Ze tří dronů, které 17. května 2026 vstoupily do vzdušného prostoru Spojených arabských emirátů, dva zachytila protivzdušná obrana. Třetí zasáhl elektrický generátor ve vnějším okruhu jaderné elektrárny Baráka — jediné jaderné elektrárny na Arabském poloostrově. Požár se podařilo uhasit, k úniku radiace nedošlo. Ale otázka, kterou útok otevřel, znepokojuje bezpečnostní experty od Abú Dhabí po Dukovany: jak dobře jsou jaderné reaktory chráněny proti levným bezpilotním letounům?
Co se stalo v elektrárně Baráka
Dne 17. května 2026 zasáhl dron elektrický generátor ve vnějším bezpečnostním okruhu jaderné elektrárny Baráka v Abú Dhabí. Jeden reaktor přešel na nouzové dieselové generátory. Hladiny radiace zůstaly normální, k žádným zraněním nedošlo. Šéf MAAE Rafael Grossi označil útok za „nepřijatelný".
Tři drony vstoupily do vzdušného prostoru SAE ze západní hranice. Dva zachytila protivzdušná obrana, třetí způsobil požár elektrického generátoru. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že jeden ze čtyř reaktorů přešel na nouzové dieselové generátory — záložní napájení pro případ výpadku hlavního zdroje.
„Vojenské aktivity ohrožující jadernou bezpečnost jsou nepřijatelné," reagoval šéf MAAE Rafael Grossi, který již čelí druhé krizi kolem dronových útoků na jaderná zařízení — v květnu 2026 řešil poškození meteorologického vybavení Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině dronem.
Elektrárna Baráka, postavená jihokorejskou společností KEPCO (Korea Electric Power Corporation) za přibližně 20 miliard dolarů a spuštěná v roce 2020, je symbolem emirátského civilního jaderného programu. Ministerstvo zahraničních věcí SAE útok označilo za „nebezpečnou eskalaci, nepřijatelný akt agrese a přímou hrozbu pro bezpečnost země." K útoku se nikdo nepřihlásil, ale skupina napojená na Húsíe a Hizballáh vyhrožovala útokem na Baráku již v březnu 2026. Podle izraelských zdrojů měl být útok zamýšlen jako „vzkaz" — že útočníci mohou zasáhnout i samotný reaktor.
Jak se jaderné elektrárny brání proti dronům
Moderní protidronová ochrana jaderných elektráren využívá vrstvený přístup: varovná zóna s radary a radiofrekvenčními (RF) senzory, sledovací zóna s elektrooptickými kamerami a neutralizační zóna s rušičkami nebo kinetickými systémy. Článek 56 Ženevských úmluv navíc zakazuje útoky na jaderné elektrárny.
Americký Úřad pro jadernou regulaci (NRC) vyžaduje od provozovatelů hlášení přítomnosti dronů a trojstupňovou ochranu: varovnou zónu, strážní zónu a neutralizační zónu. Technologie zahrnují RF detekci, radarové navádění, elektrooptické kamery a rušicí systémy.
Mezinárodní právo je jednoznačné. Článek 56 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám zakazuje útoky na jaderné elektrárny, pokud by útok mohl způsobit uvolnění nebezpečných sil a ztráty mezi civilisty — i když je elektrárna vojenským cílem. Porušení může být kvalifikováno jako válečný zločin.
Jenže právo je jedna věc a realita druhá. Ve Francii bylo v roce 2023 zaznamenáno 410 průletů dronů nad citlivými objekty. Francie proto nasadila protidronové radary na všech svých jaderných elektrárnách. V listopadu 2025 neidentifikované drony vstoupily do omezeného vzdušného prostoru nad belgickou jadernou elektrárnou Doel. V prosinci téhož roku irský ministr spravedlnosti označil drony zachycené poblíž letové trasy k britskému jadernému závodu Sellafield za „koordinovanou hrozbu." Evropská komise přijala v únoru 2026 Akční plán proti dronům. Odhad potřeby? Čtyři až pět tisíc protidronových systémů pro celou Evropu.
Dukovany a Temelín: jak je na tom Česko
České jaderné elektrárny chrání bezletová zóna o průměru 4 km a výšce 1,5 km, laserový detekční systém instalovaný v roce 2020 a armádní systémy STARKOM a RBS-70. V květnu 2026 proběhlo u Dukovan cvičení Safeguard zaměřené právě na protidronovou obranu.
Kolem Dukovan i Temelína platí bezletová zóna ve tvaru válce o průměru 4 km a výšce 1,5 km. Od roku 2020 chrání Dukovany laserový detekční systém, který vystřelí přibližně 3 600 paprsků za otáčku dvacetkrát za vteřinu — pokryje tak okolí elektrárny s přesností, která běžnému radaru chybí.
Armáda ČR disponuje systémem STARKOM, který ruší celé rádiové spektrum včetně frekvencí používaných drony a řízenými střelami, a přenosným protiletadlovým systémem RBS-70. Při cvičení u Dukovan armáda demonstrovala obě technologie — včetně úspěšného sestřelení cvičného dronu.
Zabezpečení zajišťuje policie, armáda, bezpečnostní agentura a řada technických systémů. Podstatný detail: cvičení Safeguard u Dukovan v květnu 2026 probíhalo ve stejném týdnu jako útok na Baráku. Dva dronové útoky na jaderné elektrárny během dvou týdnů — Záporožská elektrárna na Ukrajině a Baráka v SAE — ukazují, že ochrana reaktorů proti bezpilotním letounům přestala být teoretickým cvičením.
Válka v zálivu a eskalace útoků na SAE
SAE od února do dubna 2026 zachytily 537 balistických raket, 2 256 dronů a 26 řízených střel z Íránu. Útok na Baráku zapadá do eskalace americko-íránského konfliktu, přestože příměří z dubna 2026 mělo boje zastavit.
Od 28. února do 9. dubna 2026 SAE zachytily a zničily 537 balistických raket, 2 256 dronových útoků a 26 řízených střel vypálených z Íránu. Útoky zabily 13 lidí a zranily 224 dalších. Příměří z 8. dubna 2026 bylo opakovaně porušováno — v květnu Írán obnovil údery na emirátskou infrastrukturu.
Americký prezident Trump tvrdil, že USA „zničily 100 % vojenských kapacit Íránu." Utajované zpravodajské hodnocení z května 2026 ale ukazuje jiný obraz: přibližně 70 % mobilních odpalovacích zařízení a 70 % předválečných raketových zásob Íránu zůstává funkčních. Írán obnovil přístup k 30 z 33 raketových stanovišť u Hormuzského průlivu.
Kritici reaktoru APR-1400 použitého v Baráce navíc upozorňují, že postrádá záchytnou nádobu na roztavené palivo (core catcher) a druhý ochranný plášť proti šíření radiace — bezpečnostní prvky, které mají srovnatelné evropské reaktory. Provozovatel ENEC tvrdí, že design obsahuje funkčně ekvivalentní řešení a splňuje všechny moderní bezpečnostní parametry.
Říkali jste si někdy, co by se stalo, kdyby dron zasáhl samotný reaktor — ne jen vnější generátor? A jak vlastně funguje ta vrstvená obrana, o které bezpečnostní experti mluví?
Často kladené otázky
Může dron způsobit jadernou havárii?
Moderní jaderné reaktory mají několik vrstev ochrany — kontejnment (masivní železobetonový ochranný plášť), bezpečnostní systémy a nouzové generátory. Zásah vnějšího generátoru, jako v případě elektrárny Baráka, nezpůsobí únik radiace. Přímý zásah reaktorové budovy by musel prorazit strukturu silnou několik metrů, což je pro běžný komerční nebo vojenský dron prakticky nemožné.
Jak jsou chráněny české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín proti dronům?
České jaderné elektrárny chrání bezletová zóna o průměru 4 km a výšce 1,5 km, laserový detekční systém schopný 3 600 paprsků za otáčku a armádní systémy STARKOM (rušení rádiového spektra) a RBS-70 (přenosný protiletadlový raketový systém). Zabezpečení zajišťuje policie, armáda a bezpečnostní agentura.
Je útok na jadernou elektrárnu válečný zločin?
Podle článku 56 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám jsou útoky na jaderné elektrárny zakázány, pokud by mohly způsobit uvolnění nebezpečných sil a ztráty mezi civilisty. Toto pravidlo platí i v případě, kdy je elektrárna považována za vojenský cíl. Porušení může být kvalifikováno jako válečný zločin.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.