Proč aerolinky ruší lety z Prahy: palivo zdražilo o 100 %

SAS ruší tisíc letů, Ryanair varuje: co se děje?

Skandinávské aerolinky SAS v dubnu 2026 zrušily přibližně 1 000 letů poté, co se cena leteckého paliva za deset dní zdvojnásobila. Důvodem je uzavření Hormuzského průlivu po americko-izraelské operaci proti Íránu z 28. února 2026, které přerušilo 20 % světových námořních dodávek ropy.

„Cena leteckého paliva se zdvojnásobila za deset dní. I když se snažíme absorbovat nárůst nákladů co nejvíce, jedná se o šok, který přímo zasahuje letecký průmysl," vysvětlil CEO SAS Anko van der Werff. SAS přitom vstoupilo do roku 2026 s nulovou mírou zajištění paliva — jako jediný velký evropský dopravce nemělo žádný hedging.

CEO Ryanair Michael O'Leary varoval: „Pokud Hormuzský průliv zůstane zavřený další dva až tři měsíce, budeme v naprosto neznámém scénáři. Může být zrušeno 5 až 10 procent letů v květnu, červnu a červenci." United Airlines oznámilo škrty přibližně 5 % plánovaných letů ve 2. a 3. čtvrtletí 2026. Globálně bylo v jednom z posledních dnů zrušeno přibližně 7 % všech plánovaných letů — 7 049 ze 104 618 spojů.

Proč letecké palivo zdražilo o 100 %

Hormuzský průliv, kudy běžně proudí asi 20 % světové námořní přepravy ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), je od 28. února 2026 fakticky uzavřen — tankerová doprava klesla o 70–80 %. Cena leteckého paliva na americkém Gulf Coast vzrostla z 2,17 USD na 4,57 USD za galon za necelý měsíc.

Letecké palivo má ve srovnání s jinými ropnými produkty nízké skladovací zásoby, a proto je mimořádně citlivé na výpadky dodávek. Náklady na palivo přitom tvoří 40–60 % celkových provozních nákladů letu — je to jednoznačně největší nákladová položka aerolinek. Zahraniční analytici zasazují krizi do kontextu největšího narušení energetických dodávek od ropných krizí 70. let.

Evropa je zvlášť zranitelná: 25–30 % jejího leteckého paliva pochází z Perského zálivu. Analytik George Shaw ze společnosti Kpler varoval: „Květen bude velmi obtížný, protože není možné nahradit výpadky dodávek leteckého paliva z Hormuzského průlivu." K tomu od roku 2025 platí nařízení ReFuelEU vyžadující minimálně 2% podíl udržitelného leteckého paliva (SAF) na letištích EU — SAF je přibližně 3–4× dražší než konvenční palivo, což náklady dále zvyšuje.

Proč některé aerolinky přežívají lépe: hedging jako klíč

Míra zajištění paliva (hedging) je klíčový diferenciátor krize. Evropské aerolinky mají v průměru zajištěno asi 80 % paliva na rok 2026, ale SAS mělo 0 % a United Airlines palivo nezajišťuje vůbec. Naopak easyJet (84 %) nebo Lufthansa (82 %) jsou chráněny.

Krize dopadá na aerolinky extrémně nerovnoměrně. SAS vstoupilo do roku 2026 bez jakéhokoli zajištění — a jako první muselo rušit lety. Na druhém konci spektra stojí Delta Air Lines, která jako jediná velká americká aerolinka vlastní rafinérii Monroe Energy v Pensylvánii. Ta funguje jako přirozené zajištění a šetří stovky milionů dolarů. CEO Delta Ed Bastian odhaduje, že březnový nárůst cen paliva přidal společnosti jednorázově 400 milionů USD na nákladech. U American Airlines každý nárůst ceny paliva o 1 cent za galon zvyšuje roční náklady přibližně o 50 milionů USD.

Srovnání míry zajištění ukazuje, jak různě jsou aerolinky připraveny na cenový šok z Hormuzského průlivu.

Aerolinka	Hedging (%)	Důsledek
SAS	0 %	první velký evropský dopravce rušící lety
United Airlines	0 %	škrty 5 % kapacity ve 2.–3. čtvrtletí
Southwest Airlines	0 % (ukončen počátkem 2026)	plně vystavena cenovému šoku
Norwegian Air Shuttle	45 %	částečná ochrana
Wizz Air	vysoká ochrana	úspora ~1 000 USD/tunu oproti spot ceně
Lufthansa	82 %	jedna z nejlépe chráněných velkých skupin
easyJet	84 % (1. pololetí 2026)	silná ochrana v prvním pololetí
Finnair	70–95 %	rozšířil hedging na 24 měsíců v prosinci 2025

Krize tak paradoxně zvýhodňuje velké, finančně silné dopravce na úkor menších a nezajištěných aerolinek. Ryanair — dobře zajištěný hedgingem — krizi využívá k posílení pozice. CEO O'Leary doporučuje cestujícím rezervovat letenky co nejdříve, než ceny dále porostou.

Co to znamená pro české cestovatele

Smartwings zatím lety neruší, ale od 14. března 2026 navýšil palivový příplatek. Letiště Václava Havla v Praze zahájilo letní letový řád s 183 destinacemi od 77 aerolinek — krize ale přichází těsně po startu letní sezóny, kdy je poptávka po letenkách nejvyšší.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček komentoval: „Letecké společnosti zvažují omezení množství letů a také přenesení cen na klienty — buď příplatkem za palivo, anebo navýšením cen letenek." V březnu 2026 bylo z Prahy zrušeno 32 letů do zemí Blízkého východu. Průměrné ceny letenek celosvětově dosáhly 465 USD za týden — nejvíce pro stejné období od roku 2019.

Smartwings volí zatím cestu příplatků — a navíc rozšiřuje spojení do Málagy, Barcelony, Valencie a Říma. Situaci ale komplikuje probíhající prodej Smartwings tureckým aerolinkám Pegasus (skupina ESAS) za 154 milionů EUR. Šéf Letiště Praha Jiří Pos upozornil na nepředvídatelnost dopadů na letní sezónu. Členka představenstva Lufthansa dodala: „Čím déle bude Hormuzský průliv zablokován, tím kritičtější by se mohla stát situace v oblasti dodávek leteckého paliva."

Souvislosti: ropný šok a česká inflace

Stejný ropný šok, který zdražuje letecké palivo, zároveň tlačí českou březnovou inflaci na odhadovaných 1,9 % — pohonné hmoty jsou hlavním tahounem růstu. Cena ropy Brent vzrostla na přibližně 112 USD za barel.

Březnová inflace v ČR zrychlila meziročně z únorových 1,4 % na odhadovaných 1,9 % podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ropný šok nezdražuje jen pohonné hmoty a letenky — promítá se do cen dopravy, potravin a prakticky každého fyzického zboží. Dopady na inflaci závisí na délce konfliktu: při krátkodobém šoku se promítnou jen pohonné hmoty, při déletrvajícím i potraviny a služby.

Zajímá vás, jak vlastně funguje zajištění (hedging) leteckého paliva a proč některé aerolinky riskují bez něj?