Proč záleží na jednom průlivu u Íránu
Hormuzský průliv mezi Íránem a Ománem je nejdůležitější ropná tepna světa — v roce 2024 jím denně proplulo 20 milionů barelů ropy, tedy pětina globální spotřeby. Válka USA s Íránem tento provoz téměř zastavila a ceny paliv vyletěly i v Česku.
Představte si trychtýř široký 33 kilometrů, kterým protéká pětina veškeré ropy na planetě. Tak vypadá Hormuzský průliv — a právě proto stačí jeden konflikt v této oblasti, aby se cena benzínu na české pumpě vyšplhala o několik korun za litr.
V roce 2024 procházelo Hormuzským průlivem průměrně 20 milionů barelů ropy denně — více než čtvrtina veškerého námořního obchodu s ropou na světě (zdroj: Americká agentura pro energetické informace, EIA). Když se lodní provoz v této úžině zastaví, nezůstane to bez následků nikde — ani ve střední Evropě.
Od útoků k ropnému šoku: co se stalo od února 2026
Po zahájení americko-izraelských útoků na Írán 28. února 2026 se lodní provoz v Hormuzském průlivu zhroutil o 95 % — ze 130 lodí denně na pouhých 6. Cena ropy Brent poprvé za čtyři roky překonala 100 dolarů za barel a na vrcholu dosáhla 126 dolarů.
Konflikt má kořeny v dvanáctidenní válce USA a Izraele proti Íránu v červnu 2025, po které Trump vyhlásil vítězství. Masové protesty v Íránu koncem roku 2025 a zhroucení jaderných jednání však vedly k obnovení útoků 28. února 2026.
Čísla mluví jasně. V únoru 2026 proplouvalo průlivem denně asi 130 lodí. V březnu to bylo pouhých 6 — pokles o 95 %. Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila krizi jako „největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu".
Cena ropy Brent překonala 8. března 2026 hranici 100 dolarů za barel poprvé za čtyři roky. Na vrcholu dosáhla 126 dolarů. Analytici Macquarie varují, že pokud válka potrvá do konce června 2026, cena by mohla vystoupat až na 200 dolarů za barel.
Za víkend 5.–6. dubna proplouvalo průlivem 21 lodí — nejvíce od začátku války. Írán totiž začal individuálně vyjednávat průjezd s jednotlivými státy: irácké lodě propluly, turecký tanker s iráckou ropou úspěšně opustil Perský záliv 6. dubna. Náznak zlepšení — ale stále zlomek normálního provozu.
Trumpovo ultimátum: „Otevřete ten průliv, nebo přijde peklo"
Americký prezident Donald Trump 5. dubna 2026 pohrozil Íránu zničením elektráren a mostů, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv. Írán zaslal přes Pákistán 10bodový návrh příměří, který Trump označil za „nedostatečný".
„Otevřete ten zatracený průliv, parchanti, nebo budete žít v pekle," napsal Trump na sociální síti Truth Social 5. dubna 2026. Konkrétně pohrozil zničením íránských elektráren a mostů — tedy civilní infrastruktury.
Reakce přišly rychle. Červený kříž (ICRC) vyzval k deeskalaci: „Záměrné hrozby, ať už v rétorice nebo v činech, proti civilní infrastruktuře a jaderným zařízením se nesmí stát novou normou ve válečných konfliktech." Íránská mise při OSN nazvala Trumpovy hrozby „úmyslem páchat válečné zločiny".
Richard Haass, emeritní předseda Council on Foreign Relations (CFR), situaci komentoval střízlivě: „Útok na elektrárny nepovede ke kapitulaci, změně režimu ani k otevření průlivu, ale vyvolá íránské útoky na regionální infrastrukturu." Spojené arabské emiráty požádaly o konec konfliktu bez „trvalé nestability v regionu".
Írán přesto učinil diplomatický krok — přes Pákistán zaslal oficiální 10bodový návrh příměří zahrnující protokol pro bezpečný průjezd průlivem, rekonstrukci a zrušení sankcí. Trump jej označil za „významný, ale nedostatečný". Íránské ministerstvo zahraničí reagovalo: „Jednání jsou neslučitelná s ultimáty a hrozbami."
NATO spojenci odmítli podpořit válku
Evropští spojenci z NATO se odmítli automaticky připojit k americkým vojenským operacím proti Íránu. Nebyli předem informováni, nesouhlasili s válkou a považovali ji za porušení mezinárodního práva. Trump je označil za zbabělce.
Krize odhalila hlubokou trhlinu v transatlantickém spojenectví. NATO spojenci argumentují, že nebyli předem informováni o operaci a považují ji za porušení mezinárodního práva. Trump je za to označil za zbabělce. Senátor Lindsey Graham naopak prohlásil, že Trump neblafuje a Írán čeká „ohromná vojenská síla".
Evropa má přitom v krizi vlastní zranitelnost. Získává 12–14 % svého zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru přes Hormuzský průliv a 30 % leteckého paliva pochází z oblasti nebo přes ni tranzituje (zdroj: Euronews). Ekonomické důsledky blokády tedy dopadají i na ty, kdo se do konfliktu odmítli zapojit.
Dovoz ropy do Česka podle zdrojových zemí (2024)
Česko dovezlo v roce 2024 celkem 6 501 tisíc tun ropy. Největším dodavatelem bylo Rusko (42 %), následovaný Ázerbájdžánem (40 %) a Kazachstánem (16 %). Přímá závislost na ropě z Perského zálivu je minimální, ale globální cena ovlivňuje i české rafinérie.
Česko dovezlo v roce 2024 ropu dvěma hlavními trasami: 58 % přes Transalpinský ropovod TAL (západní trasa přes Itálii a Rakousko) a 42 % přes ropovod Družba z Ruska (zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). Přímý dovoz z oblasti Perského zálivu je zanedbatelný — Evropa a USA dováží přes Hormuzský průliv pouze 3,8 %, respektive 2,5 % celkového objemu ropy (zdroj: EIA). Jenže ropa je globální komodita: když se cena Brentu zdvojnásobí, zdraží se i ropa tekoucí do Kralup nad Vltavou.
| Země | Objem (tis. tun) | Podíl |
|---|---|---|
| Rusko | 2 714,7 | 42 % |
| Ázerbájdžán | 2 610,0 | 40 % |
| Kazachstán | 1 015,2 | 16 % |
| Norsko | 102,8 | 1,6 % |
| Guyana | 58,4 | 0,9 % |
Dopady ropného šoku na Česko v číslech
Cena nafty v Česku vzrostla z přibližně 38 Kč na 46,80 Kč za litr, benzín Natural 95 z 36 Kč na 40,83 Kč. Inflace zrychlila z 1,4 % v únoru na 2,3 % v březnu 2026 — nejrychleji rostly ceny dopravy a potravin.
Průmyslová výroba tvoří téměř třetinu českého HDP — jeden z nejvyšších podílů v Evropě (zdroj: Oxford Economics). To znamená, že zdražení energií a logistiky dopadá na českou ekonomiku tvrději než na většinu evropských zemí. Každá koruna navíc za litr nafty se promítá do cen potravin, stavebních materiálů i spotřebního zboží.
| Ukazatel | Před krizí | Duben 2026 |
|---|---|---|
| Nafta (Kč/l) | ~38 | 46,80 |
| Benzín Natural 95 (Kč/l) | ~36 | 40,83 |
| Inflace (%) | 1,4 (únor) | 2,3 (březen) |
| Brent (USD/bbl) | ~70 | 109 |
| Repo sazba ČNB | 3,50 % | 3,50 % |
Česká národní banka (ČNB) ponechala repo sazbu na 3,50 % — nabídkové šoky způsobené válkou nelze řešit měnovým zpřísněním. Zvýšení sazeb by zdražilo hypotéky a úvěry, ale na cenu ropy by nemělo žádný vliv.
Jak Česko reaguje: cenové stropy a daňové úlevy
Od 8. dubna 2026 platí v Česku cenový strop na marže čerpacích stanic 2,50 Kč za litr a snížení spotřební daně u nafty o 2,35 Kč za litr. Vláda se snaží zmírnit dopady ropného šoku na domácnosti i firmy.
Vláda zareagovala dvěma opatřeními. Zaprvé: cenový strop na marže čerpacích stanic ve výši 2,50 Kč za litr. To má zabránit tomu, aby čerpací stanice využívaly krizi ke zvyšování vlastních zisků. Zadruhé: snížení spotřební daně u nafty o 2,35 Kč za litr — přímá úleva pro řidiče i dopravce (zdroj: MoneySpot.cz).
Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR, upozorňuje na zásadní problém: neexistenci alternativní přepravní trasy. Když se zablokuje Hormuzský průliv, neexistuje „objížďka" — tankerům nezbývá než čekat, nebo obeplout celou Afriku, což trvá o dva týdny déle a stojí násobně víc.
Co to znamená pro vás
Vyšší ceny paliv se promítají do cen potravin, dopravy i služeb. Pro průměrnou českou domácnost to znamená vyšší měsíční výdaje řádově o stovky korun. Klíčové bude, jak rychle se podaří obnovit lodní provoz v průlivu.
Pokud tankujete jednou týdně 40 litrů nafty, platíte oproti začátku roku asi o 350 korun týdně více. To samo o sobě není katastrofa — ale zdražení paliv se řetězově promítá do všeho: chleba, mléka, stavebních materiálů, doručovacích služeb. Inflace v březnu 2026 zrychlila na 2,3 % právě kvůli cenám dopravy a potravin.
Dobrá zpráva: Česko nemá přímou závislost na ropě z Perského zálivu. Špatná zpráva: na globálním trhu s ropou nezáleží, odkud konkrétně dovážíte — záleží na světové ceně. A tu určuje právě Hormuzský průliv.
Scénáře jsou dva. Pokud se podaří vyjednat příměří a obnovit lodní provoz, ceny ropy postupně klesnou a s nimi i ceny paliv v Česku. Pokud konflikt eskaluje — a analytici varují před cenou až 200 dolarů za barel do konce června 2026 — může přijít další vlna zdražování, která se dotkne celé ekonomiky.
Všimli jste si, jak rychle se změna ceny ropy na druhém konci světa projeví na účtence z čerpací stanice? Zajímá vás, jakou cestou se vlastně ropa dostane z tankeru do vaší nádrže?
Často kladené otázky
Proč válka v Íránu zdražuje benzín v Česku, když odtamtud ropu nedovážíme?
Ropa je globální komodita s jedinou světovou cenou. Když se zablokuje Hormuzský průliv, kterým protéká pětina světové ropy, cena Brentu vyletí nahoru — a tu platí i české rafinérie, ať už ropu dovážejí odkudkoli. Přímý dovoz z Perského zálivu do Evropy tvoří jen 3,8 %, ale cenový dopad je celosvětový.
Kde Česko bere ropu a jak se k nám dostává?
V roce 2024 Česko dovezlo 6 501 tisíc tun ropy. Největším dodavatelem bylo Rusko (42 %) přes ropovod Družba a Ázerbájdžán (40 %) přes ropovod TAL vedoucí přes Itálii a Rakousko. Dalších 16 % pocházelo z Kazachstánu.
Co je Hormuzský průliv a proč je tak důležitý?
Hormuzský průliv je úžina široká 33 kilometrů mezi Íránem a Ománem, která spojuje Perský záliv s Indickým oceánem. V roce 2024 jím denně procházelo 20 milionů barelů ropy — přibližně 20 % světové spotřeby. Neexistuje žádná srovnatelná alternativní trasa.
Jak dlouho může krize v Hormuzském průlivu trvat?
Konflikt trvá od 28. února 2026 — tedy přes pět týdnů. Írán zaslal návrh příměří, ale Trump jej označil za nedostatečný. Analytici Macquarie varují, že pokud válka potrvá do konce června 2026, cena ropy by mohla vzrůst až na 200 dolarů za barel.
Jaká opatření přijala česká vláda proti zdražování paliv?
Od 8. dubna 2026 platí cenový strop na marže čerpacích stanic ve výši 2,50 Kč za litr a snížení spotřební daně u nafty o 2,35 Kč za litr. ČNB ponechala repo sazbu na 3,50 %, protože nabídkový šok nelze řešit měnovou politikou.
Hrozí v Česku nedostatek pohonných hmot?
Přímé ohrožení dodávek je malé — Česko dováží ropu převážně z Ruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu trasami, které Hormuzský průliv nevedou. Riziko spočívá v cenách: pokud globální cena ropy překročí 150–200 dolarů za barel, může se zdražení promítnout do celé ekonomiky včetně potravin a dopravy.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.