Nedostatek leteckého paliva v Evropě: co čeká Čechy

Aktualizováno 9. května 2026.

Nedostatek leteckého paliva v Evropě: zásoby pod kritickou hranicí v červnu

Nedostatek leteckého paliva v Evropě se od dubna dramaticky prohloubil. Podle Goldman Sachs klesnou zásoby kerosinu v červnu 2026 pod kritickou 23denní hranici stanovenou Mezinárodní energetickou agenturou (IEA). Zásoby v klíčovém terminálu Amsterdam-Rotterdam-Antverpy (ARA) se od konce února snížily o 50 %. Lufthansa ruší 20 000 letů, SAS tisíc a KLM 160 — a letní sezóna teprve začíná.

Když šéf IEA Fatih Birol v polovině dubna varoval, že Evropě zbývá letecké palivo na šest týdnů, znělo to jako scénář z katastrofického filmu. O tři týdny později Goldman Sachs spočítal, že se to skutečně stane: zásoby klesnou pod 23denní hranici v červnu, pod 20 dní v červenci a možná pod 15 dní v srpnu 2026. To není abstraktní číslo — pod 23 dny IEA považuje situaci za kriticky nízkou a státy mají začít koordinovat nouzová opatření.

Příčina zůstává stejná: Hormuzský průliv, kudy proudilo 25 až 35 % světových dodávek leteckého paliva, je od konce února 2026 fakticky uzavřený kvůli konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé. Dovoz leteckého paliva do Evropy klesl v březnu 2026 o 58 % — z 602 000 na 253 000 metrických tun.

Proč je evropské zásobování tak zranitelné

Evropa je od roku 2022 čistým importérem leteckého paliva — vlastní rafinérská kapacita nestačí pokrýt poptávku. Téměř 39 % dovozů kerosinu přichází přes Hormuzský průliv, úzkou 39km úžinu mezi Íránem a Ománem.

Strukturální problém vznikal roky. Sankce na ruskou ropu po roce 2022, zavírání rafinérií kvůli ekologickým regulacím a rostoucí poptávka vytvořily deficit ještě před íránským konfliktem. V roce 2025 Evropa přišla o rafinérskou kapacitu 400 000 barelů denně. Poptávka po leteckém palivu měla v roce 2026 růst o 4 % — rafinérský deficit se tak prohluboval.

Letecké palivo navíc vyžaduje speciální skladování oddělené od ostatních ropných produktů, proto jsou jeho zásoby menší než u benzínu nebo nafty. Udržitelné letecké palivo (SAF) v roce 2026 pokryje pouze 0,8 % celkové spotřeby — není alternativou ke konvenčnímu kerosinu. A na rozdíl od plynu a ropy EU dosud postrádala celoevropský systém monitorování výroby a dostupnosti leteckého paliva — to se mění až nyní (viz níže).

„Efektivní uzavření Hormuzského průlivu odstřihlo přes 20 % typických celosvětových námořních dodávek leteckého paliva," upozornil George Shaw, senior analytik obchodní zpravodajské firmy Kpler. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol situaci přirovnal k nejhorší energetické krizi v historii — svět přichází o 12 milionů barelů denně, více než ropné krize v letech 1973 a 1979 dohromady.

Evropské rafinérie přepínají na „max jet first"

Evropské rafinérie reagují na nedostatek leteckého paliva přesunem výroby — z běžných 10 % kerosinu v produkčním mixu na přibližně 13 %. Podle CEO TotalEnergies Patricka Pouyannéa jde o „skromný, ale významný" nárůst.

Standardní evropská rafinérie vyrábí z každého barelu ropy přibližně 10 % leteckého paliva — zbytek tvoří benzín, nafta a další produkty. Přepnutí na režim „max jet first" znamená úpravu destilačních procesů tak, aby podíl kerosinu vzrostl na 13 %. Zní to jako malý posun, ale v měřítku celé Evropy představuje miliony litrů navíc.

Problém: vyšší produkce kerosinu jde na úkor benzínu a nafty. A i s tímto přepnutím evropské rafinérie nedokáží pokrýt celou poptávku — kontinent dovážel 30 až 40 % kerosinu, z toho zhruba polovinu z Blízkého východu. Když tento zdroj vypadl, žádná úprava výrobního mixu deficit nezaplní.

Časová osa krize: od prvních úderů k tisícům zrušených letů

Od zahájení vojenských operací proti Íránu 28. února 2026 se krize stupňovala — od růstu cen přes přidělování paliva až k masivnímu rušení letů napříč Evropou.

Datum	Událost
28. února 2026	USA a Izrael zahajují vojenské operace proti Íránu; ceny leteckého paliva začínají strmě růst
8. března 2026	Brent ropa překročila 100 USD/barel
11. března 2026	IEA spouští uvolnění rekordních 400 milionů barelů ze strategických rezerv
14. března 2026	Smartwings zvyšují palivový příplatek pro české cestující
26. března 2026	Írán povoluje průjezd Hormuzem lodím Číny, Ruska a Indie — západ odstřižen
Konec března 2026	Cena leteckého paliva dosahuje ~195 USD/barel (+95 % od začátku konfliktu)
31. března 2026	Evropská komise vyzývá členské státy ke koordinaci opatření
4. dubna 2026	Air BP Italia zavádí nouzové příděly paliva na 7 italských letištích
10. dubna 2026	ACI Europe varuje: systémový nedostatek za 3 týdny; SAS ruší ~1 000 letů
16. dubna 2026	Šéf IEA Birol: Evropě zbývá letecké palivo na 6 týdnů
22. dubna 2026	EU zřizuje „palivový observatoř" a zvažuje povinné minimální zásoby kerosinu
28.–29. dubna 2026	Lufthansa oznamuje zrušení 20 000 letů do října; KLM ruší 160 vnitroevropských spojů; O'Leary varuje před bankroty aerolinek
6. května 2026	Goldman Sachs: zásoby pod 23denní hranicí IEA v červnu

Aerolinky škrtají tisíce letů: kdo ruší a kolik

Nedostatek leteckého paliva v Evropě donutal aerolinky k bezprecedentnímu rušení spojů. Lufthansa plánuje zrušit 20 000 letů do října 2026, SAS zrušily tisíc letů v dubnu, KLM 160 vnitroevropských spojů a Air France-KLM s IAG redukují transatlantické linky.

Lufthansa za měsíc eskalovala z krizového scénáře k realitě. Na začátku dubna odstavovala 20 letadel a rušila stovky letů kvůli stávce odborů UFO. Koncem dubna oznámila odstavení 27 letadel na krátké vzdálenosti, předčasné vyřazení čtyř dálkových A340-600 a zrušení celkem 20 000 letů do konce října 2026. Dodatečná zátěž za nezajištěnou část paliva činí přibližně 1,5 miliardy eur.

Ryanair CEO Michael O'Leary posunul varování ještě dál: „Pokud ceny paliva neklesnou, některé evropské aerolinky zbankrotují." Ryanair má 80 % paliva zajištěného za 67 USD/barel do března 2027 — ale zbývajících 20 % kupuje za spotové ceny kolem 200 USD. O'Leary připustil, že Ryanair může být nucen zrušit 5 až 10 % letního programu.

Španělská Volotea šla ještě dál — jako první zavedla palivový příplatek i na již zakoupené letenky. Palivo tvoří 27 % provozních nákladů aerolinek, a při zdvojnásobení ceny se to promítá do cen letenek v řádu stovek až tisíců korun podle délky letu.

EU reaguje: palivový observatoř a nouzová opatření

Evropská komise 22. dubna 2026 představila balíček opatření včetně nového „palivového observatoře" pro monitoring dodávek kerosinu. Komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas zároveň uvedl, že EU zvažuje povinné minimální zásoby leteckého paliva.

Do krize EU postrádala jakýkoli celoevropský přehled o tom, kolik leteckého paliva se kde vyrábí, skladuje a spotřebovává. Na rozdíl od plynu (kde funguje transparentní systém sledování plnění zásobníků) letecký kerosín žádný srovnatelný monitoring neměl. Nový palivový observatoř má tuto mezeru zaplnit.

Komise zároveň vyzvala rafinérie k „maximalizaci produkce" kerosinu a zahájila jednání o alternativních zdrojích — zejména z USA. Zvažuje se zavedení povinných minimálních zásob leteckého paliva, podobně jako u ropy a plynu. To by znamenalo, že členské státy budou muset udržovat zásoby kerosinu na určitou dobu dopředu.

Od Hormuzu k americké inflaci: stejná příčina, globální dopady

Uzavření Hormuzského průlivu nezpůsobilo jen nedostatek leteckého paliva v Evropě, ale i rekordní zdražení benzínu v USA, které vytlačilo americkou inflaci na 3,3 % — nejvíce za dva roky.

Index spotřebitelských cen (CPI) v USA vzrostl v březnu 2026 meziročně o 3,3 % — skok téměř o celý procentní bod oproti únorovým 2,4 %. Hlavní příčina: ceny benzínu v USA vzrostly za jediný měsíc o 21,2 %, největší měsíční nárůst od roku 1967, kdy se statistika začala sledovat. Paliva a oleje celkově zdražily o 30,7 % meziměsíčně.

Pro kontext: cena barelu ropy Brent vzrostla od začátku konfliktu o 64 %. Americký benzín zdražil z 2,98 na 4,15 USD za galon. Stejný geopolitický šok — uzavření Hormuzu — tak současně způsobuje palivovou krizi v Evropě i inflační tlak v USA.

Co čeká české cestující v létě 2026

Zdražení letenek v řádu stovek korun, riziko rušení spojů v létě a nejistota kolem letního řádu Letiště Praha s plánovanými 183 destinacemi. Správa státních hmotných rezerv ČR zatím ujišťuje, že zásobování leteckým palivem je plynulé — ale situace se mění týden od týdne.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v dubnu 2026 uvedl, že zásobování leteckým palivem v Česku je plynulé a letiště mají dostatečné zásoby. Část rezerv je ovšem primárně určena pro policejní leteckou záchrannou službu v případě ropné nouze — ne pro komerční dopravu.

Šéf Letiště Václava Havla Jiří Pos varuje, že dopad na letní sezónu je obtížné předvídat. Letní řád 2026 počítá se 183 destinacemi a 77 aerolinkami — ale tyto plány vznikaly před krizí. Od začátku konfliktu bylo zrušeno přes 300 letů z a na pražské letiště, nejčastěji do SAE, Izraele a Ománu.

Česko je specifické tím, že výroba leteckého benzínu zde skončila v roce 2004. Veškerý kerosín se dováží, což zemi činí stoprocentně závislou na mezinárodních dodavatelských řetězcích. Když tyto řetězce nefungují — jako právě teď — Česko nemá žádný vlastní záložní zdroj.

„I kdyby se průliv znovu otevřel a zůstal otevřený, myslím, že bude trvat několik měsíců, než se zásobování vrátí tam, kde musí být, vzhledem k narušení rafinérských kapacit na Blízkém východě," řekl generální ředitel IATA Willie Walsh. Přirovnal situaci k následkům 11. září 2001 — tehdy obnova trvala čtyři měsíce.

Zajímá vás, jak vlastně funguje globální zásobovací řetězec leteckého paliva — a proč jeden průliv dokáže ochromit celý kontinent?