Sjezd sudetských Němců v Brně: proč budí tolik vášní

Česká Sněmovna 14. května 2026 vyzvala ke zrušení historicky prvního sjezdu sudetských Němců na českém území. Organizátoři odmítli ustoupit — sjezd v Brně se uskuteční 22.–25. května 2026. Spor odhaluje nedořešené poválečné trauma kolem Benešových dekretů a odsunu tří milionů Němců.

Sedmdesát tři poslanců hlasovalo pro, opozice na protest nepřišla. Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt reagoval: „Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu." Na sjezd přijedou bavorský premiér Markus Söder i německý ministr vnitra Alexander Dobrindt — navzdory odporu české vlády. Co se za tím vším skrývá?

Z tří milionů zbylo dvacet tisíc

Sudetští Němci byli německy mluvící obyvatelé pohraničních oblastí Čech, Moravy a Slezska. Podle sčítání z roku 1921 tvořili třetinu obyvatelstva — téměř tři miliony lidí. Po válce byli vysídleni, přibližně 25 000 z nich nepřežilo.

Při sčítání lidu v roce 2011 se k německé národnosti v Česku přihlásilo necelých 20 000 obyvatel — nejpočetněji v Ústeckém kraji (9 500), nejvyšší podíl v Karlovarském (téměř 3 %). Ze tří milionů zůstal zlomek. Většina potomků vysídlených žije v Německu a Rakousku, organizuje je Sudetoněmecký landsmanšaft.

Landsmanšaft: od majetkových nároků k dialogu

Sudetoněmecký landsmanšaft (SdL) vznikl v roce 1950 v Detmoldu jako zájmová organizace vysídlených. Klíčový zlom nastal v roce 2015, kdy SdL pod vedením Bernda Posselta vyškrtl ze stanov požadavek na navrácení zkonfiskovaného majetku.

Posselt, syn vysídlenců z Čech narozený v roce 1956 v Pforzheim, se celý život zasazuje o česko-německé smíření. Jako europoslanec za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU, 1994–2014) prosadil změnu stanov, která odstranila hlavní překážku dialogu. „V České republice máme demokracii, díky bohu. Pokud čeští odpůrci dodržují české zákony a protestují pokojně, respektuji to. Ale měli by respektovat, že i my máme demokratická práva," řekl pro Českou tiskovou kancelář.

Posun potvrdil i premiér Petr Nečas, který v roce 2013 v Mnichově vyjádřil lítost nad poválečným utrpením sudetských Němců — první takový krok české vlády.

Proč je sjezd v Brně tak kontroverzní

76. sjezd SdL (22.–25. května 2026) se poprvé v historii koná na českém území — v rámci festivalu Meeting Brno na brněnském výstavišti. Program zahrnuje pietní akt u Památníku odsunu v Pohořelicích a Pochod smíření připomínající brněnský pochod smrti z května 1945.

Premiér Andrej Babiš sjezd označil za provokaci: „Místo smíření se otevřou staré rány, lidé se budou hádat a bude je to rozdělovat." Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že „předák sudetských Němců podcenil, jaké důsledky bude mít tato akce v Brně."

Opozice (ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09) naopak jednání Sněmovny bojkotovala — považuje debatu za účelovou. Piráti hovoří o „kouřové cloně" zakrývající vládní problémy. Česká biskupská konference vyzvala ke smíru.

Politoložka Jana Urbanovská z Masarykovy univerzity sjezd označila za „vyloženě uměle vykonstruovaný problém. Strany využívají sjezd k lacnému zisku politického kapitálu." Analytici upozorňují na vazby anti-sjezdové kampaně na ruskou dezinformační strategii.

David Macek, spoluzakladatel festivalu Meeting Brno, který přišel s myšlenkou pozvat sjezd do Česka, čelí vyhrůžkám smrtí. „Tolik nenávisti kolem sněmu sudetských Němců jsem nečekal," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Benešovy dekrety — stále živé dědictví

Benešovy dekrety z let 1940–1945 zbavily sudetské Němce a Maďary občanství a majetku na principu kolektivní viny. Z celkem 141 dekretů jich 13 zavádělo kolektivní odpovědnost. Ústavní soud ČR (nález č. 5/1995 Sb.) potvrdil, že dekrety jsou platnou součástí českého právního řádu.

Že nejde o mrtvou historii, ukazuje paralelní spor s Lichtenštejnskem. Knížecí rodina žádá navrácení přibližně 60 000 hektarů polí a lesů a pěti moravských zámků (Lednice, Valtice aj.) zkonfiskovaných podle stejných dekretů — přestože Lichtenštejnsko bylo za války neutrální. V roce 2020 podalo první mezistátní stížnost na Česko u Evropského soudu pro lidská práva. Nadace knížete z Lichtenštejna podala 26 žalob u českých soudů, žádnou nevyhrála.

Prezident Petr Pavel pozval bavorského premiéra Södera po sjezdu na Pražský hrad. Söder setkání označil za „velmi dobrý signál smíření" — postoj v ostrém kontrastu s vládní rétorikou. Exprezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman sjezd odmítají: Klaus mluví o „falešném smíření", Zeman nazval sudetské Němce „Hitlerovou pátou kolonou".

Říkali jste si někdy, proč je odsun sudetských Němců v Česku stále tak citlivé téma — i pro generace, které válku nezažily?