Je třeba zabít Sekala: rekordních 10 Lvů a odkaz Bartošky

Film, který vyhrál všechno — a přesto rozděluje

Je třeba zabít Sekala (1998) získal rekordních 10 Českých lvů a byl českým kandidátem na Oscara. ČT1 ho reprízovala 5. května 2026 — téměř přesně rok po smrti Jiřího Bartošky, představitele faráře Flóry a prezidenta karlovarského festivalu.

Když se v roce 1999 vyhlašovaly České lvy, snímek režiséra Vladimíra Michálka posbíral deset sošek. Rekord, který vydržel patnáct let — až do filmu Hořící keř v roce 2014. Přesto část kritiků dodnes tvrdí, že jde o nejpřeceňovanější český film všech dob.

Recenzent serveru Kinobox označil film za „nejpřeceňovanější český film všech dob" a kritizoval touhu tvůrců vytvořit „něco ultra-vážného, co už vypadá jako oscarové umění". Na ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze) přitom drží hodnocení 79 % a na IMDb 7,3 z 10. Je třeba zabít Sekala zkrátka nenechává nikoho chladným — a právě to z něj dělá kulturní fenomén.

Scénárista, jehož osud zrcadlí příběh filmu

Scénář napsal Jiří Křižan, syn popraveného mlynáře, vyhozený ze školy za satirickou báseň na smrt Zápotockého. Po revoluci se stal spoluzakladatelem Občanského fóra a poradcem Václava Havla — a text o protektorátní Hané dokončil za pouhé tři týdny.

Křižanův životní příběh jako by vypadl z jeho vlastního scénáře. Narodil se v roce 1941, po vyloučení ze školy pracoval v ostravských dolech. Teprve po roce 1989 se plně prosadil jako dramatik a scénárista. Film zasazený do léta 1943, do fiktivní hanácké vesnice Lakotice, nese stopy Křižanovy osobní zkušenosti s totalitním režimem — věděl, o čem píše. Zemřel v roce 2010.

Česko-polská sestava, která vznikla náhodou

Roli faráře Flóry měl původně hrát rakouský herec Klaus Maria Brandauer, ale producent nezajistil finance na jeho honorář. Místo něj dostal šanci Jiří Bartoška — a vytvořil jednu z nejpamátnějších postav české filmové historie.

Hlavní roli partyzána Jury Barana ztvárnil polský herec Olaf Lubaszenko, syn herců Edwarda Linde-Lubaszenka a Asji Łamtiuginy. Před Sekalem hrál v Kieślowského Krátkém filmu o lásce (1988) i ve Schindlerově seznamu (1993). Za Barana získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon na karlovarském festivalu v roce 1998 a následně i polskou filmovou cenu.

Titulního záporáka Sekala si zahrál Bogusław Linda, jedna z největších hvězd polského filmu, proslavený rolemi u Wajdy a Kieślowského. Česko-polsko-slovensko-francouzská koprodukce natáčená v obci Varvažov tak spojila herecké tradice dvou zemí způsobem, který se v české kinematografii od té doby nepodařilo zopakovat.

Režisér Vladimír Michálek, absolvent dokumentární tvorby na FAMU (Filmová a televizní fakulta AMU), pochází ze sudetoněmecké rodiny. Ze střední školy byl vyloučen po prvním ročníku a vyučil se elektrikářem — dnes vedle filmové režie pracuje také jako psychoterapeut.

Bartoška a karlovarský odkaz

Jiří Bartoška zemřel 8. května 2025 ve věku 78 let. Jako dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se stal ikonou české filmové kultury. Repríza Sekala na ČT1 tak není jen vysílací událostí — je tichým připomenutím.

Bartoška dostal roli faráře Flóry vlastně díky náhodě. Producent nesehnal peníze na honorář Klause Marii Brandauera, a tak hledal náhradníka. Bartoška roli proměnil v jednu z nejsilnějších postav filmu — a Český lev za rok 1999 mu dal za pravdu. O čtvrt století později připadá repríza na ČT1 na předvečer prvního výročí jeho smrti. Některé náhody mluví samy za sebe.

Říkali jste si někdy, jak moc ovlivňuje obsazení filmu pouhá náhoda — a kolik kultovních rolí vzniklo jen proto, že první volba nevyšla?