Letecké palivo v Evropě dochází: co čeká české cestující

Evropě dochází letecké palivo — a zásoby vydrží jen do května

Dovoz leteckého paliva do Evropy klesl v březnu 2026 o 58 % kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Zásoby vystačí přibližně do poloviny května a italská letiště už zavádějí příděly. Čechy čeká zdražení letenek a rušení spojů — výroba leteckého benzínu v ČR skončila v roce 2004 a země je stoprocentně závislá na dovozu.

Sdružení 600 evropských letišť ACI Europe 10. dubna odeslalo varovný dopis Evropské komisi: pokud se plavba přes Hormuzský průliv neobnoví do tří týdnů, systémový nedostatek leteckého paliva se stane pro EU realitou. Není to abstraktní hrozba — Air BP Italia 4. dubna zavedla nouzové příděly paliva na letištích v Boloni, Miláně, Benátkách a dalších městech. Přednost mají zdravotnické a státní lety.

Proč je evropské zásobování tak zranitelné

Evropa je od roku 2022 čistým importérem leteckého paliva — vlastní rafinérská kapacita nestačí pokrýt poptávku. Téměř 39 % dovozů kerosinu přichází přes Hormuzský průliv, úzkou 39km úžinu mezi Íránem a Ománem.

Strukturální problém vznikal roky. Sankce na ruskou ropu po roce 2022, zavírání rafinérií kvůli ekologickým regulacím a rostoucí poptávka vytvořily deficit ještě před íránským konfliktem. V roce 2025 Evropa přišla o rafinérskou kapacitu 400 000 barelů denně. Poptávka po leteckém palivu měla v roce 2026 růst o 4 % — rafinérský deficit se tak prohluboval.

Letecké palivo navíc vyžaduje speciální skladování oddělené od ostatních ropných produktů, proto jsou jeho zásoby menší než u benzínu nebo nafty. Udržitelné letecké palivo (SAF) v roce 2026 pokryje pouze 0,8 % celkové spotřeby — není alternativou ke konvenčnímu kerosinu. A na rozdíl od plynu a ropy EU postrádá celoevropský systém monitorování výroby a dostupnosti leteckého paliva.

„Efektivní uzavření Hormuzského průlivu odstřihlo přes 20 % typických celosvětových námořních dodávek leteckého paliva," upozornil George Shaw, senior analytik obchodní zpravodajské firmy Kpler. Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol situaci přirovnal k nejhorší energetické krizi v historii — svět přichází o 12 milionů barelů denně, více než ropné krize v letech 1973 a 1979 dohromady.

Časová osa krize: od prvních úderů k přidělování paliva

Od zahájení vojenských operací proti Íránu 28. února 2026 se krize stupňovala během šesti týdnů od růstu cen přes rekordní uvolnění strategických rezerv až k prvnímu přidělování paliva na evropských letištích.

Datum	Událost
28. února	USA a Izrael zahajují vojenské operace proti Íránu; ceny leteckého paliva začínají strmě růst
8. března	Brent ropa překročila 100 USD/barel
11. března	IEA spouští uvolnění rekordních 400 milionů barelů ze strategických rezerv
14. března	Smartwings zvyšují palivový příplatek pro české cestující
26. března	Írán povoluje průjezd Hormuzem lodím Číny, Ruska a Indie — západ odstřižen
Konec března	Cena leteckého paliva dosahuje ~195 USD/barel (+95 % od začátku konfliktu)
31. března	Evropská komise vyzývá členské státy ke koordinaci opatření
4. dubna	Air BP Italia zavádí nouzové příděly paliva na 7 italských letištích
10. dubna	ACI Europe varuje: systémový nedostatek za 3 týdny; skandinávské aerolinky SAS ruší 1 000 letů

Dvojí úder na spoje s Prahou: palivová krize i stávka Lufthansy

Lufthansa čelí současně palivové krizi i stávce 19 000 palubních zaměstnanců. Výsledek: 16 zrušených spojů mezi Prahou a Frankfurtem či Mnichovem jen 10. dubna a plány na odstavení 20 až 40 letadel kvůli cenám paliva.

Odborový svaz UFO vyhlásil stávku palubního personálu Lufthansy na 10. dubna — zrušeno bylo 75 % plánovaných letů, celkem 580 vzletů a přistání jen ve Frankfurtu. Pro české cestující to znamenalo 16 zrušených spojů (8 příletů, 8 odletů) na linkách Praha–Frankfurt a Praha–Mnichov.

Ale stávka je jen polovina problému. CEO Carsten Spohr představil zaměstnancům interní krizové scénáře: odstavení 20 letadel (−2,5 % kapacity) nebo 40 letadel (−5 % kapacity). Dodatečná zátěž za nezajištěnou část paliva činí přibližně 1,5 miliardy eur. Plánovaný čtyřprocentní růst kapacity v roce 2026 je podle interních dokumentů nereálný.

Ryanair je na tom o něco lépe — má 80 % paliva zajištěného (hedged) za 67 USD/barel do března 2027. Ale zbývajících 20 % je vystaveno spotovým cenám kolem 195 USD/barel. CEO Michael O'Leary varoval: „Pokud válka s Íránem neskončí do konce dubna, evropské aerolinky začnou škrtat naplánované lety. Ryanair může být nucen zrušit 5 až 10 % letního programu."

Od Hormuzu k americké inflaci: stejná příčina, globální dopady

Uzavření Hormuzského průlivu nezpůsobilo jen nedostatek leteckého paliva v Evropě, ale i rekordní zdražení benzínu v USA, které vytlačilo americkou inflaci na 3,3 % — nejvíce za dva roky.

Index spotřebitelských cen (CPI) v USA vzrostl v březnu 2026 meziročně o 3,3 % — skok téměř o celý procentní bod oproti únorovým 2,4 %. Hlavní příčina: ceny benzínu v USA vzrostly za jediný měsíc o 21,2 %, největší měsíční nárůst od roku 1967, kdy se statistika začala sledovat. Paliva a oleje celkově zdražily o 30,7 % meziměsíčně.

Pro kontext: cena barelu ropy Brent vzrostla od začátku konfliktu o 64 %. Americký benzín zdražil z 2,98 na 4,15 USD za galon. Stejný geopolitický šok — uzavření Hormuzu — tak současně způsobuje palivovou krizi v Evropě i inflační tlak v USA.

Co čeká české cestující

Zdražení letenek v řádu stovek korun, riziko rušení spojů v létě a nejistota kolem letního řádu Letiště Praha s plánovanými 183 destinacemi. Generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) Willie Walsh přirovnal situaci k následkům 11. září — obnova potrvá měsíce.

Šéf Letiště Václava Havla Jiří Pos varuje, že dopad na letní sezónu je obtížné předvídat. Letní řád 2026 počítá se 183 destinacemi a 77 aerolinkami — ale tyto plány vznikaly před krizí. Od začátku konfliktu bylo zrušeno 319 letů z a na pražské letiště, nejčastěji do SAE, Izraele a Ománu.

„I kdyby se průliv znovu otevřel a zůstal otevřený, myslím, že bude trvat několik měsíců, než se zásobování vrátí tam, kde musí být, vzhledem k narušení rafinérských kapacit na Blízkém východě," řekl generální ředitel IATA Willie Walsh. Přirovnal situaci k následkům 11. září 2001 — tehdy obnova trvala čtyři měsíce.

Olivier Jankovec, generální ředitel ACI Europe, to shrnul v dopise Evropské komisi: „Pokud se plavba přes Hormuzský průliv v jakémkoli významném a stabilním rozsahu neobnoví do příštích tří týdnů, systémový nedostatek leteckého paliva se stane pro EU realitou."

Zajímá vás, jak vlastně funguje globální zásobovací řetězec leteckého paliva — a proč jeden průliv dokáže ochromit celý kontinent?