Boj o Donbas: proč je klíčem k míru a co žádá Rusko

Ruské ultimátum: stáhněte se z Donbasu, nebo změníme podmínky

Rusko prostřednictvím USA požaduje stažení Ukrajiny z Donbasu do dvou měsíců — jinak hrozí změnou podmínek míru. Zelenskyj ultimátum odmítl a zpochybnil skutečné záměry Moskvy. Sporné území zahrnuje přibližně 5 800 km², kde žije 250 000 lidí.

„Říkají americké straně, že teď jsou tu nové podmínky. Že za dva měsíce dobydou východ naší země, dobydou Donbas. A proto má Ukrajina dva měsíce na to, aby se stáhla," řekl Volodymyr Zelenskyj 31. března 2026 na summitu v Buči — přesně čtyři roky po osvobození města od ruské okupace. Spolu s manželkou Olenou zapálil svíce u památníku obětí masakru a vzápětí odhalil dosud neznámé ruské ultimátum.

Zelenskyj okamžitě zpochybnil logiku ultimáta: „Pokud je jejich cílem jen Donbas, proč říkají, že půjdou dál, pokud se jim podaří dobýt Donbas? To znamená, že problém není v Donbasu." A dodal: „Donbas ani 200 tisíc Ukrajinců, kteří tam žijí, neopustím."

Co se změnilo od dubna 2026: jednání v patové situaci

Mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou jsou od jara 2026 v patové situaci. Trump 12. května 2026 popřel existenci dohody s Putinem o Donbasu, ruské velení však slíbilo dobytí regionu do podzimu.

Situace kolem Donbasu se od počátku dubna 2026 výrazně vyostřila. Mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, zprostředkovaná Spojenými státy, jsou zastavena již více než dva měsíce. Ukrajina po únorovém kole rozhovorů konstatovala, že jednání „fakticky dosáhla slepé uličky".

Americký prezident Donald Trump 12. května 2026 přímo popřel, že by existovala jakákoli dohoda s Putinem o tom, že Rusko má získat celý Donbas. Na přímou otázku novinářů odpověděl kategorickým „Ne" a zároveň prohlásil, že konec války je „velmi blízko". Toto tvrzení však kontrastuje s realitou na frontě i u jednacího stolu.

Podle zprávy Financial Times z května 2026 ruské vojenské velení slíbilo Putinovi úplné dobytí Donbasu do podzimu 2026 — po čemž Kreml hodlá „zvýšit cenu" jakéhokoli budoucího příměří. Analytici ovšem upozorňují, že Rusko stále považuje kontrolu nad Dniprem, Kyjevem a Oděsou za svůj dlouhodobý cíl. Pokud by se naplnily tyto ambice, stažení z Donbasu by nebylo koncem války, ale pouhým předehrou k dalším požadavkům.

Proč je Donbas klíčový pro obě strany

Donbas představuje přibližně 10 % území Ukrajiny a asi 15 % předválečného HDP. Region obsahuje 90 % ukrajinských zásob uhlí (odhadovaných na 60 miliard tun) a nerostné bohatství za přibližně 7 bilionů USD.

Po desetiletí byl Donbas průmyslovým motorem Ukrajiny — uhlí, ocel, strojírenství. Pro Putina je region součástí „historického Ruska", argument, který opakuje od roku 2014. Donbas navíc dává Rusku pozemní koridor ke Krymu a přístup k Azovskému moři.

Pro Ukrajinu má region kromě ekonomické hodnoty i silný symbolický význam. V referendu o nezávislosti v roce 1991 hlasovalo 83 % obyvatel Donbasu pro nezávislost Ukrajiny. Některé ukrajinské bataliony bojující od roku 2014 proti separatistům byly ruskojazyčné — jazyk a identita tu nikdy nebyly totéž.

Rusko dnes kontroluje přibližně 88 % Donbasu — celý Luhansk a asi 70 % Doněcka. Ukrajina drží asi 30 % Doněcké oblasti včetně strategického pásu pevností: Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Kosťantynivka. Tento 50km řetěz opevněných měst tvoří páteř ukrajinské obrany od roku 2014. Jejich pád by otevřel cestu na západ k Charkovu, Dnipru a Záporoží.

Vojenská realita: ultimátum vs. situace na frontě

Ruský teritoriální postup na Ukrajině klesl z 11,06 km² denně v prvním čtvrtletí roku 2025 na 5,5 km² denně v prvním čtvrtletí roku 2026 — pokles na polovinu. Přesto ruští generálové slíbili Putinovi dobytí celého Donbasu do podzimu 2026.

Čísla vypovídají jasně. Celkové ruské ztráty od začátku invaze dosáhly podle studie CSIS z ledna 2026 téměř 1,2 milionu vojáků, z toho 275 000 až 325 000 mrtvých. Tempo postupu přitom klesá: zatímco v prvním čtvrtletí roku 2025 Rusko postupovalo průměrně o 11,06 km² denně, v prvním čtvrtletí roku 2026 to bylo jen 5,5 km² denně — tedy poloviční rychlost za rostoucí cenu.

Slib ruských generálů dobýt Donbas do podzimu 2026 tak stojí v ostrém kontrastu s daty z bojiště. Analytici ISW již v březnu 2026 hodnotili, že ruská jarní ofenzíva proti pásu pevností se zastavila. Jediná armáda (3. kombinovaná) schopná přímo útočit na Slovjansk nezískala v posledních měsících žádný zásadní průlom.

Stažení z Donbasu by navíc nedávalo vojenský smysl — za současnou frontou v mnoha úsecích neexistují připravené obranné linie. Ukrajinská armáda by se ocitla v nechráněném terénu. Rusista Marek Přihoda z Filozofické fakulty UK varuje: „Příkaz k opuštění Donbasu by mohl vést k destabilizaci a frustraci uvnitř země — a i to může být ruským cílem."

Diplomatický kontext: od čtyř regionů ke dvěma

Ruské požadavky se od Putinova projevu v červnu 2024 zúžily ze čtyř regionů na dva regiony Donbasu — jako speciální kompromis pro Trumpa. Trilaterální jednání v Abú Dhabí a Ženevě nepřinesla průlom a jednání jsou od jara 2026 v patové situaci.

Zelenskyj projev pronesl ve stejný den, kdy Kreml odmítl jeho nabídku velikonočního příměří. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil: „Čím déle bude Kyjev otálet, tím vyšší pro něj bude cena za mír." Moskva chce kompletní mír, ne příměří — a termín katolických Velikonoc (5. dubna) ani pravoslavných (12. dubna 2026) na tom nic nemění.

Spor se přenesl i do vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio 27. března na G7 označil Zelenského tvrzení o podmínění záruk stažením z Donbasu za lež: „To je lež, a viděl jsem, jak to říká, a je nešťastné, že to říká, protože ví, že to není pravda." Zelenskyj reagoval, že neobviňuje USA z nátlaku, ale chápe stažení z Donbasu jako podmínku konce války.

Od dubna 2026 se diplomatická situace dále zkomplikovala. Trump sice 12. května popřel jakoukoli dohodu s Putinem o Donbasu, ale jednání zůstávají zmrazená. Poradce Kremlu Ušakov v květnu 2026 prohlásil, že „ani deset kol jednání nepřinese výsledek" — signál, že Moskva spoléhá spíše na vojenské řešení než na diplomacii.

Americký generálporučík ve výslužbě Ben Hodges situaci shrnul: „Žádáte zemi, která byla napadena, aby se vzdala svých lidí a své země, a tomu říkáte mír."

Nejistá půjčka EU oslabuje pozici Kyjeva

Šéfka unijní diplomacie Kallasová přiznala v Kyjevě 31. března 2026, že 90miliardová půjčka EU pro Ukrajinu není jistá — blokuje ji Maďarsko kvůli zastavenému tranzitu ruské ropy. Bez těchto peněz slábne vyjednávací pozice Kyjeva vůči ruskému ultimátu o stažení z Donbasu.

Nejistota kolem 90 miliard EUR (60 miliard na obranu, 30 miliard na rozpočet) oslabuje vyjednávací pozici Ukrajiny vůči ruskému ultimátu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přímo obvinil Maďarsko, že zneužívá postavení člena EU a drží celou unii jako rukojmí. EU reagovala zmrazením Maďarsku půjček na znovuzbrojování (program SAFE — Security Action for Europe, přibližně 17 miliard EUR) jako páku.

Analytici přitom varují před širšími důsledky. Dohoda o předání Donbasu by vytvořila nebezpečný precedent — země, která se vzdala jaderných zbraní na základě Budapešťského memoranda v roce 1994, by byla nucena odstoupit území za nedefinované záruky. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) z počátku roku 2026 sice 57 % Ukrajinců kategoricky odmítá stažení, ale 40 % je ochotno myšlenku zvážit výměnou za silné bezpečnostní záruky — výrazný posun oproti 82% odmítnutí v květnu 2022.

Říkali jste si někdy, jak se vlastně vyjednávají mírové podmínky během probíhající války — a proč může jeden region rozhodnout o budoucnosti celého kontinentu?