Půl milionu za posudky od firmy bez oprávnění
Ministerstvo spravedlnosti podalo v dubnu 2026 podnět na policii proti řediteli Hygienické stanice hl. m. Prahy Vladimíru Možíškovi. Důvod: zakázka na ocenění šesti budov za 453 750 Kč firmou ArcEnergo, která nemá znalecké oprávnění — a běžná cena srovnatelného posudku je přibližně třikrát nižší.
Z oslovených čtyř firem podala nabídku pouze ArcEnergo. Běžná cena posudku za srovnatelný rozsah se pohybuje kolem 150 tisíc korun — hygienická stanice zaplatila trojnásobek. Možíšek, bývalý policista, který do státní služby přešel v roce 2017 přes hygienickou stanici ve Zlíně, o sobě v rozhovoru řekl: „Jsem důvěřivý blbec." Před vstupem do státní správy měl exekuci 5,7 milionu Kč z neúspěšného obchodu s pohledávkami.
Případ Možíška není anomálie. Jeho předchůdce v čele pražské hygieny Jan Jarolímek musel v roce 2018 odejít poté, co ho policie obvinila z vydírání — podřízeného údajně nutil nosit mu desítky tisíc měsíčně. Dva ředitelé téhož úřadu, dva policejní případy. Systém, který to umožňuje, stojí za pozornost víc než jednotlivé kauzy.
Jak fungují veřejné zakázky malého rozsahu
Veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) nemusí zadavatel vypisovat v zadávacím řízení. Od roku 2026 platí limit 3 miliony Kč bez DPH pro dodávky a služby a 9 milionů Kč pro stavební práce — pod těmito hranicemi rozhoduje zadavatel podle vlastního uvážení.
Zákon č. 134/2016 Sb. v § 6 stanoví, že zadavatel postupuje „způsobem přiměřeným druhu a hodnotě zakázky". V praxi to znamená, že si sám nastaví pravidla — kolik firem osloví, jak nabídky vyhodnotí, zda vůbec vypíše výběrové řízení. Dodavatelé mají u VZMR výrazně omezenou možnost obrany: interní směrnice vydává sám zadavatel a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se do VZMR záměrně nezasahuje, protože to není přímo v jeho kompetenci.
Podle analýzy Open Contracting Partnership (data z roku 2017) probíhá 61 % nákupů české vlády a obcí mimo regulaci veřejných zakázek. Pouze 29 % překračuje prahové hodnoty EU. Praha například vynakládala přes veřejné zakázky pouze 11 % svých výdajů, zatímco některá města dosahovala podílu 80 %.
Proč kontrola opakovaně selhává
Dohled nad VZMR má dva hlavní problémy: ÚOHS se do nich záměrně nezasahuje a neexistuje účinný přezkumný mechanismus. Nejčastějším porušením je obcházení povinnosti zadat zakázku v soutěži a diskriminační nastavení podmínek.
Akademický výzkum CERGE-EI (Univerzita Karlova) prokázal systematickou manipulaci předpokládaných hodnot zakázek — ostré nespojitosti se objevovaly přesně na prahových hodnotách. Zadavatelé uměle snižovali hodnoty, aby se vyhnuli přísnějším pravidlům zadávacích řízení. A od roku 2026 mají ještě více prostoru: novela zákona zvýšila limity VZMR z 2 na 3 miliony Kč u dodávek a z 6 na 9 milionů Kč u staveb.
ÚOHS v roce 2023 zaznamenal nárůst přezkumů stížností o 71 % a správních řízení o 48 %. Nejčastějším porušením bylo nezákonné nastavení zadávacích podmínek. Problémovými skupinami zadavatelů jsou malé obce, příspěvkové organizace ve zdravotnictví a základní školy — tedy zadavatelé s malou zkušeností, kteří nejčastěji zadávají v režimu VZMR. Za nesplnění povinnosti uveřejnění informací hrozí pokuta až 1 milion korun.
Víc volnosti, nebo víc kontroly
Zvýšení limitů VZMR od roku 2026 rozděluje odborníky. Zastánci argumentují úsporou administrativy, kritici varují před rozšířením prostoru pro podezřelé zakázky bez dohledu ÚOHS.
Data přitom ukazují, že transparentnost se vyplácí: zadavatelé lépe hodnocení indexem zIndex ušetří v průměru 5 % na každé zakázce oproti netransparentním zadavatelům. Studie EU o administrativní kapacitě ČR identifikovala nedostatek praktických metodických materiálů pro zadavatele jako klíčový problém. ÚOHS v březnu 2026 předložil návrh na efektivnější dohled a rychlejší přezkumy — otázkou zůstává, zda se jeho pravomoci rozšíří i na VZMR, kde dnes fakticky nekontroluje.
Případ Možíška ukazuje typický vzorec: zakázka těsně pod limitem, jediný uchazeč, cena násobně vyšší než tržní. Odborníci na veřejné zakázky na tento vzorec upozorňují roky. Dokud ale VZMR zůstanou mimo hlavní dohled ÚOHS, bude systém spoléhat na to, že zadavatelé budou sami sobě nejlepšími kontrolory.
Víte, kolik vaše obec utratila za zakázky malého rozsahu v posledním roce — a kolik z nich mělo víc než jednoho uchazeče?
Často kladené otázky
Co jsou veřejné zakázky malého rozsahu?
Veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) jsou nákupy státní správy a samosprávy pod zákonným limitem — od roku 2026 je to 3 miliony Kč bez DPH pro dodávky a služby a 9 milionů Kč pro stavební práce. Zadavatel je nemusí vypisovat v zadávacím řízení a postupuje podle vlastního uvážení.
Kdo kontroluje veřejné zakázky v Česku?
Hlavním dozorovým orgánem je ÚOHS, který provádí kontrolu zákonnosti a ukládá pokuty. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provádí vnější kontrolu a informuje Parlament, ale nemá sankční pravomoc. U zakázek malého rozsahu se však ÚOHS záměrně nezasahuje — spadají mimo jeho primární kompetenci.
Jaká pokuta hrozí za porušení pravidel u malých zakázek?
Za nesplnění povinnosti uveřejnění informací i u veřejných zakázek malého rozsahu hrozí zadavateli pokuta ze strany ÚOHS až do výše 1 milionu korun. Další sankce mohou vyplývat z trestního práva, pokud dojde k porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.