Třináct lidí z osmi zemí čelí v Litvě obvinění z pokusu o vraždu dvou mužů — proukrajinského aktivisty a baškirského disidenta. Vyšetřovatelé tvrdí, že stopy vedou přímo k ruské vojenské rozvědce GRU. Nejde přitom o ojedinělý případ: od února 2022 odhalila Evropa 151 podobných sabotážních incidentů — a Česko patří mezi aktivní cíle.
Koho Litva obvinila a proč
Litevská kriminální policie 27. dubna 2026 obvinila 13 osob z osmi zemí z pokusu o vraždu dvou lidí ve Vilniusu — litevského proukrajinského aktivisty Valdase Bartkevičiuse a baškirského disidenta Ruslana Gabbasova. Vyšetřování prokázalo napojení na ruskou vojenskou rozvědku GRU.
Obvinění pocházejí z Litvy, Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Gruzie, Lotyšska, Moldavska a Řecka. Devět z nich je v Litvě — sedm ve vazbě, dva pod mírnějšími opatřeními. U dalších dvou probíhá extradice, včetně jednoho zadrženého v Řecku. Pachatelé sledovali oběti, shromažďovali informace a instalovali sledovací zařízení. Za vraždy měli dostat až 40 000 eur.
Šéf litevské kriminální policie Saulius Briginas k případu uvedl: „Jsme svědky zločinů hybridního typu proti zemím Evropské unie, jejich národní bezpečnosti a osobám, které jednají na podporu Ukrajiny."
Ruslan Gabbasov, zakladatel baškirské organizace Baškort, žije v Litvě s politickým azylem od roku 2022. Atentátník na něj byl zadržen přímo u jeho domu na Den nezávislosti Litvy. Valdas Bartkevičius organizoval konvoje pomoci Ukrajině — od února 2023 do srpna 2024 předal pět vozidel bojovníkům na Ukrajině. Rusko ho v nepřítomnosti odsoudilo na 23 let vězení.
Titíž obvinění jsou podezřelí i ze žhářského útoku na ukrajinskou vojenskou techniku v Bulharsku a ze špionáže proti řecké armádě. Současně v Litvě od 17. dubna 2026 probíhá soud s pěti muži obviněnými z rozesílání výbušných balíků přes DHL a DPD v roce 2024, které explodovaly v Německu, Polsku a Británii.
Jak GRU verbuje agenty přes šifrované platformy
Ruská vojenská rozvědka GRU přešla od nasazování profesionálních agentů k náboru drobných kriminálníků a ekonomicky zranitelných osob přes šifrované platformy jako Telegram. Rekruti jsou placeni v kryptoměnách a často ani nevědí, že pracují pro ruský stát.
Za sabotážemi stojí jednotka GRU 29155 — speciální operační útvar působící od roku 2008, veřejně známý od roku 2019. Velí jí generálmajor Andrej Averjanov ze sídla 161. výcvikového centra ve východní Moskvě. Jednotka má na svědomí atentáty, sabotáže a kyberútoky napříč Evropou.
Analytici označují tento posun jako „ekonomiku sabotáží na zakázku". Podle analýzy bezpečnostního think-tanku GLOBSEC a Mezinárodního centra pro boj s terorismem (ICCT) z února 2026 mělo minimálně 35 ze 172 identifikovaných pachatelů kriminální minulost — byli najímáni přes věznice nebo organizovaný zločin. Kontaktování probíhá přes šifrované platformy a ruské pracovní portály, odměny proudí v kryptoměnách. Zpravodajské služby hodnotí cíle kampaně jako primárně psychologické — šířit pocit nejistoty mezi evropskou veřejností a signalizovat, že Rusko může nekonvenčně oplácet zemím vyzbrojujícím Ukrajinu.
Česko jako cíl: od Vrbětic po pražské autobusy
Česko je mezi aktivními cíli ruských sabotáží minimálně od roku 2014, kdy jednotka GRU 29155 provedla výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. V roce 2024 následoval žhářský útok na pražské autobusy a bezpečnostní služby odhalily další dva plánované útoky.
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 zůstávají nejzávažnějším případem. Zahynuli dva lidé a operaci řídil osobně velitel jednotky 29155 Averjanov — cestoval do střední Evropy pod krytím a odletěl zpět do Moskvy pouhé hodiny po explozi. V květnu 2024 ho česká policie vyhlásila v mezinárodním pátrání.
V roce 2024 zapálil Kolumbijec Andres Alfonso de la Hoz de la Cruz autobusy v pražském depu Klíčov. Byl odsouzen na 8 let. Český premiér Petr Fiala k útoku uvedl: „Vše nasvědčuje organizaci a financování ze zahraničí. Podle informací, které jsme obdrželi od Bezpečnostní rady, je s největší pravděpodobností zapojena Ruská federace."
Český státní zástupce Martin Bílý nicméně přímou vazbu na Rusko zpochybnil: „Důkazní situace není taková, abychom mohli říci, že to bylo objednáno nebo že organizátor byl z Ruska." České zpravodajské služby přesto odhalily a zabránily minimálně dvěma dalším ruským sabotážím na území ČR a na Telegramu se objevili boti s náborovou kampaní GRU nabízející odměny za žhářské útoky, typicky kolem 3 000 USD.
Sabotážní kampaň v číslech
Od února 2022 do února 2026 identifikovali analytici GLOBSEC a ICCT v Evropě 151 incidentů ruské sabotáže se 172 pachateli. Počet závažných sabotáží vzrostl z 2 v roce 2022 na 34 v roce 2024.
Hlavní cíle ruských sabotáží zahrnují dopravu, vládní budovy, kritickou infrastrukturu a průmysl. Metody: výbušniny, zápalné útoky, řezání kabelů a elektronické útoky. Od podzimu 2025 přibývají i průniky dronů do vzdušného prostoru NATO. Analytici S&P Global a GLOBSEC očekávají další eskalaci v roce 2026.
| Země | Počet incidentů | Podíl |
|---|---|---|
| Polsko | 31 | 21 % |
| Francie | 20 | 13 % |
| Litva | 15 | 10 % |
| Německo | 15 | 10 % |
| Velká Británie | 12 | 8 % |
| Estonsko | 11 | 7 % |
| Ostatní země | 47 | 31 % |
Polsko s 31 incidenty (21 % celku) vede žebříček — je nejaktivnějším spojencem Ukrajiny ve střední Evropě a sdílí s Ruskem dlouhou historii napětí. Česko se mezi zeměmi s nejvyšším počtem incidentů neobjevuje, ale závažnost zdejších případů — od Vrbětic po plánované atentáty — je nadprůměrná.
| Rok | Počet incidentů (CSIS) |
|---|---|
| 2022 | 2 |
| 2023 | 12 |
| 2024 | 34 |
Nárůst z 2 incidentů v roce 2022 na 34 v roce 2024 ukazuje dramatickou eskalaci. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) je pokles v roce 2025 pravděpodobně strategickou rekalibrací, nikoli deeskalací — Rusko přehodnocuje metody, ne cíle.
Zajímá vás, jak vlastně funguje obrana proti hybridním hrozbám a co konkrétně dělají české bezpečnostní služby pro ochranu kritické infrastruktury?
Často kladené otázky
Co je jednotka GRU 29155?
Jednotka GRU 29155 je speciální operační útvar ruské vojenské rozvědky odpovědný za sabotáže, atentáty a kyberútoky v Evropě. Operuje od roku 2008, veřejně známá je od roku 2019. Sídlí ve 161. výcvikovém centru ve východní Moskvě a velí jí generálmajor Andrej Averjanov.
Proč je Česko terčem ruských sabotáží?
Česko patří mezi země aktivně podporující Ukrajinu vojensky i politicky. Ruská sabotážní kampaň cílí na státy vyzbrojující Ukrajinu — GRU organizuje žhářské útoky, špionáž a nábor agentů i na českém území. Nejznámějším případem jsou výbuchy ve Vrběticích v roce 2014.
Jak GRU najímá agenty pro sabotáže v Evropě?
GRU využívá šifrované platformy jako Telegram a ruské pracovní portály k náboru drobných kriminálníků, migrantů a ekonomicky zranitelných osob. Rekruti jsou placeni v kryptoměnách, typicky 3 000 až 40 000 eur podle závažnosti úkolu. Často ani nevědí, že pracují pro ruský stát.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.