Mediální zákon 2026: proč odbory ČT bijí na poplach

Ministerstvo kultury tvrdí, že se s odbory částečně shodlo. Odbory to tentýž večer dementovaly. Dne 5. května 2026 se ministr kultury Oto Klempíř sešel se zástupci odborů České televize a Českého rozhlasu — a výsledkem je zatím jen eskalace sporu o budoucnost veřejnoprávních médií v Česku.

Jádrem konfliktu je návrh mediálního zákona, který ruší koncesionářské poplatky a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Se snížením o 1,4 miliardy korun ročně. Odbory vyhlásily neomezenou stávkovou pohotovost, patnáct mezinárodních organizací varuje před porušením evropského nařízení EMFA a studenti vyšli do ulic.

Jak fungují koncesionářské poplatky v Česku

Koncesionářské poplatky v Česku fungují od roku 1923 (rozhlas) a 1953 (televize). Každá domácnost s přijímačem platí měsíčně 150 Kč za televizi a 55 Kč za rozhlas — celkem 205 Kč. Tyto peníze jdou přímo ČT a ČRo bez každoročního schvalování parlamentem, což je klíčová záruka nezávislosti.

Výše TV poplatku se od roku 2008 do května 2025 neměnila — za tu dobu ceny v Česku vzrostly o 63 %. České poplatky jsou čtvrté nejnižší v celé Evropské unii. I po květnovém zvýšení v roce 2025 jde o částku, která pokrývá rozpočet ČT z 90 % (6,7 z celkových 7,4 mld. Kč v roce 2026) a rozpočet ČRo z 86 % (přes 2 mld. z 2,36 mld. Kč).

Zásadní rozdíl oproti rozpočtovému financování: poplatky jsou účelově vázané přímo na média a nezávisejí na ročním hlasování parlamentu. Rozpočtové financování podléhá každoročnímu schvalování, což vytváří prostor pro politický tlak — vláda může médiu pohrozit krácením rozpočtu, pokud se jí nelíbí jeho zpravodajství.

Co mění návrh mediálního zákona

Ministr kultury Oto Klempíř představil 14. dubna 2026 návrh zákona o médiích veřejné služby, který ruší koncesionářské poplatky a od 1. ledna 2027 převádí financování na státní rozpočet — se snížením celkového objemu o přibližně 1,4 miliardy korun ročně.

Konkrétní čísla: ČT má ze státního rozpočtu dostávat 5,74 mld. Kč místo současných 6,7 mld. z poplatků — tedy o miliardu méně. ČRo má dostávat 2,07 mld. Kč místo 2,4 mld. — o 400 milionů méně. Celkové snížení činí přibližně 15 % oproti letošním příjmům z poplatků.

Návrh počítá s maximální meziroční valorizací příspěvku o 5 %, což podle kritiků nezaručuje udržitelné financování při vyšší inflaci. Generální ředitel ČT Jan Chudárek varoval, že televize bude muset omezit tvorbu a propouštět.

Klempíř argumentuje průzkumem agentury Kantar, podle kterého si 60 % respondentů přeje zrušení poplatků. Poukazuje i na to, že poplatky platí hlavně lidé nad 61 let a systém je neudržitelný. Česko by nebylo první — koncesionářské poplatky v posledních letech zrušilo Slovensko, Francie, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Belgie a Island.

Proč odbory a mezinárodní organizace protestují

Odbory ČT a ČRo společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily 22. dubna 2026 časově neomezenou stávkovou pohotovost. Patnáct mezinárodních mediálních organizací včetně IPI (International Press Institute), RSF (Reportéři bez hranic) a EBU (Evropská vysílací unie) varovalo, že návrh ohrožuje nezávislost médií a může porušovat článek 5 evropského nařízení EMFA.

Místopředsedkyně odborů ČT Praha Zuzana Bančanská po schůzce s ministerstvem 5. května 2026 reagovala: „Dovolujeme si jako účastníci schůzky toto vyjádření dementovat. Upozornili jsme na mnoho nesrovnalostí předloženého vládního návrhu zákona." Odbory obvinily mluvčí ministerstva Barboru Šťastnou, že porušila dohodu o komunikaci — zahrnula do tiskové zprávy formulace o shodě, které odbory přímo na místě odmítly.

Předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen dodal: „Nadále trváme na zachování současného financování rozhlasu a televize, které nám zajišťuje nezávislost a svobodu." Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral byl ještě ostřejší: „Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k oslabení a politickému ovládnutí veřejnoprávních médií."

Mezinárodní organizace zasazují spor do kontextu evropské legislativy. Nařízení EMFA (European Media Freedom Act), účinné od srpna 2025, v článku 5 vyžaduje „přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje" pro veřejnoprávní média a „transparentní a objektivní kritéria stanovená předem". Organizace vyzvaly Evropskou komisi, aby monitorovala změny v Česku a posoudila soulad nového zákona s EMFA.

Sněmovní mediální výbor 28. dubna 2026 hlasy opozice vyzval ministra Klempíře ke stažení návrhu z meziresortního připomínkového řízení. Ministr reagoval: „Protesty i stávková pohotovost jsou legitimní, ale zákon nestáhneme."

Mediální analytik Filip Rožánek, šéfredaktor serveru Digizone, komentoval: „Vláda si s ČT a ČRo vyřizuje účty, Klempířova argumentace je slabá." Návrh označil za „amatérismus a chaos" bez odborného zázemí.

Krize správy ČT: vymáhání škody od radních

Souběžně s bojem o mediální zákon řeší ČT vymáhání škody téměř 4 milionů korun od 10 bývalých i současných radních za nezákonné odvolání dozorčí komise v listopadu 2020. Nejvyšší soud potvrdil, že odpovědná je ČT — obě kauzy ilustrují krizi správy veřejnoprávních médií.

Mezi dotčenými radními jsou Pavel Matocha, Luboš Veselý, Jiří Šléger a Roman Bradáč, kteří znovu kandidují do Rady ČT, a Vladimír Karmazín, který již byl znovu zvolen. Dále Hana Lipovská, Daniel Váňa, Jiří Kratochvíl, Jaroslav Maxmilián Kašparů a Pavel Kysilka. Matocha považuje vymáhání škody za absurdní — argumentuje, že radní jednali na základě právního stanoviska renomované advokátní kanceláře a dozorčí komise je poradní orgán, který může rada odvolat při ztrátě důvěry.

Nejvyšší soud ale potvrdil, že rozhodnutí Rady ČT není výkonem státní moci — odpovědná za škodu je proto ČT, která ji musí vymáhat od jednotlivých radních. Fakt, že někteří z nich znovu kandidují do Rady ČT, dodává celé kauze pikantní příchuť.

Co to znamená pro české diváky a posluchače

Pokud zákon projde, koncesionářské poplatky 205 Kč měsíčně od roku 2027 zmizí. ČT ale přijde o miliardu korun ročně a ČRo o 400 milionů — to znamená méně původní tvorby, možné propouštění a závislost na vůli vlády při každoročním schvalování rozpočtu.

Premiér Babiš a jeho koaliční partneři před znovuzvolením slíbili sloučit ČT a ČRo a nahradit poplatky financováním ze státního rozpočtu. Klempíř od sloučení ustoupil, ale přechod na rozpočtové financování prosazuje. Pro diváky a posluchače jde o zásadní otázku: budou veřejnoprávní média dál vysílat nezávisle na tom, kdo zrovna sedí ve vládě?

Říkali jste si někdy, proč vlastně platíte koncesionářské poplatky zvlášť a ne v rámci daní? A změnilo by se něco na tom, co ČT a ČRo vysílají, kdyby o jejich penězích rozhodoval parlament?