Proč je svoboda tisku v Česku aktuální téma
Česko se v žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic (RSF) za rok 2026 umístilo na 11. místě ze 180 zemí — ale vláda Andreje Babiše navrhuje zrušit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Mezinárodní organizace varují před maďarským scénářem.
Když se řekne „svoboda tisku", většina Čechů si představí něco samozřejmého — novináři píšou, co chtějí, a nikdo jim do toho nemluví. Realita je složitější. Česko patří mezi nejsvobodnější země světa, co se médií týče. Zároveň ale čelí tlakům, které by tuto pozici mohly rychle změnit. A právě teď, v květnu 2026, se rozhoduje o tom, jak budou fungovat veřejnoprávní média v příštích letech.
Co zaručuje článek 17 Listiny základních práv a svobod
Svoboda tisku v Česku vychází z článku 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Zaručuje svobodu projevu, právo vyhledávat a šířit informace a výslovně zakazuje cenzuru. Omezení jsou přípustná pouze zákonem a jen pokud jde o opatření nezbytná v demokratické společnosti.
Článek 17 má pět odstavců a pokrývá tři klíčové oblasti. Za prvé — každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem nebo jiným způsobem. Za druhé — právo na informace: každý může svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Za třetí — cenzura se nepřipouští.
Zní to jednoduše, ale v praxi existují zákonná omezení. Svoboda projevu končí tam, kde začíná ochrana práv druhých — například zákaz podněcování k nenávisti, ochrana osobnosti nebo státní tajemství. Tiskový zákon č. 46/2000 Sb. upravuje základní pravidla vydávání periodického tisku v ČR. Zajímavý detail: od roku 2013 nebyl novelizován, přestože mediální krajina se za tu dobu zásadně proměnila.
Jak si Česko stojí ve světovém srovnání
Česko se v žebříčku RSF 2026 umístilo na 11. místě ze 180 zemí — o jednu příčku níže než v roce 2025, kdy bylo desáté. V rámci Visegrádské čtyřky si drží výrazný náskok: Polsko je 22., Slovensko 23. a Maďarsko 74.
Vývoj české pozice v žebříčku RSF ukazuje dramatický oblouk. Ještě v roce 2020 bylo Česko na 40. místě. V roce 2022 poskočilo o 20 příček nahoru — zčásti díky změně metodologie RSF, zčásti díky reálnému zlepšení mediálního prostředí. Od té doby se drží stabilně v první dvacítce.
| Rok | Umístění | Změna |
|---|---|---|
| 2020 | 40. | — |
| 2021 | 40. | 0 |
| 2022 | 20. | +20 |
| 2023 | 14. | +6 |
| 2024 | 17. | −3 |
| 2025 | 10. | +7 |
| 2026 | 11. | −1 |
Metodologická poznámka: RSF v roce 2022 změnila způsob hodnocení — nyní používá 5 indikátorů (politický, právní, ekonomický, sociokulturní a bezpečnostní) na škále 0–100. Přímé srovnání s roky před 2022 proto není zcela přesné.
Srovnání v rámci Visegrádské čtyřky ukazuje, jak rozdílné cesty jednotlivé země zvolily:
| Země | Umístění (2026) | Změna |
|---|---|---|
| Česko | 11. | −1 |
| Polsko | 22. | +9 |
| Slovensko | 23. | +16 |
| Maďarsko | 74. | −5 |
Rozdíl mezi Českem a Maďarskem — více než 60 příček — ilustruje, jak zásadně se může mediální prostředí v podobných zemích lišit. A právě maďarský model je tím, před čímž mezinárodní organizace v souvislosti s Českem varují.
Kde má svoboda tisku v Česku reálné hranice
Svoboda tisku v Česku naráží na tři hlavní omezení: koncentraci mediálního vlastnictví spojeného s politikou, ekonomické tlaky včetně nejvyšší sazby DPH na tisk v celé EU a bezpečnostní hrozby vůči novinářům v podobě online šikany a soudních žalob.
Koncentrace vlastnictví. Agrofert Andreje Babiše v únoru 2024 definitivně prodal mediální dům Mafra investiční skupině Kaprain. Tím se snížila přímá vazba mezi premiérem a velkým vydavatelstvím. Přesto Pavol Szalai, ředitel RSF pro EU a Balkán, upozorňuje: „Koncentrace médií a možné zásahy majitelů do redakční nezávislosti zůstávají problematické. Česká svoboda tisku není imunní vůči politickým tlakům a fyzickým hrozbám."
Ekonomické tlaky. Česko má nejvyšší sazbu DPH na tisk v celé Evropské unii — 12 %. Jako jediná země EU překračuje hranici 10 %. Pro srovnání: většina evropských zemí uplatňuje na tisk sníženou nebo nulovou sazbu, protože média považuje za veřejný statek. Vyšší daň zdražuje noviny a časopisy pro čtenáře a zhoršuje ekonomickou situaci vydavatelů.
Bezpečnostní hrozby. Online nenávistné útoky vůči novinářům nejsou v Česku výjimkou. Novinářky jako Zdislava Pokorná z Deníku N nebo Apolena Rychlíková čelí systematické šikaně na sociálních sítích. RSF tento jev zahrnuje do hodnocení jako negativní indikátor bezpečnostního prostředí.
Reforma financování veřejnoprávních médií — co se mění
Vláda Andreje Babiše navrhuje od 1. ledna 2027 zrušit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a převést jejich financování na státní rozpočet. Mezinárodní tisková organizace IPI, Evropská federace novinářů i zaměstnanci ČT a ČRo návrh kritizují jako ohrožení nezávislosti.
Předchozí Fialova vláda šla opačným směrem — v roce 2024 koncesionářské poplatky zvýšila, aby posílila finanční nezávislost veřejnoprávních médií. RSF tento krok ocenil a přispěl k posunu Česka na 10. místo žebříčku v roce 2025. Nová vláda ale navrhuje model zcela obrátit.
Vládní strana argumentuje, že financování z rozpočtu zajistí stabilnější příjmy pro ČT a ČRo. Kritici — včetně Mezinárodního tiskového institutu (IPI), Evropské federace novinářů (EFJ) a zaměstnanců obou institucí — namítají, že to zvýší politickou kontrolu. Kdo rozhoduje o penězích, může rozhodovat i o obsahu.
IPI v dubnu 2026 uspořádal advokační misi v Praze a vyzval Evropskou komisi k posouzení slučitelnosti českého návrhu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Česko by se tak mohlo stát prvním testem nového evropského pravidla na ochranu mediální nezávislosti.
Mezinárodní federace novinářů (IFJ) na svém stém výročním kongresu přijala speciální rezoluci na ochranu českých veřejnoprávních médií — což ukazuje, jak vážně mezinárodní komunita situaci vnímá.
Globální kontext situaci podtrhuje: podle RSF indexu 2026 je svoboda médií ve světě nejnižší za 25 let existence žebříčku. Poprvé více než polovina ze 180 sledovaných zemí spadá do kategorie „obtížná" nebo „velmi vážná". Ve více než 100 zemích se situace meziročně zhoršila.
Co to znamená pro vás
Svoboda tisku není abstraktní pojem — přímo ovlivňuje, jaké informace se k vám dostanou, kdo je kontroluje a zda můžete důvěřovat zprávám, které sledujete. Reforma financování ČT a ČRo rozhodne o míře nezávislosti médií, na která se spoléhá většina českých domácností.
Česká televize a Český rozhlas patří k nejsledovanějším a nejposlouchanějším médiím v zemi. Způsob jejich financování přímo ovlivňuje, nakolik mohou být nezávislé na aktuální vládě. Koncesionářský poplatek — i když ho mnozí vnímali jako přežitek — zajišťoval, že o penězích pro ČT a ČRo nerozhodovali politici v rámci každoročního schvalování rozpočtu.
Sledovat vývoj této legislativy má smysl bez ohledu na politické preference. Nezávislá veřejnoprávní média fungují jako pojistka — ať je u moci kdokoli. Podrobnosti o návrhu zákona a jeho projednávání najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.
Říkali jste si někdy, jak vlastně funguje financování České televize — a proč je důležité, odkud peníze přicházejí?
Často kladené otázky
Co je svoboda tisku a jak ji zaručuje český zákon?
Svoboda tisku v Česku vychází z článku 17 Listiny základních práv a svobod. Zaručuje svobodu projevu, právo na informace a zakazuje cenzuru. Omezit ji lze pouze zákonem, a to jen v případech nezbytných v demokratické společnosti — například ochrana osobnosti nebo zákaz podněcování k nenávisti.
Jak si Česko stojí v žebříčku svobody tisku RSF?
V žebříčku Reportérů bez hranic (RSF) za rok 2026 se Česko umístilo na 11. místě ze 180 zemí. V rámci Visegrádské čtyřky má výrazně nejlepší pozici — Polsko je 22., Slovensko 23. a Maďarsko 74. Od roku 2020 se Česko posunulo z 40. na 11. místo.
Proč je reforma financování ČT a ČRo kontroverzní?
Vláda navrhuje zrušit koncesionářské poplatky a financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu od roku 2027. Kritici varují, že tím vzroste politická kontrola — kdo rozhoduje o rozpočtu, může ovlivňovat i obsah. Mezinárodní organizace IPI a EFJ přirovnávají návrh k maďarskému modelu.
Co je Evropský akt o svobodě médií (EMFA)?
EMFA je nařízení EU, které stanovuje pravidla na ochranu mediální nezávislosti v členských státech. Mezinárodní organizace vyzvaly Evropskou komisi, aby posoudila slučitelnost českého návrhu zákona o financování veřejnoprávních médií s tímto nařízením. Česko by se tak mohlo stát prvním testem EMFA v praxi.
Jaká je DPH na tisk v Česku ve srovnání s EU?
Česko má nejvyšší sazbu DPH na tisk v celé Evropské unii — 12 %. Jako jediná země překračuje hranici 10 %. Většina evropských zemí uplatňuje na tisk sníženou nebo nulovou sazbu, protože média považuje za veřejný statek nezbytný pro fungování demokracie.
Hrozí Česku zhoršení svobody tisku?
Přímé ohrožení představuje návrh na změnu financování ČT a ČRo. Dalšími riziky jsou koncentrace mediálního vlastnictví, online šikana novinářů a zastaralý tiskový zákon z roku 2000. RSF upozorňuje, že česká svoboda tisku není imunní vůči politickým tlakům — a globální trend je negativní: svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.