Obrana Česka 2026: kompletní přehled bezpečnosti země

České zbrojní exporty vzrostly za tři roky šestinásobně — z 15,2 miliardy korun v roce 2021 na rekordních 94 miliard v roce 2024. Zájem o službu v armádě je nejvyšší v historii. Jenže vláda Andreje Babiše zároveň snížila rozpočet ministerstva obrany o 21 miliard korun oproti plánu předchozí vlády a Česko se propadlo pod dvouprocentní závazek NATO. V roce 2026 stojí česká obrana na křižovatce: průmysl a veřejnost chtějí víc, politika dává méně.

Tento článek je rozcestník. Propojuje pět klíčových témat české obrany — od nákupu stíhaček F-35 přes rekordní nábor vojáků až po žhářský útok na pardubickou zbrojovku — do jednoho přehledu. Každé téma má vlastní podrobný článek; tady najdete celkový obraz.

Kolik Česko utrácí za obranu a proč to nestačí

Rozpočet ministerstva obrany ČR na rok 2026 činí 155 miliard Kč, což odpovídá 1,73 % HDP. Česko tím nesplňuje ani starší dvouprocentní závazek NATO, natož nový cíl 5 % HDP do roku 2035 schválený na summitu v Haagu v červnu 2025.

V roce 2024 se Česko poprvé od roku 2005 dostalo na hranici 2 % HDP — utratilo 166,8 miliardy korun (2,08 % HDP). Byl to zlomový moment. Jenže po říjnových volbách 2025 a návratu Andreje Babiše k moci nová koalice ANO, SPD a Motoristů obranu fakticky seškrtala. Ministr obrany Jaromír Žůna (za SPD) říká, že „obranná politika není závod v procentech" a důležitější je budování schopností. Opozice mluví o „naprosto nepřijatelném" kroku v „nejhorší bezpečnostní situaci od 2. světové války".

Vláda deklaruje, že s připočtením výdajů z jiných resortů — dopravní stavby, kybernetická bezpečnost — dosahuje 2,07 % HDP. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta ale upozornil, že do obranných výdajů se započítávají dopravní stavby za 20 miliard korun — včetně obchvatu Úlibic za 0,4 miliardy nebo modernizace železničních tratí. Jde o kreativní účetnictví, které NATO velmi pravděpodobně neuzná.

Prezident Petr Pavel situaci komentoval jednoznačně: „Neexistuje jediný ospravedlnitelný důvod pro stagnaci výdajů na obranu." Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick varoval, že Česko „riskuje pozici mezi zeměmi s nejnižšími výdaji na obranu v NATO".

Země	% HDP	Poznámka
Polsko	4,07 %	Lídr NATO, plánuje přes 5 %
Estonsko	3,42 %	Plánuje průměr 5,4 % (2026–2029)
Lotyšsko	3,39 %
USA	3,19 %	Prosazují 5% cíl pro všechny
Průměr NATO	2,77 %	Rok 2025, všech 32 zemí nad 2 %
Česko	2,08 %	Rok 2024; v roce 2026 kleslo na 1,73 % (MO)
Nový cíl NATO	5,00 %	Do roku 2035 (summit Haag 2025)

Polsko dává na obranu přes 4 % HDP, Estonsko 3,42 %. Česko s 1,73 % patří do nejhorší čtvrtiny aliance. A to v době, kdy nový cíl NATO zní 5 % HDP do roku 2035 — z toho 3,5 % přímo na obranu a 1,5 % na širší bezpečnost.

Rok	Výdaje MO (mld. Kč)	% HDP (metodika NATO)
2021	~75	~1,40 %
2022	~90	~1,50 %
2023	~120	~1,60 %
2024	164 (čerpáno 159)	2,08 %
2025	154,8	~2,06 % (s ostatními resorty)
2026	155,0	1,73 % (MO) / 2,07 % (s resorty)

Česká armáda se mění: nábor, stíhačky a mobilizace

Armáda ČR v roce 2025 přijala rekordních 2 390 nováčků — historicky nejvíce za dobu profesionální armády. Zároveň se připravuje na dodávku 24 stíhaček F-35 a náčelník generálního štábu Karel Řehka představil novou koncepci mobilizace počítající s povoláváním specialistů.

Zájem o službu v armádě roste. V roce 2025 nastoupilo 2 390 nováčků, cíl pro rok 2026 je 2 250. Armáda má aktuálně přibližně 28 285 vojáků, chce dosáhnout 30 000 do roku 2030 a 38 000 do roku 2035. Průměrný věk vojáků se ale blíží 40 letům — armáda stárne rychleji, než se omlazuje.

Největší investicí v historii české armády je nákup 24 stíhaček F-35A Lightning II Block IV za 106 miliard korun. Celkové náklady na pořízení a provoz do roku 2069 ministerstvo odhaduje na 322 miliard — více než dvojnásobek samotného nákupu. Výroba začne v roce 2027, první dodávky dorazí v roce 2031. Program Block 4 ale čelí rostoucím nákladům a zpožděním.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v prosinci 2026 naznačil novou koncepci mobilizace. Počítá s nárazovým povoláváním specialistů — lékařů, projektantů, IT odborníků — do vojenské služby. Výslovně ale odmítl „plošnou vojnu na mnoho měsíců". Branná povinnost v Česku formálně platí pro osoby 18–60 let při ohrožení státu, ale armáda nemá přehled o počtu potenciálních branců.

Hybridní hrozby: od Vrbětic po Pardubice

Česko čelí rostoucím hybridním hrozbám — od sabotáže muničních skladů ve Vrběticích agenty GRU v roce 2014 přes kyberútoky (203 bezpečnostních incidentů v roce 2025) až po žhářský útok na pardubickou zbrojovku v březnu 2026. Bezpečnostní prostředí se zhoršuje.

V roce 2014 agenti ruské vojenské rozvědky GRU (jednotka 29155) odpálili muniční sklady ve Vrběticích. Dva lidé zahynuli. Česká policie v dubnu 2024 potvrdila, že považuje zapojení GRU za prokázané. Ministerstvo zahraničních věcí ČR v roce 2025 označilo sabotáže a kyberoperace GRU v Evropě za „zbabělé a odsouzeníhodné". Vláda tehdy uvedla, že Rusko provedlo minimálně stovku pokusů o sabotáže v Evropě.

V březnu 2026 přibyl další případ. Pardubický závod společnosti ARCHER-LPP, výrobce armádní optiky a dronů pro Ukrajinu, zasáhl žhářský útok. Přihlásila se propalestinská skupina Earthquake Faction, ale vyšetřovatelé prověřují i možnou ruskou stopu. Útok je vyšetřován jako pravděpodobný teroristický čin. Třetí podezřelá — Američanka — byla zadržena na Slovensku.

Kyberprostor není klidnější. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v roce 2025 evidoval 203 bezpečnostních incidentů, z toho 12 významných a 2 velmi významné. Začátek roku 2026 přinesl výrazný nárůst — dominují DDoS útoky (distribuované zahlcení serverů požadavky) hacktivistů, ransomware s prvky AI a cílené útoky na dodavatelské řetězce. Česko čelí o 20 % více kyberútokům, než je evropský průměr.

Obranný průmysl: český boom za 94 miliard

České zbrojní exporty vzrostly z 15,2 miliardy Kč v roce 2021 na rekordních 94 miliard Kč v roce 2024 — více než šestinásobek za tři roky. Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada dosáhla v roce 2025 obratu 6,7 miliardy EUR a aspiruje na pozici druhého největšího evropského obranného výrobce.

Zatímco politici škrtají rozpočty, český obranný průmysl zažívá bezprecedentní růst. Zbrojní exporty se za tři roky znásobily šestkrát. Válka na Ukrajině vytvořila obrovskou poptávku po munici, obrněných vozidlech a dronech — a české firmy dokázaly reagovat rychle.

Vlajkovou lodí je Czechoslovak Group Michala Strnada. Holding v roce 2025 dosáhl obratu 6,7 miliardy EUR, meziročně o 71,7 % více. S hodnotou 256 miliard korun a vstupem na burzu aspiruje CSG na pozici druhého největšího evropského obranného výrobce. Pro srovnání — obrat CSG je vyšší než roční rozpočet ministerstva obrany.

Rok	Exporty (mld. Kč)
2021	15,2
2022	34
2023	50
2024	94

Studie KPMG „Připraveni — Vize obrany Česka 2030" odhaduje, že v letech 2025–2030 bude na obranu k dispozici kumulativně 570 miliard korun. Zároveň ale identifikuje až 1,4 miliardy korun ročních neefektivit ve strategickém řízení akvizic. Peníze jsou — otázka je, jak efektivně se utrácejí.

Co říká veřejnost: 92 % pro obranu, 56 % pochybuje

Podle průzkumu CVVM z ledna 2026 souhlasí 92 % Čechů s obranou suverenity za každou cenu. Zároveň ale 56 % pochybuje o schopnosti Česka se skutečně ubránit. Veřejnost chce silnou obranu, jen nevěří, že ji má.

Čísla z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z ledna 2026 (N=1 725) ukazují paradox. Drtivá většina Čechů — 92 % — souhlasí s tím, že Česko by mělo bránit svou suverenitu za každou cenu. Jenže víc než polovina — 56 % — zároveň pochybuje o tom, že se Česko dokáže ubránit. Češi chtějí být v bezpečí, ale nevěří, že jsou.

Tento rozpor se odráží i v politice. Devadesát tisíc lidí vyšlo 1. února 2026 do ulic Prahy na podporu prezidenta Pavla a proti vládě. Ministr zahraničí Macinka (SPD) deklaroval, že jeho resort bude prezidenta v otázkách zahraniční politiky ignorovat. Předseda SPD Tomio Okamura v novoročním projevu zaútočil na podporu Ukrajiny — ostře to odmítl ukrajinský velvyslanec i česká opozice.

Metodická poznámka: CVVM od roku 2025 změnilo metodologii průzkumů — výsledky nejsou přímo srovnatelné s předchozími vlnami.

Co to znamená pro vás

Obranná politika Česka se přímo dotýká bezpečnosti občanů — od kybernetické ochrany nemocnic a firem přes schopnost armády reagovat na krize až po mezinárodní důvěryhodnost země v NATO. Nižší výdaje znamenají pomalejší modernizaci a vyšší zranitelnost.

Obrana Česka není abstraktní téma pro generály a politiky. Kyberútoky míří na nemocnice, firmy i dodavatelské řetězce — NÚKIB evidoval v roce 2025 přes dvě stovky bezpečnostních incidentů. Sabotáž pardubické zbrojovky ukázala, že hrozby nejsou jen virtuální. A rozhodnutí o obranném rozpočtu určuje, jak rychle se armáda modernizuje — včetně toho, zda budou stíhačky F-35 skutečně létající ochrana, nebo drahé exponáty bez dostatečné infrastruktury.

Česko vstoupilo do NATO 12. března 1999. Po 27 letech členství stojí před otázkou, kterou aliance klade čím dál důrazněji: platíte spravedlivý díl? Odpověď na ni nezávisí jen na vládě — závisí na tom, jak moc si česká veřejnost uvědomuje, co je v sázce.

Všimli jste si někdy, jak málo se v Česku mluví o obraně, dokud se něco nestane? Co by se muselo změnit, aby se bezpečnost stala tématem nejen pro krizové chvíle?