Hugo František Salm: šlechtic, špion a průmyslový vizionář

Dokument ČT připomíná zapomenutého moravského vizionáře

Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu (1776–1836) byl moravský šlechtic, který v roce 1801 provedl průmyslovou špionáž v Anglii, vybudoval v Blansku největší továrnu Rakouského císařství a spoluzaložil Moravské zemské muzeum. Česká televize mu 7. dubna 2026 věnovala dokument Proti proudu.

Převlečen za dělníka procházel anglickými továrnami a tajně kreslil plány strojů. Technické výkresy si při návratu omotal kolem rukou i nohou a celníkům tvrdil, že se kvůli mořské nemoci nemůže ani pohnout. Tenhle muž nebyl žádný Agent 007 — byl to moravský hrabě, který chtěl přinést průmyslovou revoluci domů.

Česká televize 7. dubna 2026 uvedla dokument Proti proudu režiséra Pavla Jiráska, v němž Salma ztvárnil herec Jan Kolařík. Slavnostní premiéra filmu Hugo František 250! proběhla přímo na Salmovy 250. narozeniny 1. dubna 2026 v Blansku.

Z vídeňského právníka průmyslovým špionem

Salm studoval právo na Vídeňské univerzitě, ale přitahovala ho chemie a hutnictví. V červenci 1801 odjel s moravským lékárníkem Vincenzem Petkem do Anglie na špionážní misi, při níž navštívil továrny v devíti městech a získal 18 technických výkresů.

Ještě před cestou založil s brněnským obchodníkem Johannem von Herringem a lékárníkem Petkem „Společnost pro zřízení přádelny vlny na anglický způsob" — první takový podnik v habsburské monarchii. Chyběla mu ale klíčová ingredience: anglické know-how.

V Manchesteru, Liverpoolu, Glasgow, Edinburghu, Newcastle, Leedsu, Derby, Leicesteru a Birminghamu sbíral technické výkresy textilních strojů. V Leedsu zaplatil 130 zlatých guinejí za upravené nákresy. Kromě textilních plánů přivezl i patent na výrobu chlorového vápna a plány větrných mlýnů na železo. Klíčovým kontaktem mu v Londýně byl německý litograf Rudolf Ackermann. Jedenáct z původních osmnácti kreseb je dodnes uloženo v knihovně zámku Rájec nad Svitavou.

Británie tehdy přísně zakazovala vývoz průmyslových technologií. Herec Jan Kolařík, který Salma v dokumentu ztvárnil, ho výstižně popsal: „Ten člověk pro mě byl vizionář, dobrodruh a také lump, který pro dobrou věc riskoval."

Blansko: z hutě průmyslovým gigantem střední Evropy

Salm v roce 1806 převzal správu blanenských železáren a během tří desetiletí z nich vybudoval největší továrnu Rakouského císařství a největšího výrobce umělecké litiny ve střední Evropě.

V roce 1810 založil v Doubravici nad Svitavou První císařsko-královskou (c.k.) privilegovanou mechanickou strojírnu. Blanenský komplex zahrnoval kuplovací pec, válcovnu, slévárnu, modelárnu, strojírnu i papírnu. Značka Blansko se stala zárukou kvality v celé Evropě — konkurovat jí mohly pouze železárny v Gliwicích v dnešním Polsku.

Klíčovým tahem bylo přijetí stuttgartského chemika Karla von Reichenbacha v roce 1821. Seznámili se v chemické laboratoři Vídeňské univerzity, kde pracovali na stejném problému karbonizace dřeva. Reichenbach v Blansku strávil dvacet let a stal se ředitelem železáren i panství. Pod jeho vedením se začaly odlévat velké figurální plastiky z jednoho kusu, což vyneslo podnik na světovou úroveň. V roce 1833 zde Reichenbach poprvé izoloval parafín — zcela novou látku z dehtu. O osm let dříve, v roce 1825, spolu s Václavem Maderem objevil kreosot.

Salmové prodali blanenské železárny v roce 1896 pražskému podniku Breitfeld-Daněk, čímž skončila více než 80letá éra průmyslového panování rodu.

Osvícenec, speleolog a propagátor očkování

Salm nebyl jen průmyslník. Spoluzaložil Moravské zemské muzeum, sestoupil do propasti Macocha a jako jeden z prvních na Moravě propagoval očkování proti neštovicím.

V roce 1817 se stal spoluzakladatelem Moravsko-slezského Františkova muzea — dnešního Moravského zemského muzea v Brně — a přispěl částkou 2 000 zlatých. V roce 1808 sestoupil s přáteli do propasti Macocha v Moravském krasu.

Mezi lety 1801 a 1808 třikrát vydal osvětovou brožuru „Co jsou kravské neštovice a k čemu slouží?" a propagoval očkování na svých panstvích. Údajně nechal nejprve naočkovat sám sebe, aby přesvědčil nedůvěřivé poddané. V roce 1806 odmítl nabídku Napoleona vstoupit do jeho služeb. Rozšířil také zámeckou knihovnu v Rájci nad Svitavou na přibližně 20 000 svazků, včetně alchymistické literatury ze 16. století.

Režisér Pavel Jirásek ho v kontextu dokumentu označil za „rakouského šlechtice evropského významu" z „generace, kterou už zajímala humanita".

Sňatek z lásky a tragický konec

Salm se 6. září 1802 oženil s hraběnkou Marií Josephou McCaffry of Kenmore — sňatek z lásky, což bylo mezi šlechtou té doby neobvyklé. Zemřel den před svými 60. narozeninami, manželka ho následovala za necelý měsíc.

Křestní kmotrou mu byla císařovna Marie Terezie. Matka Marie Františka z Auerspergu zemřela v roce 1791, když mu bylo patnáct. Se svou manželkou měl tři syny, dva se dožili dospělosti. Hugo František zemřel 31. března 1836 ve Vídni na srdeční selhání.

Potomci rodu Salmů od 90. let 20. století vedou neúspěšný právní spor o restituci zámku Rájec nad Svitavou. Ústavní soud naposledy v roce 2021 zamítl stížnost Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzové, která zemřela v roce 2022 ve věku 90 let. Pokus jejího synovce Huga Salm-Reifferscheidta rovněž zamítl Nejvyšší správní soud.

Dokument Proti proudu — Hugo František Salm je k dispozici na iVysílání České televize.

Říkali jste si někdy, kde všude v Česku narážíte na stopy průmyslové revoluce 19. století — a kdo za nimi stál?