Hantavirus v Česku: jak velké je riziko a jak se chránit?

Tři úmrtí na výletní lodi — a celý svět řeší hantavirus

Hantaviry jsou skupina virů přenášených hlodavci, které mohou způsobit závažné onemocnění ledvin nebo plic. V Česku se vyskytují mírnější evropské kmeny s velmi nízkou smrtností — současná mediální vlna souvisí s výskytem smrtelného jihoamerického viru Andes na holandské výletní lodi MV Hondius v květnu 2026.

Na palubě holandské výletní lodi MV Hondius, která 1. dubna 2026 vyplula z argentinské Ushuaie se 147 lidmi, se během tří týdnů nakazilo virem Andes sedm cestujících. Tři z nich zemřeli. Světová zdravotnická organizace (WHO) zareagovala obratem — a slovo „hantavirus" se přes noc dostalo do titulků médií po celém světě.

Jenže mezi virem Andes, který má smrtnost 35–50 %, a hantaviry kolujícími v českých lesích je propastný rozdíl. Pojďme si vysvětlit, co hantaviry vlastně jsou, proč se jich v Česku bát nemusíte — a proč je přesto dobré o nich vědět.

Co jsou hantaviry a jak se šíří

Hantaviry jsou RNA viry přenášené drobnými hlodavci — myšmi, norníky a potkany. Člověk se nakazí vdechnutím prachu kontaminovaného trusem, močí nebo slinami infikovaných hlodavců, případně přímým kontaktem s nimi. Přenos z člověka na člověka je u naprosté většiny hantavirů vyloučen.

Představte si, že uklízíte starou stodolu na chatě. Zametáte prach, který se víří do vzduchu — a právě v tom prachu mohou být zaschlé výměšky myší, které nesou hantavirus. Stačí se nadechnout. Právě takto se nakazí většina pacientů v Česku: při úklidu sklepů, stodol, kůlen nebo při práci v lese.

Hantaviry způsobují dvě odlišná onemocnění. V Evropě a Asii převládá hemoragická horečka s renálním syndromem (HFRS) — poškozuje ledviny. V obou Amerikách pak hantavirový plicní syndrom (HPS), který napadá plíce a má výrazně vyšší smrtnost. V Česku se setkáváme téměř výhradně s mírnější HFRS.

Jedinou výjimkou v pravidle „nepřenáší se mezi lidmi" je právě virus Andes. Ten jako jediný známý hantavirus dokáže přeskočit z člověka na člověka — ale pouze při těsném a dlouhodobém kontaktu. Právě proto se mohl šířit na uzavřené lodi.

Smrtnost hlavních typů hantavirů

Rozdíly ve smrtnosti mezi jednotlivými hantaviry jsou obrovské — od méně než 1 % u evropského viru Puumala po 35–50 % u jihoamerického viru Andes. V Česku se vyskytují dva nejméně nebezpečné typy: Puumala a Dobrava.

Když média píšou, že „smrtnost hantaviru se blíží ebole", mluví o viru Andes — nikoli o kmenech, které kolují v českých lesích. Následující tabulka ukazuje, jak zásadně se jednotlivé typy liší.

Typ viru	Region výskytu	Onemocnění	Smrtnost
Puumala	Severní a střední Evropa (vč. ČR)	HFRS (mírná)	< 1 %
Dobrava	Jihovýchodní Evropa (vč. ČR)	HFRS (těžká)	10–12 %
Hantaan	Východní Asie	HFRS (těžká)	5–15 %
Sin Nombre	Severní Amerika	HPS	30–40 %
Andes	Jižní Amerika	HPS	35–50 %

Puumala, nejčastější hantavirus v Evropě včetně Česka, má smrtnost pod 1 %. Pro srovnání: běžná chřipka zabíjí přibližně 0,1 % nakažených. Dobrava je nebezpečnější (10–12 %), ale v ČR se vyskytuje vzácně. Virus Andes z výletní lodi MV Hondius patří do zcela jiné ligy — jeho smrtnost 35–50 % ho skutečně řadí vedle eboly.

Hantaviry v Česku: 73 případů za osm let

Od roku 2018 do května 2026 bylo v České republice hlášeno 71 případů hemoragické horečky s renálním syndromem (HFRS) a 2 případy hantavirového plicního syndromu (HPS). Nikdo nezemřel. Ročně se v ČR nakazí přibližně 10–15 lidí, nejčastěji v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.

Česko má s hantaviry dlouholeté, ale velmi řídké zkušenosti. V tuzemsku se vyskytují čtyři druhy hantavirů schopné nakazit člověka: Dobrava, Kurkino, Puumala a Tula. Žádný z nich není virus Andes.

Virologka Hana Zelená, vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry při Zdravotním ústavu v Ostravě, potvrdila, že v roce 2025 bylo v ČR léčeno 11 lidí s hantavirovou infekcí. „České kmeny jsou výrazně méně nebezpečné než virus Andes," zdůraznila.

Rizikové jsou především aktivity, při kterých se člověk dostává do kontaktu s prostředím obývaným hlodavci: práce v lese, na poli, bourání starých stodol nebo právě úklid sklepů. Nejvíce případů hlásí Moravskoslezský a Jihočeský kraj — oblasti s větším podílem zemědělské a lesnické činnosti.

Jediné české úmrtí na hantavirus v posledních dekádách zaznamenali lékaři v lednu 2016. Profesionální myslivec Luboš Frank z Lesní správy Lány zemřel na hantavirovou infekci — správná diagnóza byla ale stanovena až po smrti. Jeho případ ukazuje na reálný problém: poddiagnostikování. Příznaky hantavirové infekce (horečka, bolesti svalů, poruchy ledvin) se snadno zaměňují za chřipku nebo jiné nemoci.

Jak mluví svět — a jak reaguje Česko

WHO hodnotí riziko pro globální populaci z výskytu na lodi MV Hondius jako nízké. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v květnu 2026 oznámil, že Česko nechystá žádná mimořádná opatření — nemocnice a hygieny mají pokyny pro případ výskytu.

Výskyt na lodi MV Hondius je z epidemiologického hlediska výjimečný. Jde o první potvrzený cluster mezilidského přenosu hantaviru mimo Jižní Ameriku. WHO proto reagovala razantně — do pěti zemí rozeslala 2 500 diagnostických kitů pro posílení testovací kapacity.

V EU a Evropském hospodářském prostoru bylo v roce 2023 hlášeno 1 885 případů hantavirové infekce, tedy 0,4 případu na 100 000 obyvatel. Finsko a Německo tvořily přes 60 % všech případů. Celosvětově se odhaduje 10 000 až více než 100 000 hantavirových infekcí ročně.

Ministr Vojtěch situaci shrnul stručně: „Riziko je v Česku nízké." Nemocnice i krajské hygieny dostaly pokyny, ale žádná mimořádná opatření se nechystají. Část odborníků nicméně varuje, že příliš sebevědomá komunikace typu „není důvod k panice" může u veřejnosti vyvolat opačný efekt — zejména po zkušenosti s covidem-19. Dezinformační scéna v ČR již začala rámovat hantavirus jako „novou plandemii".

Jak se chránit při práci na chatě, ve sklepě nebo v lese

Před hantaviry se nejlépe ochráníte tak, že minimalizujete kontakt s hlodavci a jejich výměšky. Při úklidu starých prostor větrejte, navlhčete prach před zametáním, používejte respirátor a rukavice. Mrtvé hlodavce nikdy nesbírejte holýma rukama.

Specifická antivirová léčba ani vakcína proti hantavirům neexistuje. Léčba je čistě podpůrná — lékaři řeší příznaky a podporují funkci ledvin nebo plic. Proto je prevence zásadní.

Praktická opatření pro Čechy:

• Úklid starých prostor (sklepy, stodoly, kůlny, garáže): Než začnete zametat, důkladně prostor vyvětrejte a navlhčete podlahu i povrchy dezinfekčním roztokem. Suchý prach je hlavní cesta nákazy — mokrý úklid riziko výrazně snižuje.
• Ochranné pomůcky: Při práci v prašném prostředí používejte respirátor (minimálně FFP2) a jednorázové rukavice.
• Potraviny a odpadky: Skladujte je v uzavřených nádobách, které hlodavci nemohou prokousat. Na chatě nenechávejte přes zimu otevřené jídlo.
• Mrtvé hlodavce a pasti: Manipulujte s nimi vždy v rukavicích, poté dezinfikujte okolí.
• Při příznacích: Pokud po práci v rizikovém prostředí dostanete horečku, bolesti svalů nebo problémy s ledvinami, informujte lékaře o možném kontaktu s hlodavci. Právě včasná informace lékaři může zabránit chybné diagnóze — jako v případě myslivce z Lán v roce 2016.

Co to znamená pro vás

Pro běžného Čecha je riziko nákazy hantavirem velmi nízké. Ohroženi jsou především lidé pracující v lese, na poli nebo pravidelně uklízející staré budovy. Virus Andes, který zabíjel na výletní lodi, se v Česku nevyskytuje a přenos vyžaduje těsný kontakt.

Hantaviry nejsou nová hrozba — jsou známy přes 70 let. V Česku jde o ojedinělou infekci bez epidemického potenciálu. Virus Andes se v tuzemsku nevyskytuje a nemá jak se sem dostat prostřednictvím místních hlodavců.

Zároveň platí, že poddiagnostikování je reálný problém. Ne všechny případy jsou odhaleny, protože příznaky připomínají běžné virózy. Pokud pracujete v lese, na poli, bouráte starou stodolu nebo uklízíte sklep po zimě — a následně se u vás objeví horečka s bolestmi svalů — řekněte to lékaři. Může to být klíčová informace pro správnou diagnózu.

Tento článek nenahrazuje konzultaci s lékařem. Podrobné informace o hantavirech najdete na stránkách Státního zdravotního ústavu (szu.gov.cz).

Uklízeli jste někdy starý sklep nebo stodolu na chatě? Napadlo vás přitom, že prach z myšího trusu může být rizikem — a jak vlastně funguje prevence proti nemocem přenášeným hlodavci?