Konkurenční doložka v ČT: jak funguje a co brání Moravcovi

Moravec spouští vlastní pořad — doložka s ČT stále běží

Václav Moravec má 21. května 2026 představit premiéru internetového pořadu Generace, natáčeného na pražském Výstavišti. Jeho šestiměsíční konkurenční doložka s Českou televizí ale stále platí až do 10. září 2026 — a obě strany se přou, zda je oprávněná.

Když Václav Moravec 8. března 2026 v přímém přenosu Otázek oznámil konec v České televizi po 21 letech, nečekal asi nikdo, že největší spor teprve začne. Ne o politiku, ale o konkurenční doložku — právní nástroj, který mu brání moderovat jinde. Moravec peníze z doložky posílá zpět ČT. Televize je přesto dál vyplácí.

Co je konkurenční doložka a jak funguje

Konkurenční doložka podle § 310 zákoníku práce zakazuje zaměstnanci po skončení pracovního poměru vykonávat shodnou nebo soutěžní činnost, maximálně po dobu jednoho roku. Zaměstnavatel musí platit kompenzaci — nejméně 50 % průměrného měsíčního výdělku.

Princip zní jednoduše: firma vám zaplatí za to, že nepůjdete ke konkurenci. Zákon ale klade jasné podmínky — doložku lze sjednat jen tehdy, pokud zaměstnanec získal informace nebo postupy, jejichž využití u konkurence by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit činnost. Musí být písemná a spojená s peněžitým vyrovnáním, jinak je neplatná.

A právě tady začíná problém. Kritici v médiích upozorňují, že televizní moderátoři nedisponují obchodním tajemstvím ani know-how ve smyslu zákona. Jejich hodnota spočívá v osobní značce a důvěře diváků — ne v interních postupech, které by mohli „vyzradit" konkurenci.

Případ Moravec: peníze posílá zpět, ČT je dál vyplácí

Václav Moravec ukončil pracovní poměr v ČT dohodou ke dni 10. března 2026 po více než 21 letech. Šestiměsíční doložka vyprší 10. září 2026. Moravec odmítá kompenzaci a posílá peníze zpět.

„Nechci z ČT ani korunu za práci, kterou jsem neodvedl v rámci konkurenční doložky. Peníze jim posílám zpět," řekl Moravec pro Médiář. Navrhl ČT vzájemné odstoupení od doložky. Televize odmítla.

Právník Michal Vepřek z kanceláře Vepřek Caska Vlachová vysvětlil, proč je situace zamrzlá: „Existuje teoretická možnost dohody o zrušení konkurenční doložky, k tomu by ale byla nutná vedle vůle pana Moravce i vůle zaměstnavatele, tedy ČT." Po skončení pracovního poměru je jednostranné zrušení ze strany zaměstnavatele prakticky nemožné.

Tiskový mluvčí ČT Michal Pleskot reagoval stručně: „ČT dodržuje plnění svých závazků z dohodnuté konkurenční doložky."

Důvodem Moravcova odchodu byly pochybnosti o nezávislosti redakční práce. „Za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí," prohlásil poté, co vedení ČT v lednu 2026 odstavilo jeho hlavní dramaturgkyni Hanu Andělovou. Ta nyní spolupracuje na pořadu Generace společně s producentem Tomášem Hodboděm z Barletta Productions — bývalým CEO módního vyhledávače Glami, který po exitu z Heureky vstoupil do mediální produkce.

Souček odešel s 3,5 miliony — a nebyl jediný

V České televizi má konkurenční doložku přibližně 130 zaměstnanců — nejen manažeři, ale i moderátoři Událostí, sportovních přenosů a diskusních pořadů. Dozorčí komise Rady ČT tuto praxi opakovaně označila za „extenzivní".

Odvolaný generální ředitel Jan Souček, který v pozici působil pouhých 19 měsíců, odešel v červnu 2025 s roční konkurenční doložkou v hodnotě přibližně 3,5 milionu korun — dvanáct měsíčních platů při základu 289 000 Kč. Pro srovnání: jeho plat byl šestinásobkem průměrného platu v ČT.

Dozorčí komise Rady ČT opakovaně konstatovala, že institut konkurenčních doložek je v televizi nadužíván, což vede ke značné finanční zátěži z koncesionářských poplatků. Za Součkova vedení se praxe zúžila na nejvyšší management — ale i po jeho odchodu systém doložek přetrvává.

Svět doložky omezuje, Česko zatím ne

V USA mělo v roce 2022 konkurenční doložku 90 % hlavních moderátorů zpráv. Americká Federální obchodní komise (FTC) v roce 2024 schválila zákaz nových doložek. V Evropě jsou typicky omezeny na 6 až 12 měsíců s povinnou kompenzací.

FTC odhadla, že zrušení doložek by zvýšilo příjmy amerických pracovníků o 250–296 miliard dolarů ročně. Několik amerických států — New York, Kalifornie, Arizona — zakázalo doložky v televizním vysílání ještě dříve. V New Yorku po schválení zákona Freedom to Work Act v roce 2008 vzrostl počet pracovníků ve filmu a televizi o 37 % za devět let (2008–2017).

Ve Velké Británii pracuje pod konkurenční doložkou přibližně 5 milionů zaměstnanců. V Nizozemsku ji používá každý třetí zaměstnavatel. Česko žádné plošné omezení nechystá — zákoník práce pouze stanovuje maximální dobu jednoho roku a minimální kompenzaci 50 % průměrného výdělku.

Chrání doložka know-how, nebo brání mobilitě talentů?

Jádro sporu leží v otázce, zda televizní moderátoři disponují informacemi, které ospravedlňují konkurenční doložku ve smyslu zákoníku práce. Dozorčí komise Rady ČT označila hromadné používání doložek za nadužívání financované z veřejných peněz.

Zákon vyžaduje, aby zaměstnanec získal informace a poznatky, jejichž využití u konkurence by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit činnost. Moderátor zpráv ale neodnáší výrobní tajemství — odnáší svou tvář, hlas a důvěru diváků. Doložky v médiích tak podle kritiků neslouží k ochraně firemních tajemství, ale k bránění odchodu talentů ke konkurenci.

Moravcův případ to ilustruje. 30. března 2026 založil firmu Moravec Media, chystá internetový pořad Generace — a přesto se ČT drží doložky, která mu formálně zakazuje „shodnou nebo soutěžní činnost". Zda předtočený internetový pořad představuje konkurenci pro živé vysílání veřejnoprávní televize, zůstává otevřená otázka.

Říkali jste si někdy, proč televize platí moderátorům za to, aby nemohli pracovat jinde? A kde je hranice mezi ochranou zaměstnavatele a omezováním svobodné volby povolání?