Knihovna Václava Havla v krizi: proč závisí na jednom dárci

Dvacet let sponzorství končí. Knihovnu Václava Havla opouštějí všichni

Knihovna Václava Havla čelí existenční krizi poté, co její hlavní sponzor Zdeněk Bakala oznámil konec financování kvůli sporům s ředitelem Tomášem Sedláčkem. Celý 17členný tým podal výpovědi s účinností od září 2026 a odchází i druhý klíčový dárce Karel Komárek.

Když v roce 2004 Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg, Miloslav Petrusek a Zdeněk Bakala zakládali Knihovnu Václava Havla, měla uchovávat odkaz prvního českého prezidenta pro další generace. O 22 let později z instituce odchází prakticky všichni — sponzoři, zaměstnanci i členové správní rady. A to v roce, kdy by Václav Havel oslavil nedožité 90. narozeniny.

Co Knihovna Václava Havla vlastně dělá

Knihovna Václava Havla sbírá a zpřístupňuje písemné, zvukové a obrazové materiály spojené s Václavem Havlem. Organizuje přednášky, konference, divadelní představení a vzdělávací programy pro střední školy — slouží jako platforma pro diskuse o demokracii a lidských právech.

Nejde o klasickou půjčovnu knih. Knihovna sídlí na Ostrovní 13 v Praze 1 od roku 2014 a funguje jako nadační fond (od května 2023, dříve obecně prospěšná společnost). Veškerý program je zdarma — přednášky, výstavy, debaty o stavu demokracie. Na podzim 2019 založila Klub přátel „Havel navždy" s pravidelnými měsíčními příspěvky od členů jako doplňkový zdroj financování.

Právě bezplatnost všech programů ale znamená, že instituce je plně závislá na soukromých dárcích. V roce 2024 činily roční provozní náklady 24 milionů korun — o třetinu více než 18 milionů v roce 2023.

Jádro sporu: ředitel Sedláček versus správní rada

Krizi spustil styl řízení ředitele Tomáše Sedláčka, který se vedení ujal v březnu 2025. Správní rada ho chtěla odvolat, ale spoluzakladatelka Dagmar Havlová odvolání zablokovala. Důsledkem je hromadný odchod zaměstnanců, sponzorů i členů rady.

Tomáš Sedláček — ekonom, filozof, autor bestselleru Ekonomie dobra a zla přeloženého do 22 jazyků a bývalý ekonomický poradce prezidenta Havla — převzal vedení knihovny 3. března 2025. O necelý rok později začal tým i sponzoři odcházet.

„Stávající způsob řízení a fungování knihovny neodpovídá nastaveným dohodám a principům vzájemné spolupráce," vysvětlil Bakala v dopise zaměstnancům své důvody pro konec sponzorství. Správní rada se pokusila Sedláčka odvolat, ale Dagmar Havlová — vdova po Václavu Havlovi a spoluzakladatelka instituce — to zablokovala. „Odvolání Sedláčka by mělo fatální důsledky pro instituci," varovala.

Výsledek je paradoxní: Sedláček zůstává, ale prakticky všichni ostatní odcházejí. Mluvčí knihovny Mária Pfeiferová oznámila, že „tým Knihovny Václava Havla nemůže garantovat zdravý vývoj knihovny a její dobré jméno, a proto nebude ve své práci od září 2026 pokračovat." Ze správní rady zůstává pouze David Dušek, místostarosta Prahy 5 za STAN.

Nejen Bakala: odchází i Komárek

Kromě Nadace Bakala končí i Karel Komárek Family Foundation, která financovala mimo jiné audiovizuální projekt Havel Channel. Knihovna přichází o oba své největší soukromé donory najednou.

Karel Komárek, zakladatel investiční skupiny KKCG a jeden z největších českých filantropů, prostřednictvím své nadace financoval mimo jiné audiovizuální projekt Havel Channel. Jeho odchod znamená, že knihovna přichází nejen o provozní peníze, ale i o podporu konkrétních projektů, které rozšiřovaly její dosah.

Podle údajů Nadace Bakala darovala tato nadace za posledních deset let přes 75 milionů korun více než 50 organizacím. Knihovna Václava Havla patřila k jejím vlajkovým projektům. Nahradit takový objem peněz z jiných zdrojů bude mimořádně obtížné — zvláště v kontextu českého kulturního sponzorství, které je podle portálu Kreativní Česko na ústupu.

Jeden dárce, celá instituce: systémový problém

Krize Knihovny Václava Havla ilustruje širší problém českých kulturních institucí — extrémní závislost na malém počtu soukromých donorů. Když 42 % rozpočtu zajišťuje jediný sponzor, stačí jeden spor k ohrožení celé existence organizace.

České kulturní instituce se potýkají s nezájmem soukromých dárců, protože kultura nespadá do „ekonomicky přitažlivých" sfér. Sponzoring v české kultuře je na ústupu a instituce stále více upřednostňují veřejné rozpočty a dotace. Knihovna Václava Havla šla opačnou cestou — spoléhala na soukromé donory. A právě to se jí nyní vrací.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna situaci okomentoval jednoznačně: „Zánik Knihovny Václava Havla by byl nenahraditelnou ztrátou, ránou do kulturní duše národa."

Říkali jste si někdy, jak vlastně funguje financování českých kulturních institucí? A proč jsou některé závislé na jednom sponzorovi, zatímco jiné čerpají miliony z veřejných rozpočtů?