Odchod USA z NATO: Může ho Trump skutečně prosadit?

Trump a NATO: Proč tentokrát hrozí skutečná krize aliance

Trump v dubnu 2026 otevřeně zvažuje odchod USA z NATO poté, co evropští spojenci odmítli podpořit americkou válku s Íránem. Kongres sice v roce 2023 schválil zákon zakazující prezidentovi jednostranný odchod, ale Trump má jiné nástroje, jak alianci paralyzovat zevnitř.

Sedmdesát procent Američanů považuje členství v NATO za dobré pro USA — ukázal to průzkum agentury AP a výzkumného centra NORC při Chicagské univerzitě z února 2026. Přesto jejich prezident veřejně mluví o tom, že z aliance odejde. „Ano, řekl bych, že to je více než na zvážení," prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Daily Telegraph 1. dubna 2026. NATO nazval „papírovým tygrem."

Může ale Trump z NATO skutečně odejít? A co by to znamenalo pro 32 členských států, které na amerických bezpečnostních zárukách stavěly svou obranu od roku 1949?

Proč Trump hrozí odchodem z NATO

Bezprostřední příčinou je odmítnutí evropských spojenců zapojit se do americké války s Íránem, kterou USA zahájily v únoru 2026 bez konzultací s NATO. Francie, Itálie a Španělsko odmítly povolit americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.

Evropští spojenci argumentují, že NATO je obranná aliance a článek 5 — závazek kolektivní obrany — se aktivuje při napadení členského státu. Válka s Íránem, kterou USA zahájily jednostranně bez konzultací se spojenci, tuto podmínku nesplňuje. Trump přesto považuje odmítnutí podpory za zradu aliance.

Spor má ale hlubší kořeny. Trump dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu. Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se členské státy zavázaly zvýšit výdaje na 5 % HDP do roku 2035 — z toho 3,5 % na jádro obrany a 1,5 % na související výdaje. Mezi lety 2020 a 2025 zvýšily členské státy obranné výdaje o více než 62 %. Evropští spojenci nyní ročně vydávají na obranu přes 450 miliard dolarů, téměř dvojnásobek oproti roku 2022. Trumpovi to nestačí.

Může prezident USA opustit NATO sám?

Nemůže. Zákon Section 1250A amerického zákona o národní obraně (NDAA) z roku 2023, schválený Kongresem poměrem 87 ku 13, zakazuje prezidentovi jednostranně vystoupit z NATO bez souhlasu dvoutřetinové většiny Senátu nebo zákona schváleného celým Kongresem.

Zákon iniciovali senátoři Tim Kaine (Demokrat) a Marco Rubio (Republikán). Právě Rubio — dnes Trumpův ministr zahraničí prosazující jeho agendu — byl spoluvytvořcem zákona, který prezidentovi brání NATO opustit. Paradox, který ukazuje, jak daleko se republikánská strana posunula za pouhé tři roky.

Formálně tedy Trump z NATO odejít nemůže. To ale neznamená, že alianci nemůže poškodit.

Jak může prezident NATO oslabit, i když neodejde

Prezident USA má i bez formálního odchodu řadu nástrojů, jak NATO učinit nefunkčním — od stažení vojáků přes omezení zpravodajského sdílení až po odmítnutí aktivovat článek 5 v případě útoku na spojence.

Bývalý italský velvyslanec při NATO Stefano Stefanini (v letech 2007–2010) to shrnul přesně: „Trump nemusí z NATO odejít, aby alianci podkopal. Tím, že řekne, že by mohl, už narušil její důvěryhodnost jako účinného spojenectví." Bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder dodává: „Teď je nejhorší chvíle v historii NATO."

Konkrétní hrozby zahrnují přesun amerických vojáků z Evropy, zavření vojenských základen, omezení sdílení satelitního zpravodajství a precizních zbraní. To jsou schopnosti, které evropské armády stále nedokáží nahradit. Podle německého náčelníka generálního štábu Carstena Breuera by Rusko mohlo obnovit síly dostatečné k útoku na území NATO do roku 2029. Někteří analytici upozorňují na riziko již v roce 2027.

Jinými slovy: Trump nemusí z NATO odejít, aby alianci zneškodnil. Stačí přestat plnit závazky — a spojenci se ocitnou bez nejsilnější armády světa na své straně.

Česko v krizi NATO: rozpočet, politika a vnitřní spory

Česko v roce 2024 poprvé splnilo závazek 2 % HDP na obranu. Obranný rozpočet na rok 2026 ale dosahuje jen 1,73 % HDP pro ministerstvo obrany, a premiér Babiš odmítá cestu k novému cíli 3,5 % HDP.

Čísla ukazují propast mezi závazky a realitou. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 činí 155 miliard Kč (1,73 % HDP). S výdaji v dalších kapitolách — kam Národní rozpočtová rada kriticky zahrnula i dopravní infrastrukturu — dosahuje celkem asi 185 miliard Kč, tedy přibližně 2,07 % HDP. Zákon o financování obrany přitom stanoví minimálně 2 % HDP a snížení by bylo nezákonné.

Předchozí vláda plánovala navyšování o 0,2 % HDP ročně s cílem 3 % do roku 2030. Babišova vláda tento plán neplní. „Státní rozpočet je napjatý, máme další priority včetně zdravotnictví," uvedl premiér Babiš. Cestu k 3,5 % HDP na obranu označil za „rozhodně nereálnou." Rozpočet na rok 2026 přitom Sněmovna schválila těsným poměrem 104 ku 87.

Politicky je situace ještě komplikovanější. Prezident Petr Pavel — bývalý generál a předseda Vojenského výboru NATO — ostře kritizuje Trumpův přístup: „Trump za posledních několik týdnů udělal pro podkopání autority NATO více, než se Vladimiru Putinovi podařilo za mnoho let." Ministerstvo zahraničí vedené Petrem Macinkou se od jeho slov distancovalo. Macinka uvedl, že počká na summit NATO v Ankaře, a zpochybnil, že USA skutečně chtějí NATO rozpustit.

Bývalý premiér Petr Fiala okomentoval situaci jasně: „Odchod USA z NATO by byla vážná chyba poškozující Evropu, Ameriku i globální stabilitu."

Obranné výdaje: kde stojí Česko mezi spojenci

V porovnání s ostatními členskými státy NATO patří Česko s 2,07 % HDP k podprůměrným přispěvatelům. Průměr aliance činí 2,76 %, zatímco Polsko vynakládá 4,48 % a pobaltské státy přes 3,5 % HDP na obranu.

Prezident Pavel zdůrazňuje: „Dnes neexistuje jediný ospravedlnitelný důvod, proč by výdaje na obranu a bezpečnost měly stagnovat." Následující tabulka ukazuje, jak si Česko stojí v porovnání s vybranými spojenci.

Stát	Výdaje na obranu (% HDP, 2025)
Polsko	4,48 %
Litva	4,00 %
Lotyšsko	3,73 %
Estonsko	3,38 %
Průměr NATO	2,76 %
Česko	2,07 %

Rozdíl je markantní: Polsko vynakládá na obranu více než dvojnásobek českého podílu HDP. Pobaltské státy, které přímo sousedí s Ruskem, investují do obrany ještě výrazněji. Pro srovnání — český obranný rozpočet 185 miliard Kč odpovídá přibližně sedmi ročním rozpočtům města Brna.

Co bude dál — summit NATO v Ankaře

Příští summit NATO se koná 7.–8. července 2026 v turecké Ankaře. Bude klíčovým momentem, který ukáže, zda aliance najde kompromis s Washingtonem, nebo se krize dále prohloubí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte přijel 8. dubna 2026 do Washingtonu jednat s Trumpem o budoucnosti aliance. Po schůzce uvedl, že Trump „pozorně naslouchal jeho argumentům." Trump přesto znovu kritizoval spojence za nedostatečné výdaje na obranu.

Česko se připojilo k přibližně 30 zemím, které podepsaly nezávazné prohlášení o zajištění bezpečné námořní plavby Hormuzským průlivem — gesto podpory, nikoliv vojenský závazek. O účast české delegace vedené prezidentem Pavlem na summitu v Ankaře se ale vede spor mezi Hradem a vládou.

Jedno je jisté: i kdyby Trump z NATO formálně neodešel, samotné zpochybnění amerických záruk mění bezpečnostní rovnici v Evropě. Česko — s armádou závislou na amerických technologiích a zpravodajství — patří mezi země, které to pocítí nejvíce.

Zajímá vás, jak vlastně funguje článek 5 NATO a za jakých podmínek se skutečně aktivuje? Nebo kolik by Česko muselo investovat do vlastní obrany, kdyby americké záruky přestaly platit?