Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je nezávislý orgán EU, který od roku 2021 vyšetřuje podvody s unijními penězi. V Česku řeší přes 100 aktivních případů — nejčastěji dotační podvody ve zdravotnictví. Dnešní zásah NCOZ v příbramské nemocnici je dalším dílem série, která odhaluje systémový problém s čerpáním EU fondů v českých nemocnicích.
Policie zajišťuje dokumenty a kamery v nemocnici, ředitel má vypnutý telefon, krajský úřad „plně spolupracuje". Když 28. dubna 2026 zasáhla Národní centrála proti organizovanému zločinu v Oblastní nemocnici Příbram a na Středočeském krajském úřadě, mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej prozradil jediný klíčový detail: případ dozoruje evropský žalobce. To znamená, že jde o podezření ze zneužití peněz EU.
„Bližší informace v tuto chvíli nebudeme poskytovat," uvedl Ibehej. Středočeský krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) potvrdil, že policie si vyžádala dokumenty i od krajského úřadu. Předseda představenstva nemocnice Stanislav Holobrada měl v době zásahu vypnutý mobilní telefon.
Co je EPPO a proč vzniklo
EPPO zahájilo činnost 1. června 2021 v Lucemburku jako první nadnárodní prokuratura v historii EU. Vyšetřuje podvody s prostředky EU přesahující 10 000 eur a přeshraniční podvody s DPH nad 10 milionů eur. Účastní se 24 z 27 členských států.
Než EPPO vzniklo, krádeže z unijního rozpočtu řešily jen národní orgány — často pomalu a bez přeshraniční koordinace. Výsledek? Miliardy eur mizely v korupčních schématech, aniž by někdo nesl odpovědnost. EPPO má dvoustupňovou strukturu: centrální úroveň v Lucemburku (hlavní prokurátorka Laura Codruța Kövesiová, 24 evropských žalobců a 15 stálých senátů) a národní úroveň — pověření žalobci, kteří vedou vyšetřování přímo v členských státech. Případy se nakonec projednávají u národních soudů.
Na konci roku 2025 EPPO vedlo 3 602 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 67,27 miliardy eur — meziroční nárůst o 35 %. Míra odsouzení dosáhla 95 %. Pět zemí EU se odmítlo účastnit: Maďarsko, Polsko, Irsko, Švédsko a Dánsko.
Jak EPPO funguje v Česku
V České republice působí 10 evropských pověřených žalobců — čeští státní zástupci specializovaní na případy zneužití EU fondů. Na konci roku 2024 řešili 105 aktivních případů, nejčastěji dotační podvody.
Českým evropským žalobcem byl od roku 2020 Petr Klement, specialista na hospodářskou kriminalitu z Nejvyššího státního zastupitelství. V červenci 2023 se stal náměstkem hlavní prokurátorky Kövesiové a od listopadu 2025 vede Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF — jako první Čech v čele unijního protifraudového úřadu. „Řeči o zvůli EU jsou absurdní. Politici vznik EPPO povolili," řekl Klement v rozhovoru pro EURACTIV. Novým českým evropským žalobcem byl jmenován bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s nástupem v červenci 2026.
Čísla za rok 2024 ukazují rozsah problému: čeští pověření žalobci vydali příkazy k zajištění majetku v hodnotě 23,35 milionu eur (přibližně 584 milionů korun). V roce 2024 přibylo 71 nových případů — o 28 více než předchozí rok. Vedle dotačních podvodů řeší i daňové úniky na DPH (12 případů), praní peněz (7) a korupci (5).
Série zásahů v českých nemocnicích
Příbram není první nemocnice, kde EPPO zasáhlo. V únoru 2024 NCOZ zadržela 10 osob v Krajské zdravotní Ústí nad Labem a Nemocnici Jihlava kvůli manipulaci zakázek na zdravotnický materiál z programu REACT-EU. Škoda činila přibližně 25 milionů korun.
Zločinecká skupina údajně od roku 2022 manipulovala veřejné zakázky na zdravotnický materiál spolufinancovaný z EU. Reakce státu byla razantní: Ministerstvo pro místní rozvoj preventivně zastavilo financování přibližně 15 nemocničních projektů v celkové hodnotě 959 milionů korun v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP). Dnešní zásah v Příbrami naznačuje, že problém je širší, než se původně zdálo.
Policie v Příbrami zajistila mimo dokumentů i kamery z hlavní budovy nemocnice, které byly nainstalovány přibližně před dvěma lety. Proč si policie vyžádala právě kamery a co přesně vyšetřuje, NCOZ odmítla upřesnit.
Kritika a limity evropského žalobce
EPPO čelí kritice kvůli zásahům do národní suverenity v trestním právu. Akademici navíc varují před rizikem „forum shopping" — přesouvání případů do států s přísnějšími pravidly. Spolupráce s unijním protifraudovým úřadem OLAF je hodnocena jako nedostatečná.
Méně než 1 % podnětů přichází od OLAF — úřadu, který by měl být hlavním dodavatelem informací o podvodech s EU fondy. Evropský účetní dvůr i akademici z Transparency International upozorňují, že tato mezera oslabuje celý systém. „Kauzy se týkají i Česka, tedy každého z nás," zdůraznil Petr Klement v reakci na námitky, že EPPO překračuje pravomoci.
Přesto výsledky mluví jasně: 275 obžalob v roce 2025 (nárůst o 34 % meziročně), soudci schválili zajištění majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur. Pro srovnání — to je více, než kolik Česko ročně vybere na dani z hazardních her.
Zajímá vás, kolik z peněz zajištěných EPPO se skutečně vrátí do rozpočtu EU — a kolik z nich putovalo právě do českých nemocnic?
Často kladené otázky
Co je EPPO a jaké případy vyšetřuje?
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je nezávislý orgán EU se sídlem v Lucemburku. Vyšetřuje podvody s prostředky EU přesahující 10 000 eur a přeshraniční podvody s DPH nad 10 milionů eur. V Česku jde nejčastěji o dotační podvody ve zdravotnictví a zemědělství.
Kolik případů řeší evropský žalobce v Česku?
Na konci roku 2024 řešili čeští pověření žalobci EPPO 105 aktivních případů. V roce 2024 přibylo 71 nových případů. Zajištěný majetek dosáhl hodnoty 23,35 milionu eur (584 milionů korun).
Proč policie zasahovala v příbramské nemocnici?
NCOZ zasáhla 28. dubna 2026 v Oblastní nemocnici Příbram a na Středočeském krajském úřadě. Případ dozoruje EPPO, což znamená podezření ze zneužití finančních prostředků EU. Podrobnosti policie nezveřejnila.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.