Poštovní hlasování v USA: proč se chyby stávají zbraní

V Marylandu rozeslal tiskový dodavatel kvůli softwarové závadě přes 565 000 poštovních hlasovacích lístků se špatnou stranickou příslušností. Prezident Trump označil lístky za „nelegální" a nařídil vyšetřování, volební úřad chybu klasifikoval jako technickou závadu bez vlivu na integritu voleb.

Půl milionu špatných obálek v poštovních schránkách — a prezident USA na sociální síti píše o podvodu. V Marylandu se v květnu 2026 odehrává scénář, který americkou politiku provází od roku 2020: technická chyba v poštovním hlasování se mění v politickou munici. Tentokrát dodavatel Taylor Print and Visual Impressions omylem rozeslal voličům lístky, jako by šlo o všeobecné volby místo stranických primárek. Opravené lístky se rozesílají od 19. května 2026, všechny mají dorazit do 29. května.

Správce marylandských voleb Jared DeMarinis reagoval jednoznačně: „Opakuji, že žádné falešné ANI nelegální poštovní hlasovací lístky nebyly distribuovány." Trump na Truth Social napsal opak: „V Marylandu rozeslali 500 000 nelegálních poštovních hlasovacích lístků a byli přistiženi!" Kdo má pravdu — a jak vlastně poštovní hlasování v USA funguje?

Jak funguje poštovní hlasování v USA

V USA existují dva systémy poštovního hlasování: osm států automaticky zasílá lístky všem registrovaným voličům, ostatní vyžadují individuální žádost. V prezidentských volbách 2024 hlasovalo poštou 30,3 % voličů — přes 48 milionů lidí.

Kalifornie, Colorado, Havaj, Nevada, Oregon, Utah, Vermont a Washington posílají lístky automaticky. Ostatní státy, včetně Marylandu, vyžadují, aby si volič o poštovní lístek požádal. Systém sahá až do americké občanské války v 60. letech 19. století, kdy mohli vojáci hlasovat z fronty. Masové rozšíření přišlo až s pandemií COVID-19 v roce 2020, kdy poštou hlasovalo 43 % voličů.

Bezpečnostní opatření zahrnují ověřování podpisů ve 31 státech, čárové kódy na obálkách pro sledování zásilky a bipartizánské kontrolní týmy. Systém přijme pouze jeden lístek od každého voliče — v případě Marylandu volební úřad potvrdil, že neexistuje riziko dvojitého hlasování, protože systém automaticky zneplatní původní chybný lístek.

Proč dochází k chybám

Chyby tiskových dodavatelů nejsou ojedinělé — v Pennsylvánii v roce 2023 muselo být přetištěno 21 000 lístků kvůli špatnému čárovému kódu. V Marylandu způsobila softwarová závada nesprávné přiřazení politické strany k adresám voličů.

Marylandský případ má jasnou příčinu: software dodavatele Taylor Print správně nepřiřadil politickou stranu k adresám voličů a rozeslal lístky jako při všeobecných volbách místo stranických primárek. Firma je dodavatelem marylandského volebního úřadu od roku 2021, smlouva včetně prodloužení do roku 2027 činí 8,9 milionu dolarů. Náklady na přetisk hradí dodavatel.

Přestože chyby existují, prokázané podvody jsou extrémně vzácné. Podle výzkumu Brookings Institution za období 2016–2022 činil podíl podvodů u poštovního hlasování pouhých 0,000043 % — přibližně 6 až 46 případů na celostátní úrovni v každých všeobecných volbách. Oregon za 25 let rozeslal přes 100 milionů poštovních lístků a zaznamenal jen zhruba tucet prokázaných případů podvodu. Větší problém představují ztracené hlasy: podle federální volební komise EAC od roku 2012 nebylo vráceno nebo bylo zamítnuto přes 28 milionů poštovních lístků — většinou proto, že voliči obdržený lístek nevyužili, v menší míře kvůli chybným adresám, chybějícím podpisům či nedodržení lhůty.

Trumpova válka proti poštovním lístkům

Trump kritizuje poštovní hlasování od roku 2020, přestože sám hlasoval poštou v březnu 2026 na Floridě. V březnu 2026 podepsal exekutivní příkaz omezující poštovní hlasování, který právní experti označili za pravděpodobně protiústavní.

Na marylandskou kauzu Trump zareagoval na Truth Social obviněním demokratického guvernéra Wese Moorea: „Udělal to zkorumpovaný guvernér státu Wes Moore. Dovolil, aby se to stalo, aby demokraté vyhráli." Oznámil, že nařídí úřadujícímu generálnímu prokurátorovi Toddu Blancheovi vyšetřit záležitost. Mluvčí guvernéra Ammar Moussa reagoval: „Obyvatelé Marylandu by měli hledat přesné informace u Státního volebního úřadu — ne u dezinformací na sociálních sítích určených k podkopání důvěry v naše volby."

Kontext je důležitý: Maryland má gubernatoriální primárky 23. června 2026 — chyba nastala pět týdnů předem, v politicky citlivém období. Trump využívá technickou závadu k prosazování federálního zákona SAVE Act (Safeguard American Voter Eligibility Act) a k politickému útoku na demokratického guvernéra. Průzkum Pew Research Center z roku 2020 přitom ukázal, že 61 % republikánů, kteří jako hlavní zdroj zpráv uvádějí Fox News nebo talk radio, považuje podvody u poštovního hlasování za závažný problém — přestože data ukazují opak.

DeMarinis Trumpovo prohlášení odmítl přímo: „Formulace v prezidentově příspěvku o marylandských volbách má za cíl klamat, podkopávat důvěru a šířit dezinformace."

Česká zkušenost s korespondenčním hlasováním

Česko poprvé umožnilo korespondenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 — zaregistrovalo se přibližně 11 000 Čechů žijících v zahraničí. Na rozdíl od USA jde zatím o systém výhradně pro krajany v cizině.

Americké zkušenosti nabízejí pro Česko dvě poučení. Za prvé, klíčová je kvalita dodavatelů a softwarových systémů — marylandská kauza ukazuje, že i rutinní tisk lístků může selhat. Za druhé, i minimální technická chyba se může stát politickou zbraní, pokud existuje prostředí polarizované nedůvěry. Česko je zatím v jiné situaci: korespondenční hlasování se týká tisíců voličů, ne milionů. Ale jak systém poroste, americké precedenty budou stále relevantnější.

Zajímá vás, jak by se Česko vypořádalo s podobnou chybou u korespondenčních lístků? Nebo jaké pojistky má český systém oproti americkému?