Hugo František Salm: šlechtic, špion a průmyslový vizionář

Aktualizováno 7. května 2026

Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu (1776–1836) nebyl obyčejný šlechtic. V roce 1801 se převlékl za dělníka, prošel anglické továrny a tajně skicoval plány strojů, které pak propašoval do habsburské monarchie. Vybudoval v Blansku největší továrnu Rakouského císařství, spoluzaložil Moravské zemské muzeum a propagoval očkování proti neštovicím v době, kdy moderní medicína teprve začínala. V dubnu 2026 uplynulo 250 let od jeho narození — a hned dva dokumentární filmy, včetně projektu Hugo František 250, připomněly jeho pozoruhodný příběh.

Z vídeňského právníka průmyslovým špionem

Hugo František Salm studoval práva na vídeňské univerzitě, ale přitahovaly ho chemie a metalurgie. V červenci 1801 vycestoval do Anglie s lékárníkem Vincenzem Petákem na průmyslovou špionážní misi — za devět měsíců navštívil továrny v devíti městech a získal osmnáct technických výkresů textilních strojů, parních pohonů a chemických procesů.

Cesta do Anglie byla riskantní. Britská vláda přísně zakazovala vývoz strojů i technických znalostí — průmyslová špionáž mohla skončit vězením. Salm se přesto převlékl za dělníka, procházel anglickými továrnami a tajně skicoval plány strojů. Technické výkresy pašoval přes celnice tak, že si je omotával kolem těla pod oblečením.

Navštívil Manchester, Liverpool, Glasgow, Edinburgh, Newcastle, Leeds, Derby, Leicester a Birmingham — devět hlavních center britské průmyslové revoluce. Získal plány textilních strojů, patent na výrobu chlorového vápna i nákresy větrných mlýnů. Po návratu spoluzaložil „Společnost pro zřízení přádelny vlny na anglický způsob" — první podnik svého druhu v habsburské monarchii. Nebyl to však špion v klasickém smyslu — byl to vizionář, který chtěl přinést průmyslovou revoluci na Moravu.

Blansko — od kovárny po středoevropského průmyslového giganta

V roce 1806 převzal Hugo František Salm správu blanenských železáren a během tří desetiletí je proměnil v největší továrnu Rakouského císařství. Blanenský komplex se stal předním evropským centrem umělecké litiny a přesných měřicích přístrojů, jejichž kvalita konkurovala nejlepším britským a pruským výrobcům.

V roce 1810 založil v Doubravici nad Svitavou První císařsko-královskou privilegovanou strojírnu. Blanenský komplex zahrnoval vysoké pece, válcovny, slévárny, modelárny, strojírny a papírny. Blanenská obchodní značka garantovala kvalitu po celé Evropě — konkurovaly jí pouze gliwické slévárny v tehdejším Prusku.

Salm nepřivezl z Anglie jen technické výkresy, ale i nový přístup k řízení výroby. Do Blanska přivedl zahraniční odborníky a investoval do nejmodernějších technologií. V roce 1821 přizval stuttgartského chemika Karla von Reichenbacha, kterého znal z laboratoře vídeňské univerzity. Reichenbach dvacet let řídil železárny a panství. Pod jeho vedením vznikaly velké figurální plastiky odlévané z jednoho kusu — umělecká litina z Blanska zdobila zahrady a paláce po celé střední Evropě.

V roce 1833 Reichenbach v Blansku poprvé izoloval parafín — zcela novou látku získanou destilací dehtu. Již o osm let dříve, v roce 1825, společně s Václavem Maderem objevili kreosot, konzervační látku používanou dodnes při impregnaci dřeva.

Rodina Salmů prodala železárny v roce 1896 pražské firmě Breitfeld-Daněk. Skončilo tak více než osmdesát let průmyslové dominance rodu na Blanensku.

Osvícenec, speleolog a propagátor očkování

Hugo František Salm dalece přesahoval roli průmyslníka. Spoluzaložil Moravské zemské muzeum, jako jeden z prvních sestoupil do propasti Macocha v Moravském krasu a aktivně propagoval očkování proti neštovicím na svých panstvích v době, kdy vakcinace budila v obyvatelstvu nedůvěru.

V roce 1817 se stal spoluzakladatelem Moravskoslezského Františkova muzea — dnešního Moravského zemského muzea v Brně. Přispěl částkou 2 000 zlatých a daroval sbírky dokumentů, rukopisů, fyzikálních a astronomických přístrojů i uměleckých děl. Muzeum funguje nepřetržitě dodnes a je jedním z nejstarších v České republice.

V roce 1808 sestoupil s přáteli do propasti Macocha se svíčkou a pochodní — do 138 metrů hluboké rokle, kam se před ním odvážil jen málokdo. Byl jedním z prvních systematických průzkumníků Moravského krasu a přispěl k jeho vědeckému zmapování.

Mezi lety 1801 a 1808 vydal tři osvětové brožury propagující očkování a na svých panstvích prosazoval vakcinaci. Podle dobových pramenů se nechal naočkovat jako první, aby přesvědčil skeptické poddané — více než dvě století před moderními debatami o očkování. V roce 1806 odmítl nabídku Napoleona ke spolupráci. Rozšířil rájeckojestřebskou knihovnu na přibližně 20 000 svazků, včetně alchymistických textů ze 16. století.

Sňatek z lásky a tragický konec

Hugo František Salm se 6. září 1802 oženil s hraběnkou Marií Josefou McCaffryovou z Kenmore — sňatek z lásky, neobvyklý mezi šlechtou tehdejší doby. Zemřel 31. března 1836, jeden den před svými šedesátými narozeninami, na srdeční selhání ve Vídni.

Císařovna Marie Terezie byla jeho kmotrou při křtu. Matka zemřela v roce 1791, kdy mu bylo patnáct let. S manželkou měl tři syny, dva se dožili dospělosti. Hugo František zemřel 31. března 1836 ve Vídni — jeden den před svými šedesátinami. Vdova ho následovala během měsíce.

Potomci od 90. let 20. století neúspěšně usilují o restituci zámku v Rájci nad Svitavou. Ústavní soud zamítl jejich nároky v roce 2021 a Nejvyšší správní soud odmítl obdobné odvolání pravnuka.

Hugo František 250 — výročí a dokumenty k poctě vizionáře

V dubnu 2026 uplynulo 250 let od narození Huga Františka Salma. Kulaté výročí připomněly hned dva dokumentární filmy — „Proti proudu" na České televizi a „Hugo František 250!" z dílny Muzea Blanenska, který je od května 2026 volně dostupný na YouTube.

Česká televize uvedla 7. dubna 2026 na ČT2 dokument „Proti proudu — Hugo František Salm" v režii Pavla Jiráska. V hlavní roli se jako Salm představil herec Jan Kolařík. Štáb natáčel především na Blanensku, v Moravském krasu a v Moravském zemském muzeu v Brně. Snímek vznikl v brněnském studiu ČT a zachycuje Salmův příběh klasickou dokumentární formou s důrazem na autentické lokace.

Ještě před televizní premiérou, 2. dubna 2026, měl v blanenském kině slavnostní uvedení film „Hugo František 250!" — a sál byl zcela vyprodaný. Režisér Martin Horný ze společnosti Filmondo zvolil netradiční formu: film využívá dialog mezi moderátorkou Sarah Haváčovou a AI-vygenerovanou podobou Salma, kterému propůjčil hlas herec Tomáš Hanák. Iniciátorkou projektu byla Pavlína Komínková, ředitelka Muzea Blanenska.

Premiéry se zúčastnili i ~potomci rodu Salmů, včetně Georga Salm-Reifferscheidta. Po projekci následovala živá diskuse o natáčení, historických detailech a použité technologii umělé inteligence. Další promítání proběhlo 21. dubna 2026 v Rájci-Jestřebí a od května 2026 je film volně dostupný na YouTube kanálu Muzea Blanenska.

Obě díla přibližují Salmův příběh odlišným způsobem — „Proti proudu" klasickou dokumentární formou, „Hugo František 250!" experimentálně s využitím moderních technologií. Společně tak ukazují, že příběh moravského šlechtice, který se před více než dvěma staletími nebál jít proti proudu, rezonuje i v současnosti.

Zajímá vás, jak vypadala průmyslová špionáž na přelomu 18. a 19. století? Nebo jak je možné, že jeden moravský šlechtic dokázal vybudovat největší továrnu celého Rakouského císařství?

Často kladené otázky

Kdo byl Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu?

Moravský šlechtic narozený 1. dubna 1776 ve Vídni, který v roce 1801 podnikl průmyslovou špionážní cestu do Anglie, vybudoval v Blansku největší továrnu Rakouského císařství, spoluzaložil Moravské zemské muzeum a propagoval očkování proti neštovicím. Zemřel 31. března 1836 ve Vídni.

Co je film Hugo František 250?

Hugo František 250! je dokumentární film z roku 2026, který vznikl k 250. výročí narození Huga Františka Salma. Režíroval ho Martin Horný ze společnosti Filmondo a film využívá netradiční dialog mezi moderátorkou a AI-vygenerovanou postavou Salma, kterému hlas propůjčil Tomáš Hanák. Od května 2026 je volně dostupný na YouTube kanálu Muzea Blanenska.

Kde lze sledovat dokument Proti proudu — Hugo František Salm?

Dokument „Proti proudu — Hugo František Salm" režiséra Pavla Jiráska měl premiéru 7. dubna 2026 na ČT2. V hlavní roli se představil herec Jan Kolařík. Film je dostupný ke zhlédnutí v archivu České televize na platformě iVysílání.

Proč je Hugo František Salm považován za průmyslového špiona?

V roce 1801 vycestoval Salm do Anglie převlečen za dělníka. Procházel továrny, tajně skicoval plány strojů a technické výkresy pašoval přes celnice omotané kolem těla. Získal osmnáct výkresů z devíti anglických měst, které pak využil k modernizaci blanenských železáren a založení prvního textilního podniku v habsburské monarchii.

Jaký je odkaz blanenských železáren Huga Františka Salma?

Pod Salmovým vedením se blanenské železárny staly největší továrnou Rakouského císařství a předním evropským centrem umělecké litiny. V roce 1833 zde chemik Karl von Reichenbach poprvé izoloval parafín. Rodina Salmů železárny vlastnila do roku 1896, kdy je prodala firmě Breitfeld-Daněk.