Ruská propaganda v ČR: jak 42TČen získává české politiky

Od Sputniku k 42TČen: jak ruská propaganda v Česku přežila sankce

Server 42TČen je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přímým nástupcem zakázaného ruského Sputniku. Od roku 2024 systematicky získává rozhovory s českými politiky — zejména z koalice SPD (Svoboda a přímá demokracie) — a využívá je k obcházení sankčních omezení EU. Analytici Atlantic Council zdokumentovali strategický pivot od přebírání ruského obsahu k formátu rozhovorů.

Vladimír Franta, český dopisovatel Sputniku, to v roce 2018 řekl bez obalu: „Sloužím ruským zájmům a jsem s tím naprosto v pohodě." Sputnik v Česku fungoval od března 2015 — přibližně rok po anexi Krymu. EU jej zablokovala 2. března 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jenže konec Sputniku neznamenal konec ruské propagandy v češtině. Naopak: vznikla síť nástupnických platforem, které sankce systematicky obcházejí.

Tři značky, jedna linka: Sputnik → nečT24 → 42TČen

Telegramový kanál nečT24 vznikl 15. března 2022, pouhé dny před blokací Sputniku. Web 42TČen byl spuštěn 12. dubna 2023. BIS potvrdila organizační kontinuitu — telegramové kanály Sputniku přímo odkazovaly na obsah 42TČen.

Časová osa ukazuje promyšlený plán. Kanál nečT24 na Telegramu se objevil jen dny před tím, než EU formálně zablokovala Sputnik — jako by provozovatelé věděli, co přijde. Za rok přibyl web 42TČen, nejprve na české doméně .cz. Správce českých internetových domén CZ.NIC mu ji v létě 2023 zablokoval. Od 1. července 2023 funguje na doméně 42tcen.com, registrované s kontaktními údaji ze Srbska.

Telegramový kanál nečT24 mezitím nasbíral přes 20 000 sledujících a publikoval přibližně desetkrát častěji než samotný web. Účty 42TČen na Facebooku a X jsou spravovány z Indie, Ruska a Nizozemska — nikoli z České republiky.

Proč přešel 42TČen na rozhovory s politiky

Analýza DFRLab (Atlantic Council) ukázala, že 42TČen strategicky přešel od přebírání ruského obsahu k formátu rozhovorů s českými a slovenskými politiky. Důvod: rozhovory přenášejí právní odpovědnost na respondenty, čímž server obchází sankce EU.

Laboratoř DFRLab při americkém think-tanku Atlantic Council analyzovala 777 článků 42TČen z období leden 2024 až únor 2026. Výsledek překvapí: jen 10 z nich přímo odkazovalo na ruské zdroje jako RIA Novosti nebo Izvěstija. Server totiž změnil strategii. Místo přebírání obsahu sankcionovaných médií začal dělat rozhovory s místními politiky — a ti mu dodali to nejcennější: legitimitu.

Je to chytrý tah. Když politik poskytne rozhovor, právní odpovědnost za obsah nese respondent, nikoli redakce. Server tak formálně nepublikuje ruskou propagandu — jen „zprostředkovává názory českých politiků". Za porušení sankcí EU zakazujících šíření Sputniku přitom v ČR hrozí pokuty až 50 milionů korun nebo odnětí svobody až na 8 let.

Kdo 42TČen legitimizuje

Nejčastějším respondentem 42TČen je Libor Vondráček, předseda Svobodných a šéf sněmovního podvýboru pro ochranu svobody slova. Mezi květnem 2024 a dubnem 2026 poskytl serveru 12 rozhovorů.

Mezi identifikovanými respondenty jsou poslanci Radek Koten a Jindřich Rajchl, poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora), náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková, náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Maříková a Zwyrtek Hamplová poskytly každá kolem desítky rozhovorů za dva roky.

Vondráček svou spolupráci obhajuje jednoduše: „Necenzurují mě." Přitom předsedá sněmovnímu podvýboru pro ochranu svobody slova — a rozhovory dává platformě, kterou BIS označuje za nástroj ruské propagandy. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) odmítá spojení nečT24 se Sputnikem jako pomluvu a tvrdí, že neexistují vlastnické, finanční ani personální vazby. Analytici Manipulátoři.cz toto tvrzení vyvrátili na základě dostupných faktů.

Co říkají bezpečnostní experti

Bývalí šéfové českých zpravodajských služeb Jan Beroun a Karel Randák varují, že politici „významně pomáhají ruské propagandě, která je vůči Česku nepřátelská". BIS by podle nich měla politiky aktivně varovat.

Jan Beroun, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, požaduje systémové řešení: „BIS by měla politiky varovat, aby se nemohli vymlouvat na nevědomost." Karel Randák, bývalý ředitel zahraniční rozvědky (ÚZSI), kritizuje politiky za napomáhání ruské propagandě. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček upozorňuje, že tyto kanály jsou „přímo napojeny na Rusko" a „otevřeně oslavují ruské vojenské úspěchy na Ukrajině". Bezpečnostní analytik Roman Máca označil ruská státní propagandistická média za „nástroj ruské informační války proti České republice".

Mezinárodní kontext potvrzuje závažnost situace. Euronews v září 2025 upozornil, že ruská propaganda v Česku překonává výstup legitimních médií. DFRLab publikoval 3. dubna 2026 podrobnou analýzu obcházení sankcí serverem 42TČen — právě ta vyvolala aktuální vlnu mediálního zájmu.

Hranice mezi svobodou slova a napomáháním propagandě

Debata kolem 42TČen odkrývá hlubší otázku: kde končí svoboda projevu a začíná napomáhání cizí propagandě? Politici se odvolávají na právo hovořit s libovolnými médii, bezpečnostní složky upozorňují na reálné hrozby.

Česko stojí před dilematem, které nemá jednoduchou odpověď. Na jedné straně ústavní právo na svobodu projevu, na druhé sankce EU zakazující šíření obsahu Sputniku. Politici jako Vondráček tvrdí, že rozhovory dávají libovolným médiím, aniž by si ověřovali jejich pozadí. Beroun to odmítá — v době, kdy BIS veřejně označuje 42TČen za nástupce Sputniku, se na nevědomost vymlouvat nelze.

Data ukazují rozsah problému: v Česku funguje 46 prokremelsky orientovaných dezinformačních webů, které ročně publikují 197 177 článků — o 6 % více než v předchozím období. Podle průzkumu CEDMO se 21 % českých respondentů setkalo s konkrétním dezinformačním narativem. Zároveň klesá mediální gramotnost: pouze 56 % Čechů věří, že dokáže rozlišit dezinformace — oproti 67 % v roce 2018.

Zajímá vás, jak rozpoznat, zda web, který čtete, šíří propagandu cizího státu? Nebo jak vlastně funguje mechanismus sankcí EU proti dezinformačním médiím?