Metro D odkrývá prvohorní svět: co se skrývá pod Prahou

Sběratel fosilií Radek Labuťa prohraboval haldu vytěžené horniny u stavby metra D v Praze — a narazil na dvoucentimetrový otisk tvora, který žil před 448 miliony let. Paleontolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd ČR v něm rozpoznal zcela nový druh členovce příbuzného trilobitům. Dostal jméno Soomaspis labutai — po svém nálezci.

Překvapení nekončí u samotného objevu. Nejbližší příbuzný tohoto tvora byl dosud znám pouze z jedné lokality v Jižní Africe. Pražský nález tak mění představu vědců o tom, jak daleko tyto organismy před stovkami milionů let žily.

Dvoucentimetrový tvor z doby před dinosaury

Soomaspis labutai je nově popsaný druh členovce z pozdního ordoviku (před 448 miliony lety), nalezený v hornině z ražby pražského metra D. Na rozdíl od trilobitů nemá zvápnělou schránku, ale měkký krunýř, což činí jeho fosilizaci mimořádně vzácnou.

Když se řekne „pravěký členovce z Prahy", většina lidí si vybaví trilobity — ikony české paleontologie, které zná každý školák z učebnic. Soomaspis labutai je ale něco jiného. Patří do řádu Nektaspida, čeledi Liwiidae. Od trilobitů se liší zásadní vlastností: jeho krunýř nebyl mineralizovaný. Zatímco trilobiti měli tvrdou vápenatou schránku, která se snadno zachovala ve zkamenělině, Soomaspis měl pouze měkký exoskelet.

„To je důvod, proč je nález tak výjimečný," vysvětluje Lukáš Laibl, specialista na fosilní členovce a larvy trilobitů z Geologického ústavu AV ČR. Měkkotělí živočichové fosilizují jen za velmi specifických podmínek — rychlé zasypání jemnozrnným sedimentem bez přístupu kyslíku. Že se dvoucentimetrový tvor s měkkým krunýřem zachoval v pražské břidlici po 448 milionech let, je geologická loterie.

Nález, který mění mapu prvohorního světa

Dosud jediný známý druh rodu Soomaspis — Soomaspis splendida — pocházel výhradně z lokality Soom Shale v Jižní Africe. Pražský nález dokazuje, že různé druhy tohoto rodu obývaly rozsáhlé oblasti prvohorního superkontinentu Gondwana.

Soom Shale v jihoafrické provincii Západní Kapsko je jedním z nejslavnějších paleontologických nalezišť na světě. Jde o takzvané lagerstätte — místo s mimořádně zachovanými fosiliemi včetně měkkých tkání. Právě odtud pochází Soomaspis splendida, dosud jediný popsaný druh tohoto rodu. Vědci ho považovali za lokální endemit — tvora, který žil jen v jednom koutě světa.

„Soomaspis splendida z jižní Afriky byla považována za mimořádně vzácný druh a dlouho se mělo za to, že jde o lokální ordovický endemit. Pražský nález ukazuje, že různé druhy rodu Soomaspis musely obývat rozsáhlé oblasti prvohorního kontinentu Gondwana," říká Laibl. Před 448 miliony lety leželo území dnešních Čech i jižní Afriky na témže superkontinentu — ale v tisícikilometrové vzdálenosti. Že se příbuzní jednoho rodu nacházejí na obou koncích Gondwany, zásadně mění představu o jejich rozšíření.

Praha na dně ordovického moře

Podloží Prahy tvoří sedimenty starého paleozoika — pozůstatky mělkého moře, které pokrývalo střední Čechy před 500 až 380 miliony let. Geologická jednotka Barrandien je od roku 2020 největším národním geoparkem v Česku s rozlohou 4 316 km².

Objev Soomaspis labutai není náhoda. Praha leží na geologické jednotce Barrandien, pojmenované po francouzském paleontologovi Joachimu Barrandovi, který od roku 1840 zmapoval fosilie střední Čechy a popsal přes 3 500 nových druhů. Podloží města tvoří nezmetamorfované sedimenty kambria, ordoviku, siluru a devonu — pozůstatky mělkého moře starého 500 až 380 milionů let.

Při geologickém průzkumu pro metro D v oblasti Pankráce byly odkryty sedimenty svrchního ordoviku — bohdalecká, královodvorská a kosovská formace — s bohatou faunou: trilobiti, gastropodi, mlži, hlavonožci, hyoliti, konulárie, graptoliti a brachiopodi. Průzkum vytvořil půl kilometru průzkumných tunelů a chodeb a stál 1,82 miliardy Kč (podle dat Dopravního podniku hl. m. Prahy k roku 2021).

V dubnu 2026 byl podepsán kontrakt na stavbu úseku metra D Olbrachtova–Nové Dvory a ražba pokračuje. Každý metr tunelu je potenciálním oknem do ordovického moře. Radek Labuťa, který fosilii objevil, to ví lépe než kdokoli — je spoluzakladatelem muzea Trilopark v Praze-Nuslích a bývalým technikem a preparátorem Národního muzea. Ve volném čase vytváří modely vyhynulých zvířat v životní velikosti. Jeho největší dílo? Čtyřmetrový mamut.

Co to znamená pro poznání české geologie

Stavba metra D přináší unikátní vědecké příležitosti, ale zároveň odhaluje nestabilitu břidlicového podloží. Tektonicky narušené horniny a pokles hladiny podzemní vody způsobily neočekávané sedání okolních tunelů metra C.

Nález Soomaspis labutai ukazuje, že velké infrastrukturní projekty v Praze mají dvojí tvář. Na jedné straně odkrývají geologické poklady, které by jinak zůstaly navždy skryté pod zemí. Na druhé straně tektonicky narušené podloží a reakce břidlic na ražbu způsobily neočekávané komplikace — včetně sedání nadloží v okolí stávajících tunelů metra C.

Pro paleontology je ale každá nová stavba příležitostí. Že se v rubanině z metra D podařilo najít měkkotělého členovce — tvora, jehož fosilizace vyžaduje téměř zázračné podmínky — naznačuje, kolik dalších objevů může pražské podzemí ještě skrývat. A že klíčový nález udělal sběratel na haldě, ne profesionální tým, připomíná, jak důležitá je spolupráce amatérských nadšenců s akademickou vědou.

Říkali jste si někdy, co se děje s horninou vytěženou při stavbě metra? Nebo kolik fosilií mohlo skončit na skládce, protože je nikdo neprohlédl?