Kdo zastupuje Česko v NATO: ústavní spor o summit v Ankaře

Ministr versus prezident: kdo pojede do Ankary

Ministr zahraničí Petr Macinka odmítl zařadit prezidenta Petra Pavla na českou delegaci pro summit NATO v Ankaře (7.–8. července 2026). Prohlásil, že jeho jméno na seznam „nikdy nenapíše". Pavel trvá na ústavním právu zastupovat Česko navenek a napsal premiérovi Babišovi, že hodlá stát v čele delegace.

„Kdybych měl být poslední a on chtěl jet na NATO, říkám ne. Nikdy jeho jméno na ten seznam nenapíšu. Nikdy," prohlásil Macinka. Ministerstvo zahraničí je jediným subjektem, který zasílá do ústředí NATO složení národní delegace — a Macinka tuto páku hodlá využít nejen proti summitu NATO, ale i proti zářijovému Valnému shromáždění OSN.

Pavel reagoval při debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně 8. dubna 2026: „Ministr zahraničí může doporučovat vládě, ale nemůže prezidentovi zakázat nebo povolit účast při zastupování republiky, protože by tím popřel jeho ústavní pravomoci."

Co říká Ústava o zastupování státu navenek

Článek 63 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR stanoví, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Jde o tzv. sdílenou pravomoc — ke své platnosti vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

V praxi to znamená, že prezident nemůže jednat bez souhlasu vlády, ale současně vláda nemůže prezidentovi bránit ve výkonu pravomoci, kterou mu Ústava svěřuje. Vzniká tak šedá zóna, kde fungování závisí na politické dohodě, nikoliv na jasném právním nároku jedné strany.

Článek 67 Ústavy naproti tomu definuje vládu jako vrcholný orgán výkonné moci. Macinka z toho dovozuje, že zahraniční politiku určuje vláda, nikoliv prezident. „Zahraniční politiku České republiky určuje vláda, nikoli opozice, a summity mezinárodních organizací nejsou vhodným prostředím pro předvolební kampaň," prohlásil ministr.

Od Havla po Zemana: kdo jezdil na summity NATO

V České republice existovala od roku 1999 nepsaná dohoda: prezident vede delegaci na summity NATO, premiér jezdí na summity EU. Tuto tradici zavedl Václav Havel na washingtonském summitu NATO v roce 1999.

Prezident Zeman vedl české delegace na summitech NATO ve Walesu (2014), Varšavě (2016) i Bruselu (2018 a 2019). Výjimkou byl summit v Madridu v roce 2022, kde Česko zastupoval premiér Fiala — ale po vzájemné dohodě se Zemanem, nikoliv jednostranným rozhodnutím ministra.

Pavel se od nástupu do funkce v březnu 2023 zúčastnil všech summitů NATO — ve Vilniusu (2023), ve Washingtonu (2024) a v Haagu (2025). Jako bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018) je jediným českým občanem, který kdy stanul v čele klíčového orgánu Aliance. Právě tuto zkušenost považuje za důvod, proč by Česko měl na summitu zastupovat on.

Proč spor eskaloval: kauza Turek a její důsledky

Konflikt mezi Pavlem a Macinkou se vyostřil po Pavlově odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí v lednu 2026 kvůli jeho vazbám na neonacistickou symboliku a rasistickým výrokům na sociálních sítích.

Macinka — narozený roku 1978 v Břeclavi, bývalý tiskový mluvčí prezidenta Klause a pozdější ředitel Institutu Václava Klause — reagoval výhružnými SMS prezidentovu poradci. Prvního února 2026 prohlásil, že jeho ministerstvo bude prezidenta ignorovat. Tentýž den vyšlo do ulic Prahy na podporu Pavla přes 90 000 lidí.

Zahraniční analytici z Foreign Policy Research Institute zasazují spor do širšího kontextu: Pavel jako proevropský prezident stojí proti koalici ANO–SPD–Motoristé s prvky nacionalismu. Motoristé přitom s 6,77 % hlasů a 13 mandáty jsou nejslabším koaličním partnerem — přesto si nárokují klíčový rezort zahraniční politiky.

Co říkají ústavní právníci

Ústavní právníci Jan Kysela a Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy se shodují, že omezování prezidentských pravomocí v oblasti zahraniční politiky je v rozporu s Ústavou. Macinkův přístup podle nich nemá ústavní oporu.

Macinka naopak argumentuje precedentem z roku 2022, kdy na summit NATO v Madridu jel premiér Fiala místo prezidenta Zemana. Rozdíl je zásadní: tehdy šlo o vzájemnou dohodu obou stran, nikoliv o jednostranný zákaz ministra. Bývalý premiér Fiala Macinku obvinil z „pomstychtivosti a malichernosti".

Spor probíhá i v kontextu širšího konfliktu o českou zahraniční politiku. Pavel slíbil Ukrajině letouny L-159, ministr obrany Zůna to odmítl. Vláda opouští dosavadní resolutní podporu Kyjeva — a blokování prezidenta na summitu NATO je dalším signálem, že se česká zahraniční politika mění.

Co bude dál: summit v Ankaře a volby 2028

Summit NATO v Ankaře 7.–8. července 2026 je nejbližší příležitostí, kdy se spor o zastupování musí vyřešit. Vláda oznámila, že Česko budou zastupovat premiér Babiš, ministr Macinka a ministr obrany Zůna — bez prezidenta.

Pavel při debatě v Brně naznačil, že je připraven kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028: „Nevidím nikoho, komu bych mohl předat žezlo." ANO podle médií hledá vlastního kandidáta — mezi jmény figurují Ivana Tykač a Lenka Bradáčová. Obhajoba ústavních pravomocí na summitu NATO tak Pavlovi slouží i jako politická platforma pro případnou obhajobu mandátu.

Zajímá vás, jak se rozdělení pravomocí mezi prezidenta a vládu v zahraniční politice řeší v jiných evropských zemích s podobným ústavním systémem?