AWACS: co je létající radar NATO a proč ho platí i Česko

Írán zničil americký létající radar — první ztráta AWACS v historii

Dne 27. března 2026 íránský útok kombinující 6 balistických raket a 29 ozbrojených dronů zasáhl základnu Prince Sultan v Saúdské Arábii a zničil americký letoun E-3G Sentry AWACS — první bojovou ztrátu tohoto typu za více než 40 let provozu. Ztráta stroje za přibližně 300 milionů dolarů odhaluje zranitelnost klíčového prvku vzdušné obrany NATO.

Fotografie ze satelitních snímků ukazují odlomený ocas a radarový disk na zemi. Zraněno bylo více než 10 amerických vojáků, dva vážně. Pentagon ani americké Centrální velení (CENTCOM) incident oficiálně nekomentovaly — satelitní snímky poškození zveřejnil Írán.

„Ztráta tohoto E-3 je neuvěřitelně problematická vzhledem k tomu, jak klíčové jsou tyto stroje pro koordinaci vzdušného prostoru, dekonflikt letadel a navádění cílů," uvedla Heather Penney, ředitelka výzkumu Mitchell Institute for Aerospace Studies a bývalá pilotka F-16.

Co je AWACS a jak funguje létající radar

AWACS (Airborne Warning and Control System) je létající středisko včasné výstrahy a řízení postavené na upraveném Boeingu 707. Na trupu nese rotační radarovou anténu v disku o průměru 9,1 metru, která dokáže monitorovat vzdušný prostor v okruhu stovek kilometrů.

Pulzní Dopplerův radar AN/APY-2 má dosah přes 400 km pro nízko letící cíle a asi 650 km pro cíle ve střední a vyšší letové hladině. Jeden E-3 ve výšce 10 km monitoruje plochu 312 000 km² — to je víc než čtyřnásobek rozlohy Česka. Tři E-3 v překrývajících se orbitách pokryjí celou střední Evropu.

Posádka čítá 15 až 33 osob podle mise — piloti, navigátoři, operátoři radarů a systému velení. Letoun vydrží ve vzduchu přes 10 hodin bez doplnění paliva a lze jej tankovat za letu. V operaci Pouštní bouře v roce 1991 E-3 odlétaly 379 misí a jejich operátoři pomohli s 38 ze 41 sestřelů vzdušných cílů.

Proč Česko platí za AWACS 155 milionů ročně

Česká republika vstoupila do programu NATO AWACS v roce 2011. Na základně Geilenkirchen v Německu slouží 13 členů českého kontingentu v posádkách letounů E-3A — jediné mezinárodní letecké jednotky NATO, kde se mísí vojáci z 16 členských zemí.

Přezdívá se jim „oči a uši NATO" — a pro Česko mají praktický význam. České pozemní radary RAT-31 DL mají v kopcovitém terénu omezenou viditelnost. AWACS se dívá shora a doplňuje mezery, které pozemní radary nedokážou pokrýt. Čeští vojáci se v rámci AWACS účastnili operací v Afghánistánu (ISAF), Libyi (Unified Protector) i ochrany východního křídla NATO od roku 2014.

Od roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu odlétaly NATO AWACS stovky misí podél východního křídla Aliance. Od září 2025 přispívají k aktivitě Eastern Sentry posilující východní křídlo NATO — ochrana, na které závisí i bezpečnost českého vzdušného prostoru.

Stárnoucí flotila bez náhrady

Americká flotila E-3 klesla z 32 kusů v roce 2015 na 15 po zničení stroje v Saúdské Arábii. NATO provozuje 14 letounů E-3A ze základny Geilenkirchen — nejmladšímu je 41 let. Bojová připravenost americké flotily ve fiskálním roce 2024 dosahovala jen 56 %.

Celkem bylo vyrobeno 68 letounů E-3, výroba skončila v roce 1992. Dnes je provozují USA (15), NATO (14), Francie (4) a Saúdská Arábie (5). Britské RAF své stroje vyřadilo v roce 2023.

Klíčový problém: náhrada zkolabovala. V listopadu 2025 NATO zrušilo plán na nákup šesti letounů Boeing E-7A Wedgetail poté, co USA odstoupily z konsorcia kvůli nákladovým překročením — cena za kus vyskočila z 588 na 724 milionů dolarů. Americký ministr obrany Pete Hegseth argumentoval, že E-7 „není přežitelný na moderním bojišti" a USA by měly přejít na vesmírné senzory.

Šestnáct bývalých čtyřhvězdičkových generálů amerického letectva naopak varovalo, že vesmírné systémy nejsou připraveny. Kongres přidal 649 milionů dolarů do rozpočtu na záchranu programu E-7. V únoru 2026 NATO spustilo program AFSC (Alliance Future Surveillance and Control) — „systém systémů" propojující pozemní, vzdušné, námořní a vesmírné prostředky. Evropskou alternativou je švédský Saab GlobalEye za poloviční cenu E-7.

Íránská strategie: cílit na „oči" protivníka

Útok na E-3 Sentry nebyl náhodný. Analytici upozorňují, že Írán systematicky cílí na klíčové podpůrné prvky americké vzdušné moci — radary, tankery a AWACS — místo na frontovou stíhací techniku.

„Írán systematicky útočí na klíčové prvky americké vzdušné moci — radary, tankery a AWACS. Je to protivzdušná kampaň přizpůsobená tomu, co Írán reálně dokáže. A škody jsou skutečné," řekla Kelly Grieco, analytička Stimson Center. Útok přišel dny poté, co velitel CENTCOM prohlásil, že íránské útoky klesly o více než 90 % — čímž Írán demonstroval, že si zachovává schopnost udeřit na vysoce hodnotné cíle.

Americká válka s Íránem (operace Epic Fury) začala 28. února 2026. Za měsíc íránské útoky poškodily nebo zničily radarové systémy, protiraketovou obranu THAAD, drony Reaper a tankery KC-135 na základnách v šesti zemích Perského zálivu. Na základnu Prince Sultan bylo před útokem nasazeno 6 letounů E-3 — téměř 40 % celé americké flotily. Letouny stály na otevřených stojánkách navzdory předchozím útokům.

Vojenský analytik CNN Cedric Leighton situaci shrnul: „Je to vážný úder americkým sledovacím schopnostem. Může to ovlivnit schopnost USA řídit bojová letadla a navádět je na cíle."

Co ztráta AWACS mění pro evropskou obranu

První bojová ztráta E-3 v historii přichází v moment, kdy NATO nemá jasnou náhradu za stárnoucí flotilu. Pro Česko a další členské státy to znamená nejistotu kolem systému, který doplňuje jejich vlastní radarové pokrytí.

Ukrajinský prezident Zelenskyj zveřejnil zpravodajství o ruských satelitních snímcích základny sdílených s Íránem — což naznačuje ruskou roli v přesném cílení útoku. Nizozemský státní tajemník obrany Gijs Tuinman při oznámení zrušení nákupu E-7 řekl: „Americké odstoupení ukazuje důležitost maximálních investic do evropského průmyslu."

NATO má nyní před sebou dilema: modernizace stárnoucí flotily za miliardu dolarů (program FLEP — Final Lifetime Extension Programme), nebo skok k úplně novému systému AFSC, jehož hotovost je otázkou let. Mezitím nejstarší stroje doslouží. Kelly Grieco upozorňuje: „Je to významná ztráta pro válku v krátkodobém horizontu. Vzniknou mezery v pokrytí." Pro Česko, které doplňuje pozemní radary právě letouny AWACS, by takové mezery znamenaly sníženou schopnost včasné výstrahy na východním křídle NATO.

Zajímá vás, jak vlastně funguje vzdušná obrana Česka a kolik z ní závisí na spojeneckých systémech za hranicemi?