Víc než polovina zemí na světě dnes potlačuje svobodný tisk — a Česko poprvé za tři roky v žebříčku kleslo. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila 29. dubna 2026 nový index svobody tisku: průměrné skóre všech 180 hodnocených zemí je nejnižší za 25 let existence žebříčku. Česko spadlo z 10. na 11. místo.
Co říká žebříček RSF 2026
Žebříček svobody tisku RSF 2026 ukazuje rekordní propad: ve více než polovině ze 180 hodnocených zemí (52,2 %) je stav svobody tisku klasifikován jako „obtížný" nebo „velmi vážný" — oproti pouhým 13,7 % v roce 2002. Právní podmínky pro novináře se zhoršily ve 110 ze 180 zemí.
RSF hodnotí svobodu tisku podle pěti indikátorů: ekonomických, právních, bezpečnostních, politických a sociálních podmínek. V roce 2026 se globálně nejvíce zhoršily právní podmínky — státy stále častěji využívají zákony o národní bezpečnosti, terorismu a „fake news" ke kriminalizaci žurnalistiky.
Na prvním místě se desátý rok v řadě drží Norsko, následují Nizozemsko, Estonsko, Dánsko a Švédsko. Na opačném konci žebříčku: Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Sýrie po pádu Asadova režimu zaznamenala největší skok — posun o 36 pozic nahoru.
Proč Česko v žebříčku klesá
Česko kleslo z 10. na 11. místo především kvůli vysoké koncentraci vlastnictví soukromých médií a nejistotě kolem financování veřejnoprávních médií. Česká média patří podle indexu Euromedia Ownership Monitor k nejohroženějším v Evropě — hůře je na tom jen Maďarsko.
Hlavní mediální domy v Česku ovládá několik ekonomicky silných skupin: PPF (dříve založená Petrem Kellnerem), Kaprain/Pražák a Křetínský. MAFRA (MF DNES, iDNES.cz, Lidové noviny) přešla v září 2023 z Agrofertu na miliardáře Karla Pražáka spojeného se skupinou PPF — kritici varují před dalším prohlubováním koncentrace.
Zlepšení pozice Česka v roce 2025 (skok ze 17. na 10. místo) RSF připsalo navýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, změně na Pražském hradě a tomu, že Andrej Babiš už nebyl vlastníkem médií. Jenže v lednu 2026 zaslaly mezinárodní organizace na ochranu svobody tisku otevřený dopis českému premiérovi s výzvou k zachování udržitelného financování ČT a ČRo — vláda totiž zvažuje zrušení koncesionářských poplatků bez jasné alternativy.
Evropský akt o svobodě médií (EMFA), účinný od srpna 2025, přitom zavazuje členské státy EU zajistit redakční a funkční nezávislost veřejnoprávních médií a jejich přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování.
Vývoj pozice Česka v žebříčku RSF
Pozice Česka v žebříčku RSF se za posledních pět let dramaticky měnila: z 40. místa v roce 2021 až na 10. místo v roce 2025. Letošní pokles na 11. místo je mírný, ale zastavil vzestupný trend. Slovensko se umístilo na 37. místě.
| Rok | Pozice | Změna |
|---|---|---|
| 2021 | 40. | — |
| 2023 | 14. | +26 |
| 2024 | 17. | -3 |
| 2025 | 10. | +7 |
| 2026 | 11. | -1 |
Kritici nicméně poukazují na to, že žebříček RSF má metodologická omezení — váha jednotlivých indikátorů se může měnit a pozice zemí se tak mohou výrazně posunout bez zásadní změny reality. Zlepšení Česka v roce 2025 bylo rovněž částečně připsáno faktorům mimo kontrolu médií samotných.
Globální kontext: USA, Bělorusko a kriminalizace tisku
Žebříček RSF 2026 zachycuje celosvětový trend kriminalizace žurnalistiky. USA klesly o 7 míst, institut V-Dem konstatoval ztrátu statusu liberální demokracie. V Bělorusku byl po téměř pěti letech propuštěn novinář Andrzej Pačobut.
USA zaznamenaly jeden z nejdramatičtějších propadů. Institut V-Dem (Varieties of Democracy) ve zprávě z března 2026 konstatoval, že svoboda projevu v USA je na nejnižší úrovni od konce druhé světové války. Generální tajemník RSF Thibaut Bruttin varoval: „Trumpův přístup se stal nebezpečným příkladem pro prezidenty v Latinské Americe."
Symbolickým případem je obžaloba bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho z 28. dubna 2026 — za fotografii mušlí ve tvaru čísel „86 47" na pláži. Comey se bránil: „Neuvědomil jsem si, že si někteří lidé spojují tato čísla s násilím. Jsem proti násilí jakéhokoli druhu." I konzervativní právní analytik Jonathan Turley označil obžalobu za „znepokojivou z hlediska svobody projevu".
Na opačném konci Evropy ilustruje stav svobody tisku případ novináře Andrzeje Pačobuta. Aktivista polské menšiny v Bělorusku strávil ve vězení téměř pět let za „poškozování národní bezpečnosti" — Varšava verdikt označila za politicky motivovaný. Pačobut, laureát Sacharovovy ceny 2025 za svobodu myšlení, byl propuštěn 28. dubna 2026 v rámci výměny vězňů mezi Polskem a Běloruskem. Polský premiér Donald Tusk mu napsal: „Vítej ve svém polském domově, můj příteli." Rusko přitom drží k dubnu 2026 za mřížemi 48 novinářů.
Zajímá vás, jak vlastně funguje měření svobody tisku? Nebo jak se liší situace novinářů v Česku od kolegů v sousedním Polsku či na Slovensku?
Často kladené otázky
Jak se žebříček svobody tisku RSF sestavuje?
Reportéři bez hranic hodnotí 180 zemí podle pěti indikátorů: ekonomických, právních, bezpečnostních, politických a sociálních podmínek. Výsledné skóre kombinuje expertní hodnocení s dotazníky pro novináře, akademiky a právníky v dané zemi.
Co nejvíce ohrožuje svobodu tisku v Česku?
Hlavními hrozbami jsou vysoká koncentrace vlastnictví médií v rukou několika ekonomických skupin (PPF, Kaprain, Křetínský), nejistota kolem financování České televize a Českého rozhlasu a online nenávist namířená proti novinářům. Česká média patří k nejohroženějším v Evropě z hlediska vlastnické struktury.
Která země má nejlepší svobodu tisku na světě?
Norsko drží první místo v žebříčku RSF desátý rok v řadě. Další v první pětce jsou Nizozemsko, Estonsko, Dánsko a Švédsko — severské a baltské země tradičně dominují díky silné legislativní ochraně a nezávislosti veřejnoprávních médií.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.