda Andreje Babiše (ANO + SPD + Motoristé) zařadila zrušení koncesionářských poplatků do svého programu. Premiér Babiš označil krok za plnění volebního slibu, ministr kultury Oto Klempíř představil obrysy plánu přímo ředitelům ČT a ČRo.
„Zrušením koncesionářských poplatků plníme program," řekl premiér Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády. Argumenty vlády se opírají o tři pilíře: úsporu pro domácnosti, zjednodušení systému a sladění s praxí řady evropských zemí, které na státní financování už přešly — Francie, Dánsko, Slovensko či pobaltské státy.
Ministr kultury Klempíř při schůzce s řediteli obou médií uvedl: „Poplatky skončí, média nesloučíme." Tím reagoval na obavy, že reforma je předehrou ke sloučení ČT a ČRo do jedné instituce.
Veřejné mínění je na straně vlády — podle průzkumu STEM z října 2025 je 59 % Čechů pro zrušení poplatků. Průzkum Kantar z podzimu 2025 pak ukázal, že 60 % respondentů preferuje státní financování. Je ale třeba dodat, že obě agentury pokládaly odlišné otázky a detaily jejich metodologie nejsou veřejně dostupné.
Jak bude nové financování fungovat
Česká televize má ze státního rozpočtu dostávat 5,74 miliardy Kč ročně, Český rozhlas 2,07 miliardy Kč — celkem 7,81 miliardy Kč. Částka bude tvořit samostatnou rozpočtovou kapitolu s roční indexací o inflaci, maximálně však o 5 %.
Oproti plánovanému výběru z poplatků (přes 9 miliard Kč) jde o pokles přibližně o 1,4 miliardy Kč. Jinými slovy: veřejnoprávní média dostanou přibližně o 15 % méně, než by vybrala na poplatcích. Pro představu — 1,4 miliardy Kč je přibližně roční rozpočet středně velkého českého města, jako je Prostějov.
ČT a ČRo si budou moci doplňkově vydělávat reklamou a prodejem práv. Reforma má dvě fáze:
- Od 1. července 2026 budou od poplatků osvobozeni senioři nad 75 let, osoby se zdravotním postižením, nezaopatřené osoby do 26 let a firmy s méně než 25 zaměstnanci.
- Od 1. ledna 2027 dojde k úplnému zrušení poplatků pro všechny a přechodu na financování ze státního rozpočtu.
Koncesionářské poplatky v Evropě — srovnání
V Evropské unii vybírá koncesionářské poplatky 10 zemí. Na státní financování veřejnoprávních médií přešla mimo jiné Francie, Dánsko, Slovensko a pobaltské státy. Kritici ale upozorňují, že v těchto zemích šlo o neutrální přechod bez škrtů — na rozdíl od českého plánu.
České poplatky patří k nejnižším v Evropě. Zatímco český divák platí 205 Kč měsíčně (asi 8,20 EUR), v Německu je poplatek 18,94 EUR (asi 475 Kč) a v Rakousku 15,30 EUR (asi 384 Kč). Britská licence stojí 15 GBP měsíčně (asi 450 Kč; od dubna 2026).
| Země | Měsíční poplatek | Model |
|---|---|---|
| Německo | 18,94 EUR (~475 Kč) | Poplatek za domácnost |
| Rakousko | 15,30 EUR (~384 Kč) | Jednotný poplatek |
| Velká Británie | ~15 GBP (~450 Kč) | Licence za domácnost |
| Česko | 205 Kč (8,20 EUR) | Poplatek za domácnost (do 2027) |
| Polsko | 27,30 PLN (~155 Kč) TV + 8,70 PLN (~50 Kč) rádio | Poplatek za přijímač |
| Francie | — | Státní rozpočet (od 2022) |
| Dánsko | — | Státní rozpočet (od 2022) |
| Slovensko | — | Státní rozpočet |
Vláda právě příkladem Francie a Dánska argumentuje, že přechod na státní financování je moderní evropský trend. Kritici ale namítají zásadní rozdíl: v těchto zemích šlo o přechod s přibližně stejným objemem financování, zatímco český plán snižuje objem přibližně o 15 %.
Časová osa reformy koncesionářských poplatků v ČR
Reforma má čtyři klíčové milníky: zvýšení poplatků v květnu 2025, nástup vlády v prosinci 2025, částečné výjimky od července 2026 a úplné zrušení od ledna 2027. Poplatky tak budou v nové výši platit nejkratší dobu v historii — necelé dva roky.
| Období | Událost | TV poplatek |
|---|---|---|
| 2008–2024 | Stabilní poplatky beze změny (16 let) | 135 Kč/měsíc |
| 1. 5. 2025 | Novela zákona č. 348/2005 Sb. — první zvýšení, rozšíření na chytrá zařízení | 150 Kč/měsíc |
| prosinec 2025 | Nástup vlády Babiš III (ANO + SPD + Motoristé), zrušení poplatků ve vládním programu | 150 Kč/měsíc |
| 1. 7. 2026 (plán) | Výjimky pro seniory 75+, ZTP, do 26 let, firmy | 150 Kč (vybrané skupiny 0 Kč) |
| 1. 1. 2027 (plán) | Úplné zrušení poplatků, přechod na státní rozpočet | 0 Kč (státní příspěvek 5,74 mld ČT + 2,07 mld ČRo) |
Pikantní detail: novela z května 2025 poprvé od roku 2008 poplatky zvýšila a rozšířila na chytrá zařízení. Necelý rok poté je chce nová vláda úplně zrušit. Poplatky v nové výši tak budou platit nejkratší dobu v historii českého vysílání.
Obavy o nezávislost médií
Dvanáct mezinárodních organizací včetně Evropské vysílací unie (EBU) a organizace Reportéři bez hranic (RSF) varovalo, že reforma ohrožuje nezávislost ČT a ČRo. Kritici upozorňují na rozpor s článkem 5 Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), který od srpna 2025 vyžaduje stabilní a nezávislé financování veřejnoprávních médií.
Mediální právník Aleš Rozehnal z analytického webu HlídacíPes.org pojmenoval jádro problému: „Kde existuje možnost rozpočet krátit, zmrazovat či selektivně navyšovat, existuje i možnost nepřímého nátlaku." Podle něj není problém samotné zrušení poplatků, ale ochranné mechanismy nového modelu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral byl přímější: „Myslím, že celý navrhovaný systém je špatný, ale věřím, že naše argumenty ještě mohou mít váhu." Více než 3 000 zaměstnanců ČT a ČRo — přes 40 % všech — podepsalo prohlášení varující před ovládnutím médií politickou mocí. Odbory obou institucí aktivovaly stávkové výbory.
Politický analytik Jiří Pehe označil zrušení poplatků za „útok na demokracii". Europoslankyne Danuše Nerudová (STAN) se písemně obrátila na Evropskou komisi s podezřením, že návrh porušuje EMFA. Předseda STAN Vít Rakušan přislíbil „masivní obstrukce" ve Sněmovně a přirovnal změnu k „zestátnění veřejnoprávních médií".
Na druhé straně stojí argument vlády: indexace o inflaci (max. 5 % ročně) a samostatná rozpočtová kapitola mají zajistit stabilitu. Zda tyto mechanismy stačí k ochraně nezávislosti, je otázka, na kterou dá odpověď až praxe.
Co to znamená pro vaši peněženku
Při zrušení poplatků ušetří každá domácnost 2 460 Kč ročně. Peníze ale z ekonomiky nezmizí — financování ČT a ČRo ve výši 7,81 miliardy Kč ročně převezme státní rozpočet, tedy daňoví poplatníci. Reálná úspora závisí na tom, zda stát tento výdaj kompenzuje jinde.
Přímá úspora je jednoduchá: přestanete platit 205 Kč měsíčně, tedy 2 460 Kč ročně. Pro domácnost s průměrným příjmem to odpovídá zhruba ceně jednoho a půl plného nákupu v supermarketu.
Nepřímý náklad je méně viditelný. Státní rozpočet musí pokrýt 7,81 miliardy Kč ročně. Tyto peníze se musí někde vzít — buď z existujících daní (přerozdělením od jiných kapitol), nebo z vyšších daní v budoucnosti. Jinými slovy: poplatek zmizí z vaší složenky, ale objeví se — rozpuštěný a neviditelný — ve státním rozpočtu.
Tento článek není finanční poradenství. Pro konkrétní dopady na vaši situaci sledujte informace na portálu Ministerstva kultury ČR.
Zajímá vás, jak vlastně funguje financování veřejnoprávních médií v zemích, kde poplatky zrušili už před lety? Změnila se kvalita jejich vysílání?
Často kladené otázky
Kdy přesně přestanu platit koncesionářské poplatky?
Pokud reforma projde podle plánu, od 1. července 2026 budou osvobozeni senioři nad 75 let, osoby se zdravotním postižením, nezaopatřené osoby do 26 let a firmy s méně než 25 zaměstnanci. Úplné zrušení koncesionářských poplatků pro všechny je plánováno od 1. ledna 2027.
Kolik ročně za koncesionářské poplatky zaplatím?
Od května 2025 činí televizní poplatek 150 Kč měsíčně a rozhlasový 55 Kč měsíčně — celkem 205 Kč za měsíc, tedy 2 460 Kč ročně na domácnost. Poplatky se platí za domácnost, nikoli za osobu.
Jak budou ČT a ČRo financovány po zrušení poplatků?
Česká televize má ze státního rozpočtu dostávat 5,74 miliardy Kč ročně, Český rozhlas 2,07 miliardy Kč. Financování bude tvořit samostatnou rozpočtovou kapitolu indexovanou o inflaci (max. 5 % ročně). Obě média si budou moci přivydělávat reklamou a prodejem práv.
Nebudou veřejnoprávní média po reformě závislá na politicích?
To je hlavní obava kritiků. Dvanáct mezinárodních organizací včetně Evropské vysílací unie (EBU) varovalo, že přechod na státní financování se snížením rozpočtu přibližně o 15 % ohrožuje nezávislost médií. Vláda argumentuje ochranným mechanismem — samostatnou rozpočtovou kapitolou s automatickou indexací.
Musím platit koncesionářské poplatky za smartphone nebo tablet?
Od 1. května 2025 ano. Novela zákona č. 348/2005 Sb. rozšířila povinnost platit i na vlastníky smartphonů, tabletů a počítačů připojených k internetu. Poplatek se ale stále platí jen jednou za domácnost, ne za každé zařízení.
Jak se český poplatek srovnává se zahraničím?
Český poplatek 205 Kč měsíčně (asi 8,20 EUR) patří k nejnižším v Evropě. V Německu je to 18,94 EUR (asi 475 Kč), v Rakousku 15,30 EUR (asi 384 Kč). Několik zemí EU — Francie, Dánsko, Slovensko — už na státní financování přešlo.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.