Nový náčelník generálního štábu: jak ČR vybírá šéfa armády

Poslední výměna na postu náčelníka generálního štábu v roce 2022 přinesla překvapení — prezident Zeman odmítl prvního kandidáta Střechu a ministryně Černochová musela navrhnout Karla Řehku. Teď se situace opakuje: ministr obrany Jaromír Žůna ve středu 30. dubna předloží prezidentu Pavlovi čtyři jména. Řehkův mandát končí 31. srpna 2026 a nástupce převezme armádu v době, kdy NATO varuje před možným ruským útokem do roku 2029.

Jak se vybírá náčelník generálního štábu

Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident republiky na návrh vlády po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Prezident je ústavně vrchním velitelem ozbrojených sil, ale jmenování generálů vyžaduje spolupodpis předsedy vlády — reálný výběr tak začíná u ministra obrany.

Ve funkci se od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 vystřídalo osm náčelníků. Generální štáb je součástí Ministerstva obrany a zabezpečuje velení Armádě ČR — náčelník je podřízen ministrovi obrany, nikoli přímo prezidentovi. Podle interních zvyklostí by měl kandidát být generál se dvěma až třemi hvězdami, se zkušeností s velením na různých stupních a s absolvováním britské nebo americké válečné školy.

Prezident ale může kandidáta fakticky vetovat. V roce 2022 Zeman odmítl prvního kandidáta Střechu a do funkce nakonec nastoupil Karel Řehka, do té doby ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Tento precedent ukazuje, že formální proces může v praxi narazit na politickou vůli hlavy státu.

Čtyři kandidáti na nástupce Řehky

V užším výběru jsou generálporučík Miroslav Hlaváč, velitel vzdušných sil Petr Čepelka, velitel pozemních sil Josef Trojánek a čtvrtý nejmenovaný generál. Ministr Žůna je ve středu 30. dubna projedná s prezidentem Pavlem.

Žůna seznam konzultoval s odcházejícím náčelníkem Řehkou. „Byla tam překvapující míra shody v tom, kdo by se měl na seznamu objevit," řekl ministr pro Ekonomický deník. O kandidátech už informoval premiéra Babiše a předseda Sněmovny Okamura (SPD) se s nimi setkal osobně.

Hlaváč slouží jako první zástupce náčelníka od srpna 2023. Absolvoval americkou Command and General Staff College ve Fort Leavenworth i britskou Royal College of Defence v Londýně — splňuje tedy oba tradiční kvalifikační požadavky. Čepelka velí vzdušným silám od listopadu 2022 — helikoptérový pilot s bojovými zkušenostmi z Afghánistánu, jehož prioritou je modernizace a nábor specialistů. Trojánek převzal velení pozemních sil v lednu 2025 po studiu na Royal College of Defence Studies ve Velké Británii. Prošel všemi stupni velení od velitele čety po velitele 4. brigády rychlého nasazení a sloužil v Kosovu, Bosně i opakovaně v Afghánistánu.

Žůna k profilu nástupce řekl: „Má to být stratég, vyzrálá osobnost vyznačující se vysokou inteligencí, vybavená špičkovým vzděláním." Zároveň avizoval, že komunikační styl Řehky — který veřejně oponoval ministerstvu ohledně transferu letounů L-159 Ukrajině — se nebude opakovat. Prezident Pavel naopak prohlásil: „Favorita nemám, čekám na návrhy od ministra." Pavel je sám bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018) — jako jediný český prezident v historii zná fungování Aliance z nejvyšší vojenské pozice.

Proč je výběr klíčový právě teď

Nový náčelník generálního štábu převezme armádu v době bezprecedentního bezpečnostního tlaku — většina vojenských lídrů NATO nevylučuje možnost ruského útoku na alianční území do roku 2029, zatímco Česko nesplňuje obranné závazky.

Česko v roce 2026 vynakládá na obranu 1,78 % HDP podle metodiky NATO — vláda sice hlásí 2,06 %, ale rozpočtová rada upozornila, že část peněz zahrnuje výdaje jiných resortů, které NATO neuznává. Rozpočet ministerstva obrany činí 154,79 miliard Kč, celkové obranné výdaje přibližně 185 miliard Kč. Řehka opakovaně varoval, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

V únoru 2026 převzali evropští spojenci velitelské role v NATO dosud zastávané USA — Velká Británie převzala velitelství společných sil NATO (JFC) Norfolk, Itálie JFC Neapol. Nový náčelník bude operovat v prostředí s větší evropskou odpovědností za kolektivní obranu. Pavel na summitu Trojmoří v Dubrovníku 28. dubna 2026 zdůraznil: „Zajišťovat bezpečnost není volbou pohodlnosti, ale nutností."

Výběr komplikuje i politické napětí. Babišova vláda závisí na koaličních partnerech SPD a Motoristech s antimilitaristickými postoji. Žůna jako první ministr obrany za SPD odmítl Pavlův návrh poskytnout L-159 Ukrajině, Řehka mu ale veřejně oponoval tvrzením, že armáda s transferem „nemá problém". Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý (ve funkci v letech 1998–2002) varuje: nový náčelník by neměl být „poslušný" — musí mít nejvyšší vojenské vzdělání a rozumět nejen ozbrojeným silám, ale i státní ekonomice.

Co to znamená pro Česko

Volba nového náčelníka generálního štábu není jen personální otázkou armády — rozhodne o směru české obranné politiky v nejnapjatějším bezpečnostním období od konce studené války.

Nástupce Řehky bude muset současně řešit personální podstav, modernizační dluh a měnící se strukturu velení NATO. Americký velvyslanec Nicholas Merrick varoval, že Česko riskuje pozici mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v Alianci. Premiér Babiš naopak tvrdí, že závazek 2 % HDP platil jen pro Fialovu vládu. V tomto politickém poli bude nový šéf armády navigovat mezi prezidentem, který předsedal 28 náčelníkům generálních štábů členských zemí NATO, a koaliční vládou, kde mají antimilitaristické strany silný hlas.

Zajímá vás, jak vlastně funguje velení české armády a kdo rozhoduje v případě ohrožení státu?