Zestátnění ČEZ: Jak funguje plán na rozdělení firmy

Skupina ČEZ vydělala v roce 2025 přes 27 miliard korun a její jaderné elektrárny dosáhly rekordní výroby. Přesto se vláda rozhodla firmu rozdělit na dvě části — je to první krok k úplnému zestátnění, které premiér Babiš chce dokončit do roku 2029. Proč? Protože odkup akcií od 150 000 drobných akcionářů by stál přes 200 miliard korun. A ty stát teprve potřebuje získat.

Co se s ČEZ vlastně děje

Představenstvo ČEZ navrhlo na červnovou valnou hromadu 2026 vznik nové dceřiné společnosti, do které se přesunou distribuce, prodej elektřiny a služby. Stát si ponechá výrobní část včetně jaderných elektráren. Jde o první konkrétní krok k úplnému zestátnění ČEZ, které vláda plánuje dokončit do roku 2029.

ČEZ není jen další energetická firma — je to největší obchodovaná společnost na pražské burze a páteř české energetiky. Stát prostřednictvím Ministerstva financí drží 69,78 % akcií ČEZ. Zbývajících přibližně 30 % vlastní více než 150 000 minoritních akcionářů — od penzijních fondů po běžné Čechy, kteří akcie získali v kupónové privatizaci v 90. letech. Právě s nimi se teď stát dostává do sporu, který nemá v české poválečné historii obdoby.

Premiér Andrej Babiš v roce 2026 potvrdil, že vláda chce plné ovládnutí ČEZ stihnout do konce volebního období v roce 2029. Ministr průmyslu Karel Havlíček v únoru 2026 upřesnil: „Je to proces na rok a půl až dva. Hlavní práce se neodehraje v roce 2026, ale to neznamená, že se nezahájí konkrétní přípravné kroky." Signál byl jasný — kolečka se začala točit.

Proč stát volí cestu přes dceřinou firmu

Vláda zvolila rozdělení ČEZ na dvě části, protože přímý výkup minoritních akcionářů narazil na legislativní překážku. Sněmovna v dubnu 2024 odmítla tzv. Lex ČEZ, který měl snížit práh pro vytěsnění minoritářů z 90 % na 75 % hlasů.

Aby stát mohl minoritní akcionáře vytěsnit (takzvaný squeeze-out), potřebuje držet alespoň 90 % akcií. S 69,78 % je daleko. Přímý výkup zbývajících 30 % by při ceně akcií 1 191 Kč (k 21. dubnu 2026) přesáhl 200 miliard Kč — přibližně 9,6 miliardy dolarů. To je víc, než kolik Česko ročně vybere na spotřebních daních z pohonných hmot, alkoholu a tabáku dohromady.

Vláda se proto pokusila o legislativní zkratku. V roce 2024 předložila Sněmovně návrh tzv. Lex ČEZ, který měl snížit práh pro squeeze-out z 90 % na 75 % hlasů přítomných akcionářů. Poslanci ale spornou pasáž v dubnu 2024 odmítli. Stát tak musí postupovat složitější cestou.

Řešení? Rozdělit firmu na dvě části. Výrobní část — jaderné a uhelné elektrárny — zůstane přímo pod ČEZ a stát ji plně ovládne. Druhou část, tedy distribuci, prodej a zákaznické služby, vyčlení do nové dceřiné firmy, ve které ČEZ nabídne až 49 % podíl externím investorům.

Generální ředitel Daniel Beneš odhaduje výnos z prodeje tohoto podílu na minimálně 150 miliard Kč. Na tiskové konferenci v dubnu 2026 řekl: „150 miliard za prodej podílu je relevantní odhad. Věřím, že to číslo bude vyšší." Tyto peníze by stát mohl použít právě na odkup zbývajících akcií od minoritních akcionářů — a tím se dostat k potřebným 90 %.

Co se přesune do nové firmy a co zůstane

Do nové dceřiné společnosti se přesunou ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, tradingové firmy a Telco Pro Services. Firma by měla vzniknout do konce prvního čtvrtletí 2027 a bude generovat přibližně polovinu provozního zisku celé skupiny ČEZ.

Rozdělení není náhodné. Stát si ponechává to, co považuje za strategické — výrobu elektřiny z jaderných a dalších zdrojů. Bezemisní zdroje (především jádro) přispívají 91 % k celkové EBITDA skupiny. Jaderné elektrárny v roce 2025 dosáhly rekordní výroby 32,1 TWh (terawatthodin), meziročně o 2,4 TWh více. Právě kolem jádra se točí budoucnost české energetiky — plánovaná dostavba nových bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně.

Analytik Jiří Tyleček z investiční platformy XTB shrnuje logiku návrhu: „Realita návrhu je taková, že stát si ponechá 100procentní kontrolu nad strategickou výrobou."

Naopak distribuce, prodej a zákaznické služby — tedy části, které se běžného spotřebitele dotýkají nejvíc — půjdou do dceřiné firmy. Místopředseda představenstva Pavel Cyrani, který řídí zákaznický segment, je podle Beneše „nejlepším kandidátem" na šéfa nové společnosti. Beneš vede ČEZ od roku 2011 a proces rozdělení je jeho poslední velký strategický projekt před očekávaným odchodem.

Kolik ČEZ vydělává a kam peníze tečou

Skupina ČEZ za rok 2025 dosáhla provozního zisku (EBITDA) 137 miliard Kč a čistého zisku 27,4 miliardy Kč. Výroba tvoří 57 % provozního zisku, distribuce 27 %. Na rok 2026 firma očekává pokles EBITDA na 103–108 miliard Kč.

Pro představu: roční provozní zisk ČEZ (137 miliard Kč) je víc, než kolik stát v roce 2025 investoval do oprav a stavby silnic a dálnic. Finanční rozhodnutí této jedné firmy mají dopad na celou českou ekonomiku.

Segment	Podíl na EBITDA	EBITDA (mld. Kč)
Výroba a těžba	57 %	64,8
Distribuce	27 %	19,9
Ostatní (prodej, ESCO, trading)	16 %	cca 18

Výroba a těžba — segment, který si stát ponechá — generuje víc než polovinu zisku. Distribuce a zákaznické služby, které přejdou do dceřiné firmy, dohromady přispívají zbývajícími 43 %. Nová firma tak bude generovat přibližně 68 miliard Kč ročně.

Rok	EBITDA (mld. Kč)	Čistý zisk (mld. Kč)
2024	137,5	30,5
2025	137,0	27,4
2026 (výhled)	103–108	27–31

Výhled na rok 2026 ukazuje pokles EBITDA o zhruba čtvrtinu. Důvodem jsou nižší tržní ceny elektřiny a konec některých výhodných zajišťovacích kontraktů. Přesto firma navrhla dividendu za rok 2025 ve výši 42 Kč na akcii. Pro stát jako majoritního vlastníka to znamená roční příjem přesahující 15 miliard Kč — peníze, které dosud plynuly do státního rozpočtu automaticky.

Proč se bouří minoritní akcionáři

Více než 150 000 minoritních akcionářů ČEZ se obává, že stát účelově snižuje hodnotu firmy před výkupem. Organizují se do spolku na ochranu svých práv a šéf pražské burzy varoval, že zestátnění ČEZ může znamenat konec českého kapitálového trhu.

Analytik Radim Dohnal z platformy Capitalinked.com k situaci říká: „Stát nikdy nebyl a nikdy nebude dobrým správcem." Varuje, že stát může upřednostnit politické cíle před ziskovostí, čímž ohrozí financování nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

Největší minoritní akcionář Pavel Tykač je k celému procesu skeptický: „Nevěřím v zestátnění ČEZ. Kdyby vláda chtěla, mohla to udělat během pár měsíců." Jeho slova naznačují, že někteří velcí hráči považují celý proces spíš za politické divadlo než za reálný záměr.

Podle konsensu analytiků jsou akcie ČEZ třetí nejvíce nadhodnocené ze 410 největších evropských burzovně obchodovaných firem — v ročním horizontu analytici očekávají pokles o 24 %. Pro drobné akcionáře, kteří akcie drží od kupónové privatizace v 90. letech, to není povzbudivá zpráva. Mnoho z nich akcie považovalo za bezpečnou dlouhodobou investici — a teď čelí riziku, že je stát odkoupí za cenu, kterou sám pomohl stlačit dolů.

Co to znamená pro vás

Pro běžné spotřebitele se v nejbližších měsících nic nemění — elektřinu i plyn budete odebírat stejně jako dosud. Dlouhodobě ale způsob, jakým stát ČEZ přestaví, ovlivní investice do energetické infrastruktury a potažmo ceny energie v Česku.

Klíčová otázka zní: bude stát jako jediný vlastník výrobní části investovat dostatečně do nových jaderných bloků? Investice (CAPEX) ČEZ v roce 2025 dosáhly 56,1 miliardy Kč. Stavba nového bloku v Dukovanech si vyžádá násobky této částky rozložené do mnoha let. Kritici se obávají, že politické priority — například tlak na nízké ceny elektřiny před volbami — mohou investice odložit.

Pro akcionáře ČEZ je situace jasnější: červnová valná hromada 2026 bude klíčovým momentem. Na ní se bude hlasovat o vzniku dceřiné firmy, a tím se rozjede proces, na jehož konci může být úplné vytěsnění minoritních akcionářů z firmy. Kdo akcie drží a zvažuje jejich budoucnost, měl by sledovat výsledky hlasování a následné kroky představenstva.

Zajímá vás, jak vlastně funguje squeeze-out akcionářů a za jakých podmínek může stát převzít firmu, ve které už drží většinu?