Kulturní granty v ČR: proč ministr nesmí řídit dotace

Ministr versus nezávislé komise: co spustilo spor o kulturní dotace

Ministr kultury Oto Klempíř v dubnu 2026 oznámil záměr prosadit zákonnou změnu, která by mu dala právo vetovat rozhodnutí nezávislých grantových komisí o přidělování kulturních dotací. Spor odstartovala jeho kritika dotace pro queer animovaný film.

Dne 1. dubna 2026 ministr kultury Oto Klempíř na Facebooku napadl rozhodnutí Státního fondu audiovize podpořit postprodukci animovaného filmu „I'm Not Nearly Cool Yet" režisérky Anastazje Naumenkovové o ukrajinské queer komunitě částkou necelý milion korun. „Proč stát financuje aktivismus? Proč se nepodporuje něco, co má širší přínos?" napsal Klempíř. Záhy oznámil, že připraví novelu zákona, která ministrovi umožní vetovat rozhodnutí grantových komisí.

O den později odvolal Martina Baxu, bývalého ministra kultury za ODS, z pozice předsedy správní rady festivalu Pražské jaro. Na síti X to okomentoval: „Dost mě řešil, tak jsem ho vyřešil."

Jak funguje rozdělování kulturních dotací v Česku

Kulturní dotace v ČR rozdělují nezávislé odborné komise a rady fondů, nikoliv politici. Ministr jmenuje ředitele fondů, ale o samotném přidělení peněz rozhodují odborníci na základě kvality projektů.

Systém stojí na jednoduchém principu: oddělení politické moci od rozhodování o tom, kdo dostane peníze na umění. Státní fond audiovize, zřízený zákonem č. 496/2012 Sb. o audiovizi, má vlastní Radu, která posuzuje projekty na základě odborných posudků. Ředitele fondu sice jmenuje ministr, ale o konkrétních dotacích rozhoduje Rada — ne politik.

Vedle fondů funguje i přímé dotační řízení ministerstva. Celkem jde ročně o přibližně 2 miliardy korun v 54 dotačních titulech — od divadel přes muzea, festivaly a literaturu až po regionální kulturu. Celkové finanční zdroje směřující do kultury v ČR dosáhly v roce 2023 hodnoty 343,7 miliardy Kč, přičemž sledované kulturní instituce získaly z veřejných rozpočtů 6,8 miliardy Kč — tedy 72 % svých celkových příjmů.

Právě tato vysoká závislost na státním financování činí kulturu zranitelnou vůči politickému tlaku. Když politik rozhoduje o penězích pro umění, hrozí, že se podpora začne řídit politickou přijatelností místo umělecké kvality.

Čtyři měsíce ve funkci, série personálních zásahů

Oto Klempíř je ministrem kultury od 15. prosince 2025. Za čtyři měsíce stihl odvolat ředitelku Národní galerie, předsedu správní rady Pražského jara i napadnout literární komisi kvůli škrtům v rozpočtu.

V březnu 2026 Klempíř odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha Alicji Knast, která zvítězila ve výběrovém řízení v roce 2020 a její šestiletý mandát měl skončit s rokem 2026. Jako důvod uvedl „strnulost instituce".

V dubnu 2026 přišlo odvolání Martina Baxy z Pražského jara a oznámení záměru změnit zákon. Klempíř rovněž napadl literární komisi poté, co odmítla rozdělit prostředky snížené o 40 % — členové komise uvedli, že tak drastický škrt by znamenal konec některých projektů.

Martin Baxa označil odvolání za trest za to, že se ozval proti pokusu prolomit nezávislost Státního fondu audiovize. „Oto Klempíř evidentně nasál na společném jednání se slovenskou vládou novou inspiraci. Je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin," řekl Baxa.

Stínový předseda vlády ODS Martin Kupka byl ještě ostřejší: „Tahle ubohost a malost navíc ještě sdělovaná jazykem agentů StB mě opravdu zaskočila." Narážel tím na Klempířovu minulost — v letech 1984–1985 byl evidován jako agent StB (komunistické tajné policie).

Slovenský precedent: kam vede politická kontrola kultury

Na Slovensku ministryně kultury Šimkovičová získala kontrolu nad Fondem na podporu umenia, zrušila autonomii komisí a mezi prvními defundovala queer projekty. Více než 700 slovenských umělců varovalo Česko před stejnou cestou.

Slovenský případ ukazuje, co může následovat. Ministryně kultury Martina Šimkovičová po roce 2023 ovládla Fond na podporu umenia, zrušila nezávislost odborných komisí a mezi prvními kroky zastavila financování queer kulturních projektů. Šimkovičová přijela na pracovní návštěvu do Prahy, kde se setkala s Klempířem i Okamurou.

Více než 700 signatářů ze slovenské kulturní komunity podepsalo otevřený dopis varující českou kulturní scénu před „slovenskou cestou". Klempířovy kroky — od kritiky queer filmu přes personální čistky až po plánované zákonné veto — sledují podobný vzorec.

Co by ministerské veto změnilo v praxi

Ministerské veto by fakticky zrušilo princip nezávislosti grantových komisí. Ministr by mohl zablokovat dotaci pro jakýkoli projekt bez ohledu na odborné posouzení kvality.

Pokud by Klempířova novela prošla, ministr kultury by získal právo vetovat rozhodnutí, která dosud dělali nezávislí odborníci. V praxi by jeden politik mohl rozhodovat o tom, které filmy, divadelní hry nebo knihy v Česku dostanou státní podporu.

Klempíř svůj záměr obhajuje odpovědnějším nakládáním s veřejnými prostředky. „Ministr kultury nemá zákonnou možnost ovlivnit, komu fond přidělí dotace. Brzy předložím novelu zákona, která to změní," uvedl. Kritici ale upozorňují, že právě oddělení politiky od dotací je základním principem demokratické kulturní politiky — a ministerské veto by fakticky znamenalo politickou cenzuru.

Opozice (ODS, lidovci) i kulturní obec se shodují: nezávislost grantových komisí je pojistka proti tomu, aby aktuální vláda ovlivňovala obsah umělecké tvorby. Petice za demisi ministra byla zveřejněna online.

Zajímá vás, jak vlastně odborné komise rozhodují o tom, který film nebo divadelní projekt v Česku dostane dotaci? A měl by mít politik právo jejich rozhodnutí změnit?