Proč se mluví o ohrožení České televize a Českého rozhlasu
Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby z dubna 2026 ruší koncesionářské poplatky a nahrazuje je financováním ze státního rozpočtu. Česká televize a Český rozhlas by přišly o 1,4 miliardy korun ročně. Kritici upozorňují, že návrh je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který vyžaduje přiměřené a předvídatelné financování veřejnoprávních médií.
Každá česká domácnost dnes platí 205 korun měsíčně na koncesionářských poplatcích — 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas. Tyto poplatky se u ČT nezměnily od roku 2008, tedy 18 let. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) 14. dubna 2026 představil návrh, který celý tento systém ruší a nahrazuje příspěvkem ze státního rozpočtu. Jenže s nižší částkou — a v době, kdy Evropská unie poprvé v historii stanovila pravidla pro financování veřejnoprávních médií.
Co je Evropský akt o svobodě médií
Evropský akt o svobodě médií (EMFA) je nařízení EU 2024/1083, které od srpna 2025 stanovuje pravidla na ochranu nezávislosti médií v členských státech. Článek 5 konkrétně vyžaduje, aby financování veřejnoprávních médií bylo přiměřené, udržitelné a předvídatelné na víceletém základě.
EMFA vznikl jako přímá reakce Evropské unie na situaci v Maďarsku a Polsku, kde vlády postupně získaly kontrolu nad veřejnoprávními médii — mimo jiné právě přes rozpočtové mechanismy. Nařízení bylo přijato v dubnu 2024 a jeho hlavní povinnosti začaly platit 8. srpna 2025.
Klíčový je článek 5, který říká jasnou věc: pokud stát financuje veřejnoprávní média, musí to dělat způsobem, který jim zaručí nezávislost. Konkrétně požaduje tři vlastnosti financování:
- Přiměřenost — média musí dostat dost peněz na plnění svého poslání
- Udržitelnost — financování nesmí být ohroženo krátkodobými politickými rozhodnutími
- Předvídatelnost — média musí vědět dopředu, s jakým rozpočtem mohou počítat, ideálně na několik let
Smysl je jednoduchý: zabránit tomu, aby vláda mohla každý rok při schvalování rozpočtu vyjednávat o tom, kolik veřejnoprávní média dostanou. Takové každoroční vyjednávání by totiž vytvářelo tlak na média, aby si nepohněvala toho, kdo jim přiděluje peníze.
Co navrhuje vládní zákon o médiích veřejné služby
Návrh ministra Klempíře od 1. ledna 2027 ruší koncesionářské poplatky a zavádí financování ČT a ČRo přímým příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize má dostat 5,74 miliardy korun ročně místo dosavadních 6,73 miliard z poplatků — pokles o 14,7 procent.
Současný systém funguje tak, že každá domácnost s televizorem platí 150 korun měsíčně České televizi a 55 korun Českému rozhlasu. Peníze jdou přímo médiím, stát do jejich výše nezasahuje. Vládní návrh tento systém kompletně mění.
| Médium | Příjem z poplatků 2026 | Navrhovaný příspěvek ze SR 2027 | Pokles |
|---|---|---|---|
| Česká televize | 6,73 mld. Kč | 5,74 mld. Kč | −14,7 % |
| Český rozhlas | 2,48 mld. Kč | 2,07 mld. Kč | −16,6 % |
| Celkem | 9,21 mld. Kč | 7,81 mld. Kč | −15,2 % |
Celkový propad činí přibližně 1,4 miliardy korun ročně.
Návrh sice obsahuje valorizaci o inflaci, ale s maximálním stropem 5 procent ročně. Problém je v tom, že česká inflace v období od února 2022 do května 2023 přesahovala 10 procent. Kdyby podobná situace nastala znovu, média by reálně ztrácela ještě víc, než kolik činí samotný škrt.
Zákon navíc ruší povinný pětinový podíl regionální tvorby ČT a 25minutovou denní povinnost regionálního zpravodajství. Neobsahuje ani právní zakotvení regionálních studií v Brně a Ostravě.
Kde se návrh střetává s evropským právem
Kritici návrhu upozorňují na rozpor s článkem 5 EMFA ve třech bodech: financování klesá místo aby bylo přiměřené, závisí na každoročním schvalování rozpočtu místo víceletého plánu a inflační strop 5 procent nezaručuje udržitelnost v období vysoké inflace.
Hlavní námitka je strukturální. Koncesionářské poplatky jsou na politickém rozhodování nezávislé — domácnosti je platí přímo médiím. Příspěvek ze státního rozpočtu naopak prochází každoročním schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně. To je přesně ten mechanismus, před kterým EMFA varuje.
Vláda argumentuje tím, že koncesionářský systém je zastaralý a že ho v EU stále používá jen 10 z 27 členských zemí. Jako příklad moderního přístupu uvádí Dánsko nebo Finsko, které přešly na financování z rozpočtu. Jenže — a to je podstatný detail — tyto země při přechodu zachovaly nebo zvýšily objem financování a zavedly víceleté garance. Český návrh dělá opak: snižuje objem a nezavádí víceletý závazek.
Europoslankyně Danuše Nerudová (Starostové a nezávislí, STAN) se kvůli návrhu písemně obrátila na Evropskou komisi s podezřením, že zákon porušuje EMFA. Pokud by Komise konstatovala porušení principu právního státu, hrozí Česku zmrazení evropských fondů — podobně jako v případě Maďarska.
Reakce doma i v zahraničí
Návrh vyvolal ostrou kritiku od ředitelů obou médií, opozice, odborů, mezinárodních organizací včetně Reportérů bez hranic i právních expertů. Dvanáct mezinárodních organizací vydalo společné prohlášení varující před ohrožením životaschopnosti českých veřejnoprávních médií.
Ředitel České televize Hynek Chudárek reagoval jednoznačně: „Pořád preferujeme financování z poplatků, které funguje a není důvod do něj jakkoliv zasahovat." Varoval, že při schválení návrhu by ČT musela propustit 300 až 400 zaměstnanců a omezit původní tvorbu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral připomněl symbolický rozměr: „Jedním z výdobytků listopadu 1989 byla média veřejné služby."
Poslanec KDU-ČSL František Talíř označil návrh za „frontální útok na ČT a ČRo". Exministr kultury Martin Baxa (ODS) prohlásil: „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi."
Na mezinárodní úrovni vydalo 12 organizací včetně Evropské vysílací unie (EBU), Reportérů bez hranic (RSF) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) společné prohlášení, v němž varují, že plánovaný pokles financování ohrožuje životaschopnost a nezávislost českých veřejnoprávních médií. Předsedkyně Syndikátu novinářů ČR Ivana Šuláková označila návrh za „promyšlenou likvidační strategii".
Mediální expertka Irena Ryšánková nazvala návrh „neuvěřitelně nekvalitní a odbytou prací".
V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor s 11 členy. Odbory ČT a ČRo aktivovaly stávkové výbory již na konci března 2026 — ještě před zveřejněním finální podoby návrhu.
Co říká druhá strana
Vládní koalice argumentuje zrušením zastaralého poplatového systému a plněním volebního programu. Premiér Babiš označil obavy o nezávislost za „kecy" a zdůraznil, že zrušení poplatků ušetří peníze domácnostem.
Ministr Klempíř na tiskové konferenci 14. dubna 2026 uvedl: „Cílem je zajistit stabilní, předvídatelné a efektivní financování bez nutnosti vybírat poplatky od občanů." Premiér Babiš k tomu dodal, že jde o plnění volebního programu, a obavy kritiků o nezávislost označil za „kecy".
Vládní argumentace stojí na několika bodech: koncesionářský systém je zastaralý (jen 10 z 27 zemí EU ho stále používá), přechod na rozpočtové financování je moderní trend (Dánsko, Finsko) a domácnosti ušetří 205 korun měsíčně. Kritici ovšem namítají, že v Dánsku a Finsku při přechodu nedošlo ke snížení celkového objemu financování — naopak.
Česko v mezinárodním kontextu svobody médií
Česko se v žebříčku svobody médií RSF za rok 2025 umístilo na 10. místě. Zároveň však bylo v roce 2023 třetí od konce v EU v transparentnosti mediálního vlastnictví — hůře si vedly jen Maďarsko a Polsko.
Tento kontrast ukazuje složitou pozici českého mediálního prostředí. Na jedné straně relativně svobodná média, na druhé nedostatečná transparentnost vlastnických struktur. Návrh zákona o médiích veřejné služby přichází v kontextu, kdy Česko dosud nedodrželo implementační lhůtu EMFA — nařízení platí od srpna 2025, ale česká legislativa se s ním teprve srovnává.
Návrh byl představen 14. dubna 2026, necelý rok po vstupu EMFA v platnost a v kontextu nadcházejících podzimních voleb 2026. Syndikát novinářů ČR toto načasování označil za strategii s cílem oslabit nezávislá média před volbami.
Zajímá vás, jak vlastně funguje financování veřejnoprávních médií v jiných evropských zemích — a proč se některé státy rozhodly koncesionářské poplatky zrušit, zatímco jiné je naopak zvýšily?
Často kladené otázky
Co je EMFA a proč se týká Česka?
Evropský akt o svobodě médií (EMFA) je nařízení EU přijaté v dubnu 2024, které od srpna 2025 stanovuje pravidla pro ochranu nezávislosti médií. Článek 5 požaduje přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování veřejnoprávních médií. Jako nařízení EU je přímo závazný pro všechny členské státy včetně Česka.
Kolik peněz Česká televize a Český rozhlas ztratí?
Podle návrhu zákona přijde ČT o zhruba jednu miliardu korun ročně (pokles ze 6,73 na 5,74 miliardy) a ČRo o přibližně 410 milionů (pokles z 2,48 na 2,07 miliardy). Celkový pokles financování činí asi 1,4 miliardy korun ročně, tedy 15,2 procenta.
Kdy by měl nový zákon o médiích veřejné služby začít platit?
Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2027. Zákon musí nejprve projít legislativním procesem — projednáním ve vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu. Vzhledem k rozsahu kritiky a možnému přezkumu Evropskou komisí není jisté, zda tento termín bude dodržen.
Hrozí Česku sankce od EU kvůli tomuto zákonu?
Europoslankyně Danuše Nerudová podala stížnost na Evropskou komisi s podezřením na porušení EMFA. Pokud by Komise konstatovala porušení principu právního státu, teoreticky hrozí zmrazení evropských fondů — podobný mechanismus byl uplatněn vůči Maďarsku. Rozhodnutí Komise zatím nepadlo.
Proč vláda chce zrušit koncesionářské poplatky?
Vláda argumentuje tím, že koncesionářský systém je zastaralý — v EU ho stále používá jen 10 z 27 zemí. Zrušení poplatků bylo součástí volebního programu a domácnostem ušetří 205 korun měsíčně. Kritici namítají, že skutečným cílem je získání kontroly nad financováním médií.
Jak se změna dotkne regionálního vysílání ČT?
Návrh ruší povinný pětinový podíl regionální tvorby a 25minutovou denní povinnost regionálního zpravodajství ČT. Nezakotvuje ani existenci regionálních studií v Brně a Ostravě. V brněnském studiu ČT vznikl jako reakce na návrh stávkový výbor.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.