Příměří USA a Íránu: co obsahuje dohoda a proč je křehká

Dvě hodiny před ultimátem: jak vzniklo příměří

USA a Írán se 7. dubna 2026 dohodly na dvoutýdenním příměří zprostředkovaném Pákistánem. Podmínkou je otevření Hormuzského průlivu pod dohledem íránských ozbrojených sil výměnou za zastavení amerických úderů. Írán ale zároveň předložil desetibodový mírový plán, který USA odmítají.

Donald Trump oznámil příměří na Truth Social 7. dubna 2026 večer — necelé dvě hodiny před uplynutím ultimáta, které sám Íránu stanovil. Krátce předtím hrozil, že „celá civilizace zemře dnes v noci". Pak napsal: „Souhlasím s pozastavením bombardování a útoku na Írán na dva týdny za podmínky úplného, okamžitého a bezpečného otevření Hormuzského průlivu."

Válka začala 28. února 2026 operací Epic Fury — společnými americko-izraelskými údery na íránská města a strategické cíle. Při nich byl zabit vrchní vůdce Alí Chameneí. Jeho syn Mojtabá Chameneí byl 9. března 2026 jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu a podle serveru Axios poprvé od začátku války pověřil vyjednavače, aby směřovali k dohodě. Podle reportáží byl těsně před uzavřením příměří v bezvědomí a neschopen rozhodování — což vyvolává otázku, kdo za íránskou stranu skutečně rozhoduje.

Hormuzský průliv: proč je klíčem k celé dohodě

Hormuzským průlivem proudí denně asi 20 milionů barelů ropy — zhruba 20 % celosvětové spotřeby. Írán ho uzavřel 2. března 2026, což Mezinárodní agentura pro energii označila za největší narušení dodávek ropy v historii.

Průliv je široký pouhých 33 kilometrů a plavební koridory mají šířku jen 3 kilometry v každém směru. Přesto jím prochází pětina světové ropy a pětina zkapalněného zemního plynu. Asijské země odebírají 89,2 % ropy procházející průlivem — Čína a Indie dohromady 44 % (podle dat amerického ministerstva energetiky EIA za rok 2024).

Od uzavření průlivu provedl Írán nejméně 21 potvrzených útoků na obchodní lodě. Ceny ropy v březnu zaznamenaly nejstrmější měsíční nárůst v historii — o 50 %. Po oznámení příměří spadly o 15–16 %: americká referenční ropa WTI klesla na 94,47 USD/barel, evropská Brent na 92,21 USD/barel. Šlo o největší jednodenní propad cen ropy od války v Zálivu v roce 1991. Futures na S&P 500 vzrostly o více než 2,5 % a Dow Jones poskočil o 1 000 bodů.

Íránský desetibodový plán: proč Teherán dohodu zpochybňuje

Írán předložil desetibodový mírový plán, který požaduje stažení amerických vojsk z regionu, zrušení všech sankcí, uvolnění zmrazených aktiv, reparace za válečné škody a právo na obohacování uranu bez omezení. Trump plán označil za „nedostatečný".

Nejvyšší rada národní bezpečnosti Íránu příměří přijala, ale s výhružným dodatkem: „Naše ruce jsou na spoušti a ve chvíli, kdy nepřítel udělá sebemenší chybu, bude čelit plné síle." Jen den předtím íránský velvyslanec při OSN kategoricky odmítal dočasné příměří jako „přezbrojovací pauzu".

Analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií upozorňuje: „Írán se nebude stavět do pozice státu, který by prosil o příměří. Velmi jasně a tvrdě představuje své požadavky ohledně toho, za jakých okolností by byli ochotni otevřít Hormuzský průliv."

Klíčový spor se týká i Libanonu. Izraelský premiér Netanjahu příměří podpořil, ale zdůraznil, že se nevztahuje na Libanon — v přímém rozporu s tvrzením pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který jako zprostředkovatel uvedl opak. Netanjahu se přitom původně pokoušel Trumpa od příměří odradit, než ho nakonec veřejně podpořil.

Revoluční gardy mají de facto autonomii v operačních rozhodnutích. Jednotliví velitelé rozhodují o tom, co zasáhnout a kdy — a není jisté, zda se příměřím budou řídit všichni.

Tajná záchranná operace hluboko v Íránu

Americká armáda zřídila improvizovanou leteckou základnu na íránském území pro záchranu sestřeleného pilota F-15E. Operace trvala 36 hodin a skončila zničením vlastní techniky za více než 200 milionů USD.

Příměří přichází i na pozadí dramatické záchranné operace, jejíž detaily nyní vycházejí najevo. Speciální síly pronikly hluboko do Íránu, vyšplhaly na hřeben ve výšce 2 100 metrů a zachránily amerického specialistu na zbraňové systémy z 494. stíhací eskadry. CIA vedla rozsáhlou klamnou operaci na podporu záchrany.

Dva transportní letouny MC-130J Commando II — každý v hodnotě přibližně 100 milionů USD — uvízly v měkké půdě na improvizovaném letišti. Američané je museli zničit spolu se čtyřmi vrtulníky, aby nezůstaly v rukou nepřítele. Írán tvrdí, že při operaci zahynulo nejméně 5 lidí.

Co příměří znamená pro Česko

Válka na Blízkém východě zdražila v Česku benzín o 8 Kč a naftu o 15 Kč za litr. Podle Oxford Economics hrozí zpomalení růstu HDP pod 2 % a nárůst inflace na 3,9 %. Příměří může zdražování zpomalit, ale návrat k předválečným cenám potrvá měsíce.

Ceny evropských referenčních smluv na plyn vzrostly od začátku války o více než 50 %. V Česku se to promítlo do benzínu za průměrných 41,44 Kč/l a nafty za 47,90 Kč/l — oproti konci února 2026 je benzín dražší o téměř 8 Kč a nafta o téměř 15 Kč za litr.

Podle Oxford Economics by střední zátěžový scénář konfliktu znamenal pro Česko zpomalení růstu HDP pod 2 %, nárůst inflace na 3,9 % do konce roku a zvýšení úrokových sazeb ČNB o 75 bazických bodů. Americké ministerstvo energetiky varuje, že produkce ropy na Blízkém východě se nevrátí „blízko" předválečným úrovním dříve než na konci roku 2026.

Bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, bývalý poradce premiéra Fialy pro národní bezpečnost a od února 2026 pracovník washingtonského Hudson Institute, zasazuje příměří do širšího kontextu: „Cílem Trumpa je, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce, aby Írán byl po této válce jiný než posledních padesát let." Dodává, že co bude po ultimátu, neví ani jedna ze stran.

Co bude dál: jednání v Islámábádu

Mírová jednání se mají konat v pátek 10. dubna 2026 v Islámábádu. Americkou delegaci pravděpodobně povede viceprezident JD Vance, kterého íránská strana považuje za nakloněnějšího ukončení konfliktu.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf se etabloval jako klíčový zprostředkovatel díky vazbám na Washington i Teherán a partnerství s Čínou a Saúdskou Arábií. Příměří bylo oznámeno 39. den konfliktu — dva dny před plánovanými jednáními.

Jaderná dohoda JCPOA z roku 2015 omezovala íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Trump z ní USA jednostranně stáhl v květnu 2018 s odůvodněním, že neřešila íránský raketový program ani regionální destabilizaci. Írán poté postupně obohacování uranu obnovil. Otázka jaderného programu tak zůstává ústředním bodem jakéhokoli budoucího vyjednávání.

Zajímá vás, jak vlastně funguje vyjednávání o příměří uprostřed války — kdo komu volá, kdo sedí u stolu a proč zrovna Pákistán?