Írán otevřel průliv, americká blokáda trvá
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí 17. dubna 2026 prohlásil Hormuzský průliv za zcela otevřený pro obchodní lodě po dobu příměří v Libanonu. Americká námořní blokáda ale zůstává v platnosti a v průlivu leží neodstraněné miny. Cena ropy Brent klesla o 11,5 % na 87,94 USD za barel.
Dvacet milionů barelů ropy denně — tolik proudilo Hormuzským průlivem v roce 2024, než ho Írán 2. března 2026 uzavřel. Jde o pětinu světové spotřeby ropných kapalin a zhruba třetinu globálního námořního obchodu s ropou. Když Arakčí na sociální síti X oznámil otevření průlivu, ceny ropy okamžitě spadly — Brent o 11,5 % na 87,94 USD, americká ropa WTI o 10,8 % na 83,33 USD za barel. Byl to druhý největší jednodenní propad od začátku konfliktu.
Jenže otevření má háček. Trump potvrdil, že průliv je „zcela otevřen a připraven pro obchod a volnou plavbu", ale ve stejném rozhovoru oznámil, že americká blokáda Íránu zůstane v plné síle do uzavření mírové dohody. Lodní společnosti žádají upřesnění podmínek plavby, než vyšlou plavidla do oblasti, kde od 10. března leží íránské námořní miny.
Proč je Hormuzský průliv klíčový pro světovou ekonomiku
Hormuzský průliv je nejdůležitější ropná tepna světa. V nejužším místě měří pouze 21 námořních mil a plavební koridory jsou ještě užší. Průlivem proudí 20 % světové ropy, pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem a třetina mezinárodně obchodovaných hnojiv.
Čísla mluví jasně: v roce 2025 procházelo průlivem téměř 15 milionů barelů surové ropy denně, tedy 34 % světového námořního obchodu s ropou. Odhadovaných 84 % ropy a 83 % LNG z Hormuzu směřuje na asijské trhy — hlavně do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje, které společně odebírají 69 % ropy z průlivu.
Alternativní cesty existují, ale nestačí. Saúdskoarabský ropovod Petroline a emirátský ropovod ADCOP (Abu Dhabi Crude Oil Pipeline) mohou dohromady přepravit maximálně 3,5–5,5 milionu barelů denně — jen zlomek běžného toku 20 milionů barelů přes průliv. Navíc nepokrývají LNG ani rafinované produkty.
| Ropovod | Trasa | Kapacita (mb/d) | Využití březen 2026 |
|---|---|---|---|
| Petroline (East-West) | Abqaiq → Yanbu (Saúdská Arábie) | 7,0 | 2,9 mb/d |
| ADCOP | Habshan → Fujairah (SAE) | 1,8 | ~1,1 mb/d |
| Celkem alternativy | ~5,5 max | ~4,0 mb/d |
Alternativní ropovody v březnu 2026 přepravovaly zhruba 4 miliony barelů denně — pětinu běžného toku přes průliv. Přepravní kapacita by teoreticky stačila na 5,5 milionu barelů, ale ani plné vytížení by nezaplnilo mezeru po 20 milionech barelech z Hormuzu.
Co stojí za krizí: od úderů po příměří
Krize v Hormuzském průlivu začala 28. února 2026 koordinovanými americko-izraelskými údery na Írán. Íránské revoluční gardy (IRGC) 2. března oficiálně potvrdilo uzavření průlivu a pohrozilo útokem na jakoukoli proplouvající loď. Příměří vyjednané Pákistánem vyprší 21. dubna 2026.
Napětí eskalovalo z neúspěšných jaderných jednání v Ženevě a 12denního leteckého konfliktu v roce 2025. Koordinované americko-izraelské údery 28. února 2026 zabily vrchního vůdce Chameneího a další vysoké íránské představitele. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky a uzavřel průliv.
Islámábádské rozhovory vedené viceprezidentem JD Vancem 11.–12. dubna trvaly 21 hodin a skončily bez dohody. Hlavní sporné body: délka moratoria na obohacování uranu — USA chtějí trvalý zákaz, Írán nabídl 5 let — a objem uvolnění zmrazených aktiv, kde Írán požadoval 27 miliard USD a USA nabídly 6 miliard. Delegaci USA čítající téměř 300 členů doplnili Steve Witkoff a Jared Kushner.
Trump 17. dubna prohlásil, že Írán souhlasil s pozastavením jaderného programu na dobu neurčitou a s předáním obohaceného uranu. V telefonickém rozhovoru označil obohacený uran jako „jaderný prach" vzniknuvší bombardováním B2 a požadoval jeho předání USA. Íránská státní agentura Mízán popřela, že by se kdy jednalo o převozu uranu do Ameriky.
Česko nabízí unikátní radar pro mírovou misi
Premiér Babiš 17. dubna oznámil nabídku pasivního radaru DPET pro mezinárodní mírovou misi v Hormuzském průlivu. Systém nevysílá vlastní signály, sleduje až 200 cílů do 500 km a je neodhalitelný elektromagnetickým průzkumem.
Nabídka zazněla na vojenském cvičení v Bechyni v den videokonference 40 zemí ochotných zapojit se do mírové mise, organizované Velkou Británií a Francií. Babiš radar osobně představil na letišti v Bechyni v Táborsku a označil ho za unikát, který nemá žádná jiná země. DPET (Deployable Passive ESM Tracker) dokáže sledovat letadla, drony, lodě i pozemní techniku.
Analytik Vlastislav Břída z Fakulty sociálních věd UK ale nabídku zhodnotil skepticky — podle něj jde spíše o politické gesto a reklamu pro český vojenský průmysl. Spojenci v regionu už mají řadu radarových systémů.
Ekonomická cena míru: zmrazené miliardy a zablokovaný obchod
Americká blokáda odřízla 90 % íránského námořního obchodu. Sankční expert Miad Maleki odhadl měsíční ztráty Íránu na 13 miliard USD. Spor o finanční podmínky míru — Írán chce 27 miliard, Trump říká, že žádné peníze nedá — zůstává hlavní překážkou dohody.
Ropa a plyn tvoří 80 % íránských vývozních příjmů a 90 % íránského exportu ropy směřovalo do Číny. Blokáda proto riskuje konfrontaci s Pekingem v době, kdy Trump chystá summit se Si Ťin-pchingem. Analytik Max Boot z Council on Foreign Relations varoval: „Nesázel bych proti Íránu." Podle něj může diktatura vydržet sankce déle než USA, kde rostoucí cena benzínu zvyšuje inflaci a politický tlak.
Axios informoval o tajném jednání o kompromisu ve výši 20 miliard USD. USA údajně uvolnily některá zmrazená aktiva v Kataru — Bílý dům to popřel. Klíčovým bodem jednání je i osud přibližně 2 000 kg obohaceného uranu uloženého v podzemních zařízeních Íránu, z toho 450 kg obohacených na 60 %. Kompromisní návrh počítá s vývozem části do třetí země a snížením obohacení zbytku pod mezinárodním dohledem.
Co to znamená pro Česko
Česko je 100% závislé na dovozu ropy a globální cena ropy se přímo promítá do cen pohonných hmot. Otevření průlivu srazilo cenu Brent o 11 %, ale příměří vyprší 21. dubna — pokud se nedohodne mír, ceny mohou znovu vzrůst.
Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity, upozornil, že USA a Írán mají zásadně odlišné vize poválečného uspořádání regionu a jejich požadavky se zdají těžko slučitelné. Americká správa energetických informací (EIA) očekává, že cena Brent dosáhne vrcholu 115 USD za barel ve 2. čtvrtletí 2026 a poté postupně klesne na 88 USD ve 4. čtvrtletí. Pro českou ekonomiku je klíčové, zda příměří vydrží — vyprší za pouhé čtyři dny, 21. dubna 2026.
Zajímá vás, jak přesně se cena ropy na světových trzích promítá do ceny benzínu na české pumpě — a proč to trvá týdny, ne dny?
Často kladené otázky
Proč je Hormuzský průliv tak důležitý pro světovou ekonomiku?
Hormuzským průlivem v roce 2024 proudilo průměrně 20 milionů barelů ropy denně, tedy asi 20 % světové spotřeby. Průliv je zároveň trasou pro pětinu světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG) a třetinu mezinárodně obchodovaných hnojiv. Alternativní ropovody dokážou přepravit maximálně 5,5 milionu barelů — jen zlomek běžného toku.
Jak otevření Hormuzského průlivu ovlivní ceny benzínu v Česku?
Česko dováží ropu ropovodem Družba a přes severoevropské přístavy, ne přímo přes Hormuz. Globální cena ropy se ale přímo promítá do cen pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Pokles ceny Brent o 11 % by se měl v následujících týdnech odrazit v nižších cenách na pumpách — pokud příměří vydrží.
Co je radar DPET, který Česko nabídlo pro mírovou misi?
DPET je pasivní radar, který nevysílá vlastní signály, a proto ho nelze detekovat elektromagnetickým průzkumem. Dokáže sledovat až 200 cílů — letadla, drony, lodě i pozemní techniku — na vzdálenost do 500 km. Premiér Babiš ho představil jako unikát, který nemá žádná jiná země, analytici ale nabídku vnímají spíše jako politické gesto.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.