Česko se v roce 2025 vyšplhalo na 10. místo žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic — nejlepší výsledek v historii. O rok později vláda předložila zákon, který chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Mezinárodní organizace mluví o „legislativním přepadení" veřejnoprávního vysílání. Jak je možné, že země stoupající v žebříčcích svobody médií zároveň přijímá zákon, který tuto svobodu podle kritiků ohrožuje?
Tento článek je rozcestníkem: nabízí přehled právního rámce, žebříčků, vlastnické struktury i aktuální legislativní krize. Ke každému tématu existují podrobnější satelitní články — tady získáte mapu celého terénu.
Co je svoboda tisku a jak se měří
Svoboda tisku znamená právo médií informovat veřejnost bez cenzury, politického nátlaku nebo ekonomického vydírání. V Česku ji zaručuje článek 17 Listiny základních práv a svobod. Mezinárodně ji nejkomplexněji měří žebříček Reportérů bez hranic (RSF), který hodnotí 180 zemí v pěti kategoriích.
Žebříček RSF World Press Freedom Index hodnotí pět oblastí rovnoměrně: politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost novinářů. Každá země dostane skóre 0–100, přičemž 100 znamená nejvyšší svobodu tisku. Metodologie je stabilní od revize v roce 2022, což umožňuje smysluplné meziroční srovnání.
V českém právu je svoboda tisku zakotvena na ústavní úrovni. Článek 17 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo na informace a zakazuje cenzuru. Na zákonné úrovni ji rozvíjí tiskový zákon, zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlasu. Od srpna 2025 k nim přibyl evropský rozměr — nařízení European Media Freedom Act (EMFA), které členským státům ukládá zajistit adekvátní, udržitelné a předvídatelné financování veřejnoprávních médií.
Právní zakotvení je jedna věc, praxe druhá. Svobodu tisku neohrožuje jen přímá cenzura — mnohem častěji jde o ekonomický tlak, koncentraci vlastnictví nebo politické ovládnutí regulačních orgánů. Právě proto RSF hodnotí pět různých kategorií, ne jen jednu.
Česko v žebříčku RSF: cesta od 40. na 10. místo
Česko se v žebříčku RSF za posledních pět let posunulo z 40. na 10. místo ze 180 zemí. Největší skok nastal mezi roky 2021 a 2022 (+20 pozic), přičemž v roce 2025 dosáhlo historicky nejlepšího umístění. K posunu přispělo zvýšení koncesionářských poplatků a změna politického klimatu po volbách v roce 2021.
| Rok | Pozice (ze 180) | Meziroční změna |
|---|---|---|
| 2021 | 40. | — |
| 2022 | 20. | +20 |
| 2023 | 14. | +6 |
| 2024 | 17. | −3 |
| 2025 | 10. | +7 |
Trajektorie není lineární — v roce 2024 Česko mírně kleslo o 3 příčky, aby se o rok později odrazilo na historické maximum. RSF vyzdvihl zejména zvýšení koncesionářských poplatků od května 2025 jako signál posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Roli sehrál i prodej vydavatelství MAFRA (MF DNES, Lidové noviny) a dalších firem z rukou Agrofertu miliardáři Karlu Pražákovi ze skupiny Kaprain v transakci přesahující 10 miliard Kč — důsledek zpřísnění zákona zakazujícího vlastnictví médií vrcholnými politiky.
Globální kontext je přitom ponurý. Podle RSF je svoboda médií ve světě v roce 2025 nejnižší za posledních 25 let — více než polovina světové populace žije v „červených zónách" s vážným ohrožením svobody tisku. Česko na 10. místě je světlou výjimkou. Otázka zní, jak dlouho.
Kdo vlastní česká média a proč na tom záleží
Riziko ohrožení tržní mediální plurality v Česku dosahuje 78 % — nejvyšší ze všech sledovaných oblastí podle Media Pluralism Monitor. Český mediální trh je silně koncentrovaný: několik velkých skupin ovládá většinu tištěných i digitálních médií.
Vlastnická struktura českých médií prošla od roku 2013 zásadní proměnou, kdy oligarchové začali skupovat vydavatelské domy. Andrej Babiš koupil MAFRA přes holding Agrofert, Daniel Křetínský vstoupil do mediálního byznysu přes Czech Media Invest. Zpřísnění zákona o střetu zájmů vedlo k tomu, že Agrofert v roce 2023 prodal MAFRA skupině Kaprain Karla Pražáka, který vyrostl jako krizový manažer po boku Petra Kellnera v PPF.
Proč je koncentrace vlastnictví problém? Když jeden majitel ovládá více titulů, klesá pluralita názorů. Čtenář si může myslet, že čte dva nezávislé zdroje, zatímco oba řídí stejný vlastník se stejnými obchodními a politickými zájmy. Media Pluralism Monitor vyčíslil toto riziko pro Česko na 78 % — číslo, které řadí zemi mezi nejohroženější v Evropě z hlediska tržní plurality.
České mediální asociace a veřejnoprávní média v srpnu 2025 přijaly desetibodový samoregulační rámec v souladu s EMFA. Je to krok správným směrem, ale samoregulace bez silného zákonného rámce zůstává dobrovolným závazkem — a ty mají tendenci erodovat pod ekonomickým tlakem.
Veřejnoprávní média: boj o nezávislé financování
Ministr kultury Oto Klempíř v dubnu 2026 předložil návrh zákona, který od ledna 2027 ruší koncesionářské poplatky a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Podle odborů to znamená pokles příjmů o 1,4 miliardy Kč ročně — přibližně 30 %. Odbory ČT i ČRo vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost.
Koncesionářské poplatky byly od května 2025 zvýšeny na 150 Kč měsíčně za televizi a 55 Kč za rozhlas. Okruh poplatníků se rozšířil i na zařízení připojená k internetu — tedy i na chytré telefony a tablety. Toto zvýšení RSF ocenil jako posílení nezávislosti médií. O necelý rok později chce nová vládní koalice poplatky úplně zrušit.
Klempířův návrh vyvolal bouři. Odbory České televize i Českého rozhlasu vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Poslanec Patrik Nacher navíc navrhl osvobodit od poplatků osoby starší 75 let, což by samo o sobě snížilo příjmy ČT o přibližně 400 milionů Kč. Klempíř na protesty reagoval slovy: „Perfektní zákony předkládá jenom bůh. Protesty i stávková pohotovost jsou legitimní, ale zákon nestáhneme."
Jádro sporu je principiální: koncesionářské poplatky platí občané přímo, bez prostředníka. Státní rozpočet znamená, že o penězích pro ČT a ČRo rozhodují každoročně poslanci. Kritici varují, že to dává politikům přímou páku na obsah vysílání — kdo drží peníze, má moc. Zastánci reformy naopak tvrdí, že jde o modernější a transparentnější model. Otázka zní: může být médium nezávislé, když o jeho rozpočtu každý rok hlasuje parlament?
Co požaduje evropský zákon o svobodě médií
European Media Freedom Act (EMFA) vstoupil v plnou účinnost v srpnu 2025 a jeho článek 5 vyžaduje, aby členské státy zajistily adekvátní, udržitelné a předvídatelné financování veřejnoprávních médií. Mezinárodní organizace RSF, EFJ, IPI a ECPMF společně vyzvaly Evropskou komisi k zásahu proti českému návrhu, který považují za rozporný s EMFA.
EMFA je první celoevropské nařízení specificky zaměřené na ochranu svobody médií. Pro Česko je klíčový článek 5, který stanoví trojí požadavek na financování veřejnoprávních médií: musí být adekvátní (dostatečné pro plnění veřejnoprávního poslání), udržitelné (dlouhodobě stabilní) a předvídatelné (média musí vědět, s čím mohou počítat). Převod na státní rozpočet schvalovaný každoročně parlamentem podle kritiků nesplňuje podmínku předvídatelnosti.
Reportéři bez hranic (RSF) odsoudili Klempířův plán jako „legislativní přepadení" veřejnoprávního vysílání. Evropská federace novinářů (EFJ) spolu s Mezinárodním tiskovým institutem (IPI) a Evropským centrem pro svobodu tisku a médií (ECPMF) společně vyzvaly Evropskou komisi, aby proti českému návrhu zasáhla. IPI po advokační misi do Prahy varoval před hrozícími hrozbami pro svobodu médií v Česku.
Česko je jedním z prvních testů vymahatelnosti EMFA. Pokud Evropská komise nezasáhne, vytvoří se precedent — signál pro ostatní členské státy, že nařízení nemá zuby. Pokud zasáhne, půjde o první případ, kdy EU přímo vstoupí do způsobu financování národních veřejnoprávních médií. Tak či tak, výsledek ovlivní mediální politiku v celé Evropě.
Co to znamená pro vás
Stav svobody tisku přímo ovlivňuje kvalitu informací, které dostáváte — od zpráv v televizi přes rozhlasové pořady po online média. Pokud se financování ČT a ČRo stane politicky závislým, může se změnit i obsah vysílání, na které jste zvyklí.
Jako divák a posluchač se vás mediální zákon 2026 dotýká několika způsoby. Pokud zákon projde, přestanete od ledna 2027 platit koncesionářské poplatky — ušetříte 150 Kč měsíčně za televizi a 55 Kč za rozhlas. Na druhou stranu ČT a ČRo přijdou o 1,4 miliardy Kč, což podle odborů znamená omezení programové nabídky a propouštění.
Důležitější než jednorázová úspora je systémová otázka: jak zajistit, aby veřejnoprávní média informovala nezávisle a kvalitně. Nezávislost médií není abstraktní pojem — je to záruka, že zprávy, které sledujete, odrážejí realitu, ne přání toho, kdo drží rozpočet. RSF žebříček, vlastnická struktura médií i způsob financování ČT a ČRo — to všechno jsou střípky téhož obrazu.
Říkali jste si někdy, jak vlastně poznáte, jestli jsou zprávy, které čtete nebo sledujete, nezávislé? A podle čeho by se měla měřit kvalita veřejnoprávních médií?
Často kladené otázky
Co je žebříček svobody tisku RSF a jak funguje?
Žebříček World Press Freedom Index vydává organizace Reportéři bez hranic (RSF) každý rok. Hodnotí 180 zemí v pěti kategoriích — politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost novinářů. Každá země dostane skóre 0–100. Česko se v roce 2025 umístilo na 10. místě, což je jeho historicky nejlepší výsledek.
Kolik platí Češi na koncesionářských poplatcích?
Od května 2025 činí koncesionářský poplatek za televizi 150 Kč měsíčně a za rozhlas 55 Kč měsíčně. Poplatky se nově vztahují i na zařízení připojená k internetu. Celkem je platí přes 3,5 milionu domácností v Česku. Návrh mediálního zákona z dubna 2026 počítá s jejich úplným zrušením od ledna 2027.
Co je EMFA a jak se týká Česka?
European Media Freedom Act je evropské nařízení, které vstoupilo v plnou účinnost v srpnu 2025. Článek 5 EMFA vyžaduje, aby členské státy zajistily adekvátní, udržitelné a předvídatelné financování veřejnoprávních médií. Český návrh na převod financování ČT a ČRo na státní rozpočet je jedním z prvních testů, zda je EMFA vymahatelná.
Proč je koncentrace vlastnictví médií v Česku problém?
Riziko ohrožení tržní mediální plurality v Česku dosahuje 78 % podle Media Pluralism Monitor — nejvyšší ze sledovaných oblastí. Když několik velkých skupin ovládá většinu médií, klesá pestrost názorů a roste riziko, že obchodní nebo politické zájmy vlastníků ovlivňují obsah zpravodajství.
Co se stane, když mediální zákon 2026 projde?
Od ledna 2027 by se zrušily koncesionářské poplatky a Česká televize i Český rozhlas by byly financovány ze státního rozpočtu. Podle odborů to znamená pokles příjmů o 1,4 miliardy Kč ročně — přibližně 30 %. Odbory obou institucí vyhlásily stávkovou pohotovost a varují před hromadným propouštěním a omezením programů.
Jak si Česko stojí ve svobodě tisku ve srovnání se sousedy?
S 10. místem v žebříčku RSF v roce 2025 si Česko stojí lépe než většina středoevropských zemí. Pro srovnání — Slovensko, Polsko i Maďarsko se v žebříčku umísťují výrazně níže. Otázkou je, zda si Česko tuto pozici udrží po přijetí mediálního zákona 2026, který mezinárodní organizace kritizují.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.