Proč energetická příměří na Ukrajině opakovaně selhávají

Velikonoční návrh, který Kreml smetl ze stolu

Ukrajinský prezident Zelenskyj 30. března 2026 navrhl Rusku energetické příměří na pravoslavné Velikonoce (12. dubna) a vzájemné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml návrh následující den odmítl — mluvčí Peskov prohlásil, že nebyl jasně formulován a Rusko požaduje komplexní mírovou dohodu.

„Jsme připraveni na příměří během velikonočních svátků. Normální lidé, kteří respektují život, by usilovali o trvalé příměří," řekl Zelenskyj na tiskové konferenci. Označil velikonoční pauzu za „signál, že diplomacie může uspět" — v kontextu opakovaně zrazených dohod to znělo spíš jako výzva než očekávání.

Odpověď přišla do 24 hodin. „Nevidíme žádnou jasně formulovanou iniciativu pro velikonoční příměří," reagoval Peskov. „Zelenskyj musí převzít odpovědnost, abychom dosáhli míru, ne jen příměří." Kreml trvá na komplexní mírové dohodě — dočasná zastavení palby odmítá jako nedostatečná.

Tři příměří za rok — žádné nevydrželo

Od března 2025 proběhly tři pokusy o energetické příměří na Ukrajině. Třicetidenní dohoda Trump–Putin z března 2025 byla porušena více než třicetkrát. Týdenní příměří z ledna 2026 ukončil masivní ruský útok s 521 leteckými prostředky. Velikonoční návrh z března 2026 Kreml rovnou odmítl.

Chronologie selhání je výmluvná. V březnu 2025 se Trump a Putin po dvouhodinovém telefonátu dohodli na třicetidenním zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí k dubnu 2025 evidovalo více než 30 ruských porušení — obě strany přitom předložily odlišné seznamy chráněných zařízení, což umožnilo každé straně tvrdit, že dohodu porušila ta druhá.

V lednu 2026 Trump vyjednal týdenní energetické příměří. Rusko ho ukončilo masivním útokem 2.–3. února 2026 s nasazením 521 leteckých prostředků — 450 dronů, střely Cirkon, Ch-22 a rakety Iskander. Třetí pokus, Zelenského velikonoční návrh z 30. března 2026, Kreml odmítl ještě dřív, než mohl začít platit.

Proč energetická příměří opakovaně selhávají

Analytici upozorňují, že energetické příměří může Rusku prospět více než Ukrajině — pauzy v útocích odpovídají běžnému ruskému operačnímu cyklu masivních útoků jednou až dvakrát týdně, zatímco Ukrajina rozvíjí kapacitu dálkových dronových útoků na ruské cíle.

Strukturální problém je jednoduchý: Rusko a Ukrajina se nedokázaly shodnout ani na tom, co přesně příměří chrání. V březnu 2025 předložily odlišné seznamy chráněných zařízení. Ruská strana navíc obviňuje Ukrajinu z porušování dohod útoky na ruské energetické objekty.

Andrian Prokip, vedoucí energetických programů Ukrainian Institute for the Future a Senior Fellow Kennan Institute, varoval, že příměří „může vytvořit klamný dojem, že energetické problémy jsou za námi, a že bolestivá rozhodnutí už nejsou třeba." Zároveň však připustil, že nižší intenzita útoků dává Ukrajině příležitost rychle opravit poškozenou infrastrukturu.

Analytici Atlantic Council šli dál: energetické příměří podle nich může Rusku přímo prospět, protože pauzy v útocích odpovídají běžnému ruskému operačnímu cyklu. Masivní útoky přicházejí jednou až dvakrát týdně — „příměří" tak de facto kopíruje přirozené přestávky mezi vlnami úderů.

Válka o infrastrukturu v číslech

Ukrajina přišla o více než polovinu celkové energetické infrastruktury. Výrobní kapacita klesla z 37 GW před válkou na méně než 14 GW ke konci roku 2024. Rekonstrukce si podle Světové banky vyžádá téměř 91 miliard dolarů.

Čísla Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou alarmující: v roce 2025 zaznamenala Ukrajina 1 225 útoků na energetickou infrastrukturu — více než za předchozí tři roky války dohromady. Tepelné elektrárny ztratily přes 67 % kapacity. Říjnový útok roku 2025 (465 dronů a 32 raket) vyřadil z provozu přibližně 60 % ukrajinské produkce zemního plynu.

Škody na energetickém sektoru přesáhly 20 miliard dolarů. Celková rekonstrukce si podle odhadu Světové banky z února 2026 vyžádá téměř 91 miliard dolarů — to zhruba odpovídá ročním výdajům českého státního rozpočtu (2,4 bilionu Kč v roce 2026).

Ukrajina v roce 2025 nakoupila z evropských trhů téměř 5 miliard kubíků plynu, aby kompenzovala zničenou domácí produkci. Zvýšená poptávka tlačila ceny nahoru především ve střední a východní Evropě. Analytik Jorge Leon z Rystad Energy uvádí, že teprve trvalé příměří by výrazně snížilo geopolitickou rizikovou prémii na trhu s plynem — dočasná zastavení palby na to nestačí.

Papežova výzva a limity morálních apelů

Papež Lev XIV. na Velký pátek 2026 telefonoval se Zelenským o míru a v poselství Urbi et orbi vyzval mocné k ukončení válek. Kreml na papežovy apely nikdy nereagoval ústupky — morální autorita bez politické páky zůstává symbolickým gestem.

Souběžně s diplomatickým úsilím přidal duchovní rozměr papež Lev XIV. Na Velký pátek 4. dubna 2026 — na rozdíl od svých předchůdců — osobně nesl kříž celou cestu křížové cesty u Kolosea. Tentýž den telefonoval se Zelenským i izraelským prezidentem Herzogem o „spravedlivém a trvajícím míru."

V poselství Urbi et orbi 5. dubna na Svatopetrském náměstí před přibližně 50 000 lidmi apeloval: „Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír — mír dosažený dialogem, a ne silou." Konkrétně zmínil dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Šlo o první velikonoční Urbi et orbi Lva XIV. a třetí požehnání od jeho nástupu do úřadu v květnu 2025.

Co to znamená pro české domácnosti

Válka o ukrajinskou energetickou infrastrukturu přímo ovlivňuje ceny energií v Česku. Ceny zemního plynu v EU vzrostly o 79 % mezi lety 2021 a 2025 a každé selhání příměří prodlužuje nejistotu na trzích.

Podíl ruského plynu na dovozu EU potrubím klesl z přibližně 40 % v roce 2021 na asi 6 % v roce 2025. Přesto — nebo právě proto — ceny zemního plynu v EU vzrostly o 79 % mezi první polovinou 2021 a první polovinou 2025. Evropa sice snížila závislost na Rusku, ale za cenu výrazně dražších alternativ.

Dokud válka o infrastrukturu pokračuje, bude Ukrajina kupovat plyn z evropských trhů (v roce 2025 téměř 5 miliard kubíků), což zvyšuje regionální poptávku a ceny. Trvalé energetické příměří by podle analytiků stlačilo ceny, zejména evropský plynárenský benchmark TTF (Title Transfer Facility). Dočasná příměří, která trvají dny nebo týdny, na to nestačí.

Zajímá vás, jak vlastně funguje cenotvorba zemního plynu a proč se válka tisíce kilometrů daleko projeví na vašem vyúčtování?