Krize leteckého paliva 2026: co čeká české cestující

Proč Evropě dochází letecké palivo

Evropa od února 2026 čelí nejhorší krizi leteckého paliva v historii. Blokáda Hormuzského průlivu po americko-izraelském útoku na Írán přerušila 75 % dovozu kerosinu do Evropy a cena paliva vzrostla o více než 110 % za pět týdnů.

Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol v polovině dubna 2026 varoval: „Evropě zbývá možná šest týdnů leteckého paliva." Zní to alarmisticky — ale čísla jeho slova podporují. Ze 375 000 barelů kerosinu, které Evropa denně čistě dovážela z oblasti Perského zálivu, teď nepřijde ani barel. Hormuzský průliv, kterým protéká pětina světové ropy, je od 28. února 2026 zablokovaný.

Příčina? Americko-izraelský vojenský útok na íránské jaderné a vojenské cíle. Írán odpověděl blokádou průlivu — a tím fakticky odřízl klíčovou zásobovací tepnu evropského letectví.

Evropa se přitom do téhle závislosti dostala postupně. Po sankcích na ruskou ropu v roce 2022 ztratila významný zdroj rafinovaných produktů a stala se čistým importérem leteckého paliva. Uzavření Hormuzského průlivu tak zasáhlo kontinent, který už neměl kam ustoupit.

Jak rychle ceny paliva vyletěly

Cena leteckého paliva Jet A-1 vzrostla z 99 USD za barel na konci února 2026 na 209 USD za barel začátkem dubna — nárůst o 110 % za méně než pět týdnů. Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) se cena koncem dubna ustálila kolem 150 USD za barel.

Pro srovnání: 150 dolarů za barel je téměř dvojnásobek ceny, za kterou aerolinky ještě v lednu 2026 tankovaly. Palivo přitom tvoří 25–35 % provozních nákladů letecké společnosti. Když se cena zdvojnásobí, nemá kam jít — buď zdraží letenky, nebo ruší lety.

Podle Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL) létá mezi Evropou a Blízkým východem o 59 % méně spojů. Denně 1 150 letů region objíždí delšími trasami — lety Evropa–Asie se prodlužují o 1 až 3 hodiny. To znamená víc spáleného paliva na stejné trase. Bludný kruh.

Které aerolinky jsou nejohroženější

Podle šéfa Ryanairu Michaela O'Learyho hrozí bankrot dvěma až třem evropským aerolinkám do října 2026, pokud cena paliva zůstane na 150 USD za barel. Jmenovitě zmínil Wizz Air a airBaltic jako nejrizikovější dopravce.

O'Leary to řekl na tiskové konferenci 28. dubna 2026: „Pokud cena paliva zůstane na 150 dolarech za barel, dvě nebo tři evropské aerolinky zkrachují v říjnu nebo listopadu." Není to poprvé, co šéf Ryanairu straší konkurenci — ale tentokrát má v ruce čísla.

Ryanair sám zajistil (hedgoval) 80 % svých palivových potřeb za 67 USD za barel až do března 2027. Extra náklady za duben 2026 činily 50 milionů USD — nepříjemné, ale ne existenční. Wizz Air ani airBaltic takový polštář nemají.

Wizz Air, maďarská nízkonákladovka silně závislá na trasách do střední a východní Evropy, skončila v žebříčku nejhůře hodnocených evropských aerolinek roku 2025 na třetím místě. Kombinace špatné reputace a drahého paliva je toxická.

Naopak relativně bezpečně vypadají velcí dopravci s diverzifikovanými hedgingovými strategiemi — Lufthansa Group, Air France-KLM a právě Ryanair.

Co říká Evropská komise — a proč se neshodne s IEA

Evropská komise v dubnu 2026 popřela bezprostřední hrozbu fyzického nedostatku paliva. Podle komisaře jde o ekonomická rozhodnutí aerolinek rušit nerentabilní linky, nikoli o skutečný nedostatek kerosinu v Evropě.

Vznikl tak neobvyklý rozpor: IEA alarmuje o šesti týdnech zásob, zatímco Evropská komise trvá na tom, že rafinérské kapacity v Evropě dostačují. Kdo má pravdu?

Pravděpodobně oba — jen mluví o různých věcech. IEA počítá importované zásoby, které se skutečně ztenčují. Komise poukazuje na to, že Evropa má vlastní rafinérie a alternativní dodavatele. Michael O'Leary sám 28. dubna přiznal: „Riziko nedostatku paliva v Evropě ustupuje. Palivové společnosti nám řekly, že nevidí riziko přerušení do konce června." Nové dodávky proudí z USA, severní Afriky a Norska.

Výsledek pro cestující? Fyzický nedostatek paliva pravděpodobně nenastane. Ale cena zůstane vysoká — a to stačí k tomu, aby aerolinky rušily nerentabilní linky a zdražovaly letenky.

Jaká práva máte při zrušení letu

Nařízení EU 261/2004 garantuje cestujícím kompenzaci 250–600 EUR při zrušení letu, pokud aerolinka neinformovala alespoň 14 dnů předem. Výjimkou jsou mimořádné okolnosti — a právě o to se povede spor.

Kompenzace závisí na vzdálenosti:

Vzdálenost letu	Kompenzace	Příklad trasy z Prahy
Do 1 500 km	250 EUR (cca 6 250 Kč)	Praha–Berlín, Praha–Vídeň
1 500–3 500 km	400 EUR (cca 10 000 Kč)	Praha–Barcelona, Praha–Londýn
Nad 3 500 km	600 EUR (cca 15 000 Kč)	Praha–New York, Praha–Bangkok

Klíčová otázka: je palivová krize „mimořádná okolnost"? Pokud ano, aerolinky kompenzaci platit nemusí. Historicky soudy EU posuzovaly sopečné erupce a stávky řízení letového provozu jako mimořádné okolnosti — ale ekonomická rozhodnutí aerolinek ne. Pokud dopravce zruší let proto, že se mu nevyplatí letět za drahou naftu, nemůže se schovávat za vyšší moc.

Podle českého zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a přímo účinného nařízení EU 261/2004 máte právo na:

1. Přesměrování na náhradní let nebo vrácení ceny letenky.
2. Péči během čekání (jídlo, pití, ubytování při přenocování).
3. Finanční kompenzaci podle tabulky výše — pokud nejde o mimořádnou okolnost.

Co to znamená pro letní dovolenou 2026

České cestující čeká dražší léto. Analytici očekávají palivové příplatky nebo plošné zdražení letenek. Letiště Praha přesto plánuje rekordních 18,9 milionu cestujících — poptávka neklesá, jen se přesouvá k silnějším dopravcům.

Štěpán Křeček, hlavní analytik BH Securities, upozorňuje: aerolinky zvažují omezení letů a přenesení nákladů na cestující přes palivové příplatky nebo vyšší ceny letenek. Jiří Tyleček, vedoucí analytik investiční platformy XTB, dodává: komplikací je nutnost měnit trasy kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru, což prodlužuje lety Evropa–Asie o 1–3 hodiny.

Letiště Václava Havla Praha odbavilo v roce 2025 celkem 17,75 milionu cestujících — meziroční nárůst 8,5 %, výrazně nad evropským průměrem 4,5 % (údaje Mezinárodní rady letišť pro Evropu, ACI Europe). Podíl nízkonákladových dopravců činil 45 %. Pro rok 2026 letiště plánuje 18,9 milionu cestujících a 195 destinací s 85 dopravci.

Praktická doporučení pro české cestující:

• Rezervujte u silných dopravců — Ryanair, Lufthansa, Air France mají hedgované palivo a finanční rezervy. Wizz Air a airBaltic patří mezi rizikovější volby.
• Zvažte cestovní pojištění se storno ochranou — standardní pojistky často nepokrývají zrušení letu aerolinkou.
• Sledujte komunikaci od aerolinky — pokud vás neinformují 14 dnů předem o zrušení, máte nárok na kompenzaci.
• Platba kartou — v případě bankrotu aerolinky můžete požádat o chargeback u vydavatele karty.

Proč je tahle krize jiná než předchozí

Na rozdíl od covidové krize (2020) nebo sopečného prachu (2010) tentokrát letadla mohou létat — jen je to příliš drahé. Nejde o bezpečnostní omezení, ale o ekonomiku. A to mění pravidla hry pro práva cestujících.

Při sopce Eyjafjallajökull v roce 2010 byl vzdušný prostor zavřený — nikdo nemohl letět. Při covidu byly hranice zavřené. V obou případech šlo jednoznačně o mimořádné okolnosti a cestující neměli nárok na kompenzaci.

Teď je situace právně složitější. Palivo existuje — je jen drahé. Aerolinka, která zruší let kvůli ceně paliva, dělá ekonomické rozhodnutí. A ekonomická rozhodnutí dopravce historicky nespadají pod výjimku mimořádných okolností podle nařízení EU 261/2004.

CEO skandinávské aerolinky SAS to shrnul: „Cena kerosinu se za deset dnů zdvojnásobila." To je fakt — ale neznamená to automaticky, že SAS nemusí platit kompenzace za zrušené lety.

Zajímá vás, jak se vlastně určuje cena vaší letenky — a kolik z ní jde na palivo, kolik na letiště a kolik je marže aerolinky?