Česko se od roku 2022 systematicky zbavuje závislosti na ruské ropě — z více než 50 % podílu na nulu v dubnu 2025. Premiér Babiš v Astaně jedná o navýšení dodávek z Kazachstánu, třetího největšího dodavatele české ropy. Rusko ale stále kontroluje klíčovou tranzitní infrastrukturu.
Ještě v roce 2022 tekla přes polovina české ropy z Ruska ropovodem Družba. V dubnu 2025 — nula. A premiér Babiš stojí v Astaně vedle kazašského prezidenta Tokajeva, přebírá Řád přátelství a mluví o „dlouhodobých dodávkách surové ropy." Načasování není náhoda: za tři dny Rusko zastavuje tranzit kazašské ropy do Německa.
Z Družby do Terstu: jak Česko přepsalo ropnou mapu
Klíčem k české diverzifikaci bylo rozšíření ropovodu TAL-PLUS z italského Terstu přes bavorský Ingolstadt do českých rafinerií, dokončené počátkem roku 2025. Tato trasa dnes přepravuje 92,3 % české ropy a obchází Rusko.
Ropovod Družba zásoboval Československo a později Česko ruskou ropou od 60. let. Po rozpadu socialistického bloku Česko v roce 1996 vybudovalo alternativní ropovod IKL — spojení s bavorským Ingolstadtem a transalpským ropovodem TAL vedoucím z italského přístavu Terst. Dlouho ale sloužil jen jako záložní trasa.
Zlom přišel po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Česko urychlilo projekt TAL-PLUS — rozšíření kapacity trasy Terst–Ingolstadt–Kralupy/Litvínov. Projekt byl dokončen počátkem roku 2025 a od dubna 2025 je Česko plně nezávislé na ruské ropě. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je česká diverzifikace paliv vzorová pro celou EU.
Odkud teče česká ropa v roce 2025
Česko v roce 2025 dovezlo 6 857 tisíc tun ropy. Největším dodavatelem je Ázerbájdžán (42,4 %), následuje Norsko (20,9 %) a Kazachstán (18,4 %). Podíl Ruska klesl na 7,7 %.
| Země | Objem (tis. tun) | Podíl (%) |
|---|---|---|
| Ázerbájdžán | 2 905 | 42,4 |
| Norsko | 1 436 | 20,9 |
| Kazachstán | 1 260 | 18,4 |
| Saúdská Arábie | 729 | 10,6 |
| Rusko | 527 | 7,7 |
Dovoz kazašské ropy do Česka meziročně stoupl o 20 % na 1,26 milionu tun. Kazachstán je zároveň druhým největším dodavatelem ropy do celé EU — v roce 2025 dodal 55,8 milionu tun. Česko ale není jeho největší evropský zákazník; většina kazašské ropy míří do Německa a Itálie přes systém Kaspického potrubního konsorcia (CPC) k Černému moři a dále tankery.
Babišova mise: ropa, uran a šest memorand
Premiér Babiš jednal 28. dubna 2026 v Astaně s prezidentem Tokajevem a premiérem Bektenovem o navýšení dodávek ropy a spolupráci v oblasti uranu. Delegaci tvořilo přibližně 50 českých firem.
„Probírali jsme hlavně energetiku, což je v Evropě nyní velké téma. Proto máme velký zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu," řekl Babiš po jednání s Tokajevem. Cesta byla součástí podnikatelské mise po Střední Asii (Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán), první velké mise českého premiéra do regionu.
Ministr průmyslu Karel Havlíček jednal se svým protějškem Erlanem Akkenženovem o konkrétních dodávkách. „Na stole je nabídka dodávky ropy, samozřejmě musíme jednat s těmi, kteří jsou finálními kupujícími," uvedl Havlíček s odkazem na společnost PKN Orlen, která provozuje české rafinerie. Dohoda by mohla být uzavřena „v horizontu měsíců." Česko a Kazachstán podepsaly šest memorand o spolupráci v energetice, dopravě, strojírenství a pojišťovnictví. Obchodní obrat mezi oběma zeměmi dosáhl v roce 2025 hodnoty 705 milionů dolarů.
Babiš zmínil také zásoby uranu — Kazachstán je největším světovým producentem s podílem přes 40 % globální těžby. Česká vládní strategie počítá s rozvojem jaderné energetiky a společnosti Kazatomprom a ČEZ již v oblasti jaderné energie spolupracují. Konkrétní dohoda o dodávkách uranu ale zatím oznámena nebyla.
Ruský stín nad kazašskou ropou
Rusko od 1. května 2026 zastavuje tranzit kazašské ropy ropovodem Družba do Německa. Analytici to interpretují jako geoekonomickou retaliaci — Kazachstán je nucen přesměrovat dodávky přes alternativní trasy, které ale stále vedou přes ruské území.
Ruský vicepremiér Alexander Novak oznámil zastavení tranzitu z údajných „technických důvodů." Kazachstán touto cestou v roce 2025 vyvezl do Německa 2,1 milionu tun ropy. Nyní musí v květnu přesměrovat 260 tisíc tun — 100 tisíc přes baltský přístav Usť-Luga a 160 tisíc přes systém CPC. Obě trasy ale vedou přes ruské území.
Paradox české diverzifikace je právě v tom: Česko se zbavilo závislosti na ruské ropě, ale jeho klíčový alternativní dodavatel — Kazachstán — je sám závislý na ruské tranzitní infrastruktuře. Existuje sice ropovod BTC (Baku–Tbilisi–Ceyhan), který Rusko obchází, ale jeho kapacita nestačí pro celý kazašský export do Evropy.
K tomu přibývá další riziko: kazašská produkce ropy v prvním čtvrtletí 2026 klesla o 20 % meziročně na 19,7 milionu tun. HDP Kazachstánu zpomalil z 6,5 % (2025) na 3 % (Q1 2026), což vyvolává otázky o střednědobé spolehlivosti dodávek.
Tuapse: proč hoří ruská rafinerie
Ukrajinské drony třikrát zasáhly rafinerii Rosneftu v Tuapse během dvou týdnů v dubnu 2026. Zničily přes 50 % skladovacích nádrží klíčového exportního terminálu na Černém moři s roční kapacitou 12 milionů tun.
Útoky z 16., 20. a 28. dubna 2026 přerušily provoz rafinerie a způsobily ropnou skvrnu v Černém moři o rozloze přibližně 7 km², únik nebezpečných látek a „černý déšť" nad městem. Krasnodarský kraj nařídil částečnou evakuaci. Mluvčí Kremlu Peskov potvrdil, že ropa v terminálech byla určena na export.
Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu posilují argument pro diverzifikaci dodavatelů. Zároveň ale destabilizují světový energetický trh — vyšší ceny ropy paradoxně kompenzují Rusku nižší objemy exportu. A Rusko využívá situaci k nátlaku na tranzit kazašské ropy, čímž se kruh uzavírá.
Ropa a plyn: 40 % české energetické spotřeby
Ropa a zemní plyn tvoří 40 % celkové energetické spotřeby Česka. IEA oceňuje českou diverzifikaci, ale upozorňuje na přetrvávající rizika — zejména rostoucí poptávku po plynu při odstavování uhelných elektráren.
Česko vyřešilo odkud ropa teče, ale ne kolik jí potřebuje. IEA upozorňuje, že s odstavováním uhelných elektráren poroste poptávka po zemním plynu — a ten má vlastní geopolitické komplikace. Energetická bezpečnost Česka se neměří jen jedním komoditem.
Premiér Bektenov na jednání s Babišem prohlásil: „Česko je pro Kazachstán spolehlivým partnerem v Evropské unii." Otázkou zůstává, zda Kazachstán může být spolehlivým partnerem pro Česko — dokud jeho ropa teče přes ruské potrubí.
Zajímá vás, jak vlastně cena ropy na světových trzích ovlivňuje cenu benzínu na české pumpě — a proč mezi změnou ceny ropy a změnou ceny u stojanu uplyne někdy i několik týdnů?
Často kladené otázky
Odkud Česko dováží ropu v roce 2025?
Největším dodavatelem ropy do Česka je Ázerbájdžán (42,4 %), následuje Norsko (20,9 %) a Kazachstán (18,4 %). Podíl Ruska klesl z více než 50 % v roce 2022 na 7,7 % v roce 2025. Celkem Česko dovezlo 6 857 tisíc tun ropy.
Proč Babiš jedná v Kazachstánu o ropě?
Česko hledá dlouhodobé dodavatele ropy jako alternativu k Rusku. Kazachstán je třetím největším dodavatelem české ropy a druhým největším dodavatelem ropy do celé EU. Premiér Babiš jednal o navýšení dodávek a spolupráci v oblasti uranu pro českou jadernou energetiku.
Je Kazachstán spolehlivý dodavatel ropy pro Česko?
Kazachstán čelí dvěma rizikům: jeho hlavní exportní trasy (CPC, Družba) vedou přes ruské území a Rusko tuto závislost aktivně využívá. Navíc kazašská produkce ropy v prvním čtvrtletí 2026 klesla o 20 %. Alternativní trasa BTC (přes Turecko) Rusko obchází, ale její kapacita je omezená.







Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.