Cannes 2026: Mungiu získal druhou Zlatou palmu za Fjord

Cristian Mungiu natočil pět celovečerních filmů v rumunštině. Šestý — Fjord — napsal anglicky a norsky, zasadil ho do skandinávského fjordu a získal za něj druhou Zlatou palmu. Stal se teprve desátým režisérem v historii festivalu v Cannes, který cenu dostal dvakrát.

Fjord: rodinné drama na hranici dvou světů

Fjord vypráví příběh rumunského IT technika Mihaie a jeho norské manželky Lisbet, kteří se s pěti dětmi stěhují do norského fjordového městečka. Jako přísní evangeličtí křesťané se dostanou do konfliktu s norskou sociálkou Barnevernet kvůli podezření z fyzických trestů.

Mungiu scénář založil na několika reálných případech, včetně případu ochrany dětí ze Sunnfjordu z roku 2015. Norsko bylo opakovaně odsouzeno Evropským soudem pro lidská práva za selhání při vracení dětí biologickým rodičům — Fjord toto téma otevírá bez jednoduchých odpovědí.

„Toto je poselství o toleranci, inkluzi a empatii. Jsou to nádherné hodnoty, které všichni uznáváme, ale musíme je uvádět do praxe častěji," řekl Mungiu při přebírání ceny. Film získal na Rotten Tomatoes 94 % pozitivních recenzí od 32 kritiků a při premiéře 18. května 2026 si vysloužil desetiminutový potlesk vestoje.

V hlavních rolích hrají Sebastian Stan — rumunsko-americký herec známý z Marvel filmů, který se ve Fjordu poprvé vrací ke svým rumunským kořenům — a norská herečka Renate Reinsve, proslavená filmem Nejhorší člověk na světě (2021), za který získala v Cannes cenu za nejlepší herečku.

Desátý režisér s dvěma Palmami — a NEON se sedmi v řadě

Mungiu první Palmu získal v roce 2007 za film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny — klíčové dílo rumunské nové vlny. Po 19 letech se zařadil po bok Francise Forda Coppoly, Michaela Hanekeho či bratrů Dardenneových.

Fjord je zároveň sedmou Zlatou palmou v řadě pro amerického distributora NEON — série bezprecedentní v historii festivalu. NEON ji zahájil Parazitem (2019), pokračoval přes Titane, Trojúhelník smutku, Anatomii pádu a Anoru až k loňskému snímku Byl to jen úraz (2025). Malá distribuční společnost založená v roce 2017 tak zcela přepisuje pravidla festivalového byznysu.

Zvjagincev získal Velkou cenu a vyzval Putina

Velkou cenu poroty získal exilový ruský režisér Andrej Zvjagincev za film Minotaur — francouzsko-lotyšsko-německý thriller zasazený do ruského maloměsta roku 2022. Je to jeho první celovečerní film za téměř deset let po těžkém průběhu covidu.

Zvjagincev ve svém děkovném proslovu řekl: „Jediný člověk, který může toto krveprolití ukončit, je prezident Ruské federace." Nebyl jediný, kdo ceremoniál proměnil v politickou tribunu. Kanadský režisér Xavier Dolan citoval palestinského básníka Mahmúda Darwíše a scenárista Emmanuel Marre nepřímo označil světové lídry za ty, kdo „bombardují a páchají genocidu".

Předseda poroty Park Chan-wook odlehčil atmosféru komentářem: „Abych byl upřímný, nechtěl jsem Zlatou palmu udělit žádnému filmu, protože je to cena, kterou jsem sám nikdy nezískal. Ale neměl jsem jinou možnost."

Další ceny 79. ročníku Cannes

Cenu za nejlepší režii sdílejí polský režisér Pawel Pawlikowski za Fatherland o poválečném Německu a španělské duo Javier Calvo a Javier Ambrossi za The Black Ball. Camera d'Or za nejlepší debut získala rwandská režisérka Marie-Clémentine Dusabejambo.

Pawlikowski si odvezl z Cannes druhou režijní cenu po Studené válce (2018). Los Javis — jak se španělskému duu přezdívá — uvedli v hlavní soutěži svůj první film, ódu na queer životy ztracené fašismu. Dusabejambo se stala první rwandskou filmařkou soutěžící v Cannes — její snímek Ben'imana zkoumá spravedlnost a smíření pro přeživší genocidy.

IndieWire shrnul, že nejlepší filmy letošního Cannes nutily diváky přehodnotit vztah k realitě. Variety poznamenalo, že festival byl tišší než obvykle s méně americkými tituly, ale arthousové jádro zůstalo silné. Část kritiků však ročník považovala za slabší — sedm soutěžních filmů propadlo na kritické bodovací tabulce Screen ještě před polovinou programu.

Zajímá vás, kde leží hranice mezi ochranou dětí a právem rodičů na vlastní výchovu? Fjord tuto otázku otevírá — a odpověď nemá ani Evropský soud pro lidská práva.